Tabulky na domech připomenou oběti represí komunistického režimu

2 minuty
Události: Tabulky připomenou oběti komunismu
Zdroj: ČT24

Na pražských domech se objevily první čtyři tabulky projektu Poslední adresa. Jeho cílem je připomenout oběti represí komunistického režimu přímo tam, kde oběti před zatčením bydlely. Obsahují základní údaje, jako jsou datum narození a úmrtí. První tabulky připomínají životy Karla Bacílka, Jozefa Maceje, Slavoje Šádka a Veleslava Wahla. Jedná se o českou verzi iniciativy, která vznikla v Rusku jako památka na zavražděné sovětským režimem.

Za války Veleslav Wahl bojoval proti nacistům, po roce 1948 proti komunistickému režimu. „Jednalo se o skautský odboj a o spolupráci s americkou ambasádou. Také pomohli některým lidem odejít na západ,“ říká Kateřina Ebelová, která svého strýce sice nikdy nepoznala, ale jeho osud ovlivnil život celé rodiny.

Komunisté skupinu odhalili a zatkli. Následoval politický proces. „Obžalovaní byli uznáni vinnými a imperialistická dolarová diplomacie reprezentovaná špiony utrpěla další nezdar,“ komentovala to dobová propaganda. 

„Trest smrti provazem. Trest vykonán 16. června 1950,“ čte z rozsudku Kateřina Ebelová. Bylo mu pouhých 28 let. Jeho příběh teď připomíná tabulka na hradčanském domě. „Jde o pamětní tabulky jednotlivých životů a osudů,“ vysvětluje Michaela Stoliová, spoluorganizátorka projektu Poslední adresa.

Na stejné adrese se teď setkávají památníky obětem dvou totalitních režimů. Kámen zmizelých v chodníku připomíná Josefa Růžičku, kterého nacisté poslali do koncentračního tábora, kde zemřel. A i on patří do rodiny Kateřiny Ebelové – byl jejím dědečkem. Dvě totality jí tak vzaly dva příbuzné. „Jakékoli nespravedlivé odsouzení za jakéhokoli režimu je velmi bolestivé,“ poznamenává Ebelová.

Autoři projektu doufají, že další tabulky brzo přibudou. O umístění tabulky bude možné požádat prostřednictví webové stránky posledniadresa.cz. „Jde hlavně o to, aby tyto příklady vyvolaly v lidech zamyšlení nad tím, jaká byla doba a aby se znovu nevrátila,“ vysvětluje Kateřina Ebelová.

Projekt Poslední adresa vznikl v roce 2014 v Rusku. Vede ho občanská iniciativa Fond Poslední adresa, kterou zorganizoval ruský novinář Sergej Parchomenko ve spolupráci s ruskou nevládní historicko-osvětovou organizací Memorial. Českou verzi projektu zaštiťuje Ústav pro studium totalitních režimů, organizace Gulag.cz, sdružení Političtí vězni.cz a Memorial Česká republika. Předobrazem projektu se staly dlažební kostky s názvem kameny zmizelých, tzv. stolpersteiny, které v řadě evropských měst včetně Prahy připomínají oběti holokaustu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Babišovo oznámení o Agrofertu Bendu uklidnilo. Muselo to být těžké, míní Malá

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš ve čtvrtek večer oznámil, jak hodlá vyřešit střet zájmů – chce se doživotně vzdát holdingu Agrofert. Předsedu poslaneckého klubu ODS Marka Bendu prý oznámení uklidnilo. V Událostech, komentářích sdělil, že je rád, že se věci posouvají dopředu. Bude ale dle něj záležet také na samotné realizaci plánu. Podle předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO zvolil Babiš „nadstandardní řešení“, které pro něj „muselo být velmi těžké“. „Splnil to, co voliči očekávali po volbách – že udělá všechno pro to, aby mohl být premiérem. A stálo mu zato i vzdát se firmy, kterou tak dlouho budoval,“ uvedla Malá. Debatou provázela Tereza Řezníčková.
před 51 mminutami

Jak si našetřit na auto. Hra ze Zlína pomůže dětem na školách

Interaktivní hru Finanční pevnost, která učí děti zacházet s penězi, si nově vyzkouší i žáci druhého stupně základních škol a nižší ročníky víceletých gymnázií. Do škol s ní příští rok vyrazí výzkumný tým z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, potvrdila České televizi Bohumila Svitáková, pedagožka a odborná asistentka z Fakulty managementu a ekonomiky. Finanční pevnost původně vznikla pro děti z dětských domovů ve Zlínském kraji, které mají přístup k finančnímu vzdělání omezený. Ty si ji vyzkoušely v univerzitním areálu během února, března a května tohoto roku.
před 7 hhodinami

Poptávka po spolupráci s Evropou ve světě roste, míní Síkela

„Evropa je znovu vnímaná jako geopolitický hráč. Poptávka po ní roste,“ prohlásil v Událostech, komentářích eurokomisař Jozef Síkela (STAN), který má v Bruselu na starost agendu mezinárodního partnerství. Komise pod vedením Ursuly von der Leyenové je ve funkci už rok, při té příležitosti Síkela v rozhovoru se zpravodajem Petrem Obrovským své dosavadní působení zhodnotil. Do budoucna, i s ohledem na nástup nové vlády, význam své role vidí ve větší propagaci evropských myšlenek, sdělil.
před 15 hhodinami

ČSÚ: Maloobchodní tržby v Česku v říjnu meziročně stouply o 2,8 procenta

Maloobchodní tržby v Česku v říjnu opět meziročně vzrostly, bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel se zvýšily o 2,8 procenta. V září to bylo po revizi rovněž o 2,8 procenta. Meziměsíčně tržby v říjnu stouply o 0,4 procenta. Data na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
před 17 hhodinami

Ukrajinský velvyslanec ocenil ukrajinské děti úspěšné v českých školách

Ukrajinský velvyslanec v Česku Vasyl Zvaryč ocenil pamětní plaketou 24 ukrajinských dětí, které uspěly ve vědomostních, sportovních nebo uměleckých kláních. V tuzemsku jich žijí desítky tisíc, uprchly s rodiči z domova kvůli ruské invazi. Velvyslanec vyzdvihl, že si uchovávají ukrajinskou identitu a svými úspěchy přispívají k pozitivnímu obrazu českých škol, kroužků a sportovních týmů. Poděkování úspěšným dětem pořádalo velvyslanectví podruhé. V Česku je nyní asi 400 tisíc Ukrajinců, kteří jsou držiteli dočasné ochrany. Podle průzkumu Člověka v tísni se jich chce po válce vrátit na Ukrajinu zhruba pětina.
před 18 hhodinami

Trust na správu Agrofertu bude snazší založit dle cizího práva, říká právnička

Strukturu pro správu Agrofertu, se kterou počítá kvůli řešení svého střetu zájmů předseda hnutí ANO a kandidát na premiéra Andrej Babiš, bude podle Marie Zámečníkové z Právnické fakulty Masarykovy univerzity jednodušší založit podle jiného než tuzemského práva.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Zkušebních 150 kilometrů v hodině na D3 má první výsledky

Přesně dva měsíce uplynuly od zavedení rychlosti až 150 kilometrů v hodině na jihočeské dálnici D3 – pilotního projektu ministerstva dopravy s proměnným dopravním značením, které je možné upravovat podle aktuálních podmínek. Překračování limitu asi o patnáct až dvacet kilometrů za hodinu policisté zjišťují u několika řidičů denně. Vážnou nehodu dosud řešili jednu.
před 18 hhodinami

Burkina Faso propustila vězněného Čecha

Osm zaměstnanců mezinárodní nevládní organizace INSO, včetně českého občana, kteří byli v uplynulých měsících zadrženi v Burkina Fasu a nařčeni ze špionáže, bylo propuštěno na konci října, napsala s odvoláním na prohlášení organizace agentura AFP. V Nizozemsku sídlící INSO poskytuje bezpečnostní analýzy humanitárním organizacím působícím v regionu.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...