Deset až dvanáct tisíc lidí ročně umře v Česku předčasně kvůli znečištěnému ovzduší. Ztrátu, kterou škodliviny v ovzduší vlivem na zdraví způsobují české ekonomice, vyčíslila Světová zdravotnická organizace na sedm procent HDP. To je o dvě procenta více, než kolik Česko vydává na školství. A právě Ostrava, kde v uplynulém týdnu WHO o dopadech životního prostředí na zdraví lidí jednala, patří k městům s nejvíce znečištěným ovzduším v Evropě. Web ČT24 přináší konkrétní svědectví o ovzduší v Ostravě, které zaznamenal jeden z obyvatel tohoto města. A také reakce úřadů, jež tam na ochranu životního prostředí dohlížejí.
Je pondělí 6. ledna 2017, dvacet minut po desáté hodině dopoledne a z areálu společnosti OKK Koksovny v Ostravě-Přívoze se valí oblaka tmavého dýmu. Emise se rozptylují do okolí. Svědek události Martin Kuchař, který pracuje ve firmě sídlící naproti koksárně, natáčí koksárenský areál mobilním telefonem.
„Pracovali jsme s kolegy v kanceláři a všimli si, že se oblak snáší k zemi a zamořuje okolí. V tu dobu byl poměrně nízký tlak, takže se ten mrak nerozfoukal do výšky, jako obvykle,“ popsal situaci Martin Kuchař. Krátce poté publikoval video na svém Facebooku a během týdne nasbíral ten záběr padesát tisíc zhlédnutí.
Ze závěrů Světové zdravotnické organizace je zřejmé, že znečištěné ovzduší se projevuje nejvíce onemocněním srdce a cév. Způsobuje vysoký krevní tlak, infarkty myokardu, mozkové mrtvice. V nejvíce znečištěných lokalitách na Ostravsku je úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění v důsledku špatného ovzduší asi o třetinu vyšší, než je průměr České republiky.
Nové studie, které na Ostravsku připravuje výzkumný tým Radima Šráma z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd, dokazují, že znečištění ovzduší snižuje imunitu lidského organismu, tedy zvyšuje výskyt infekčních nemocí. Ovlivňuje ale také vývoj mozku. Vědci prokázali, že děti ve věku pět až sedm let, vystavené podobným koncentracím škodlivých látek jako na Ostravsku, vykazují nižší IQ, menší paměť a schopnost učit se.
Schváleno krajským úřadem
„Jednalo se o provozní, i když poruchový stav, se kterým počítá platný provozní řád koksovny schválený Krajským úřadem Moravskoslezského kraje v rámci vydaného integrovaného povolení,“ uvedla k události z 6. ledna 2017 pro web ČT24 Česká inspekce životního prostředí.
„Při této krátké události došlo k úniku surového koksárenského plynu, resp. spalin, z jeho hoření při styku se vzduchem. Z velmi krátké délky trvání výronu a jeho charakteru lze odborným odhadem určit, že se jednalo o bezvýznamné množství z hlediska potenciálního ohrožení kvality ovzduší,“ sdělili inspektoři.
Krajský úřad Moravskoslezského kraje, který velkým průmyslovým podnikům na Ostravsku vydává integrované povolení, vyhodnotil událost takto: „Samozřejmě nejsou takové stavy z hlediska ochrany ovzduší vůbec žádané. Nicméně je třeba konstatovat, že se jedná o nestandardní stav, jehož příčinou byla porucha čerpadla hydroinjektáže. Danému stavu nelze úplně zabránit,“ vysvětlilo hejtmanství událost z videa.
„Provozní řád, který je součástí integrovaného povolení, ošetřuje všechny možné poruchy a havárie s cílem, aby daná porucha nebo havárie byla v co nejkratší době odstraněna a došlo k navrácení do původního stavu. Můžeme konstatovat, že se během několika minut taky tak stalo, což potvrzuje i přiložený videozáznam,“ stojí dále ve stanovisku krajského úřadu.
Společnost OKK Koksovny sídlí v Ostravě ve vzdálenosti vzdušnou čarou asi kilometr od centra města a řadí se k největším výrobcům koksu v České republice. V komentáři propagačního videa na svých webových stránkách uvádí, že při výrobě koksu dochází k chlazení žhavého koksu vodou, během kterého vystupuje do ovzduší jen nekontaminovaná vodní pára.
„K událostem, při kterých uniká do ovzduší koksárenský plyn, dochází v provozech naší společnosti ojediněle. Zpravidla vlivem poruchy,“ odpověděl webu ČT24 Ivo Bárta, který má ve firmě OKK Koksovny v kompetenci ochranu životního prostředí.
Svědek: Dvakrát, třikrát týdně
Česká inspekce životního prostředí i samotné koksovny ve svých vyjádřeních uvádějí, že 6. ledna 2017 došlo k ojedinělé poruše, která byla následně odstraněna. Podobné stanovisko vydal i Krajský úřad Moravskoslezského kraje. Dne 13. ledna ovšem zachytil Martin Kuchař ze své kanceláře v sousedství společnosti OKK Koksovny v Ostravě-Přívoze podobné záběry a 20. ledna natočil takové video znovu.
„Tím, že jsme na daném místě již od června 2016, zvykli jsme si na to. Podobné mraky či hnusy běžně netočím, i když jejich frekvence je poměrně častá,“ sdělil Martin Kuchař. „Místo, ze kterého je to natočené, je má pracovní židle, takže mám ten výhled denně na očích. Oblaky podobného charakteru vycházejí s různou frekvencí z různých míst přibližně dvakrát až třikrát týdně.“
Lékař a účastník ostravské konference Mezinárodní zdravotnické organizace Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví se negativními účinky znečištěného ovzduší na lidský organismus dlouhodobě zabývá a během posledních let opakovaně naměřil v Ostravě mimořádně vysoký obsah ultrajemných částic také v okolí společnosti OKK Koksovny v Přívoze.
Koksárenská firma, Česká inspekce životního prostředí, stejně jako Krajský úřad Moravskoslezského kraje oproti tomu uvádějí, že OKK Koksovny plní podmínky integrovaného povolení a zdůrazňují, že technologická zařízení disponují takzvanými nejlepšími dostupnými technologiemi mezinárodně označovanými BAT.
Miroslav Šuta ovšem upozorňuje, že inspekce životního prostředí si protiřečí. „Pokud šlo o poruchu, jak inspekce uvádí, lze připustit, že k ní mohlo dojít. Pokud se ale taková porucha prokazatelně opakuje během čtrnácti dnů třikrát, pak si nedokáži vysvětlit, jak je možné, že nejlepší dostupná technologie BAT takto opakovaně selže,“ říká Miroslav Šuta. „A to nevíme, zda skutečně k těm událostem nedošlo častěji a vycházíme jen z náhodného videozáznamu.“
Zanedbatelné, míní inspekce. Skandální, říká lékař
Jednou z nejnebezpečnějších látek v ovzduší, která ohrožuje zdraví a životy obyvatel, je polycyklický aromatický uhlovodík benzo(a)pyren sumárního chemického vzorce C20H12. Agresivní karcinogen je produktem nedokonalého spalování a jeho velkými zdroji jsou průmysl, doprava i lokální topeniště. Do lidského organismu se však benzo(a)pyren uvolňuje například během kouření a vzniká také při pečení či grilování masa.
Prokazatelně největšími producenty polycyklických aromatických uhlovodíků v průmyslu je výroba železa a koksárenství. Tyto látky se váží na ultrajemné prachové částice a už v mimořádně nepatrném množství poškozují lidský organismus. Podle veřejně dostupných zdrojů vyprodukovala koksovna ocelářské společnosti Arcelor Mittal Ostrava v roce 2015 celkem 20 kilogramů těchto škodlivin, koksovna Třineckých železáren 24 kilogramů a společnost OKK Koksovny v Ostravě-Přívoze 33 kilogramů.
Tato čísla reprezentují množství, které se daří změřit nebo odhadnout. Odborníci se však shodují v tom, že největším problémem průmyslových zdrojů znečištění jsou plošné úniky škodlivin z celých areálů železárenských a koksárenských společností, které nikdo neměří. Účastníci konference Mezinárodní zdravotnické organizace během své návštěvy neměli mnoho příležitostí uvidět ve městě klasický kouřící tovární komín. Přesto věděli, že jsou na jednom z nejvíce znečištěných míst Evropy.
„Z velmi krátké délky trvání výronu a jeho charakteru lze odborným odhadem určit, že se jednalo o bezvýznamné množství z hlediska potenciálního ohrožení kvality ovzduší,“ uvedla k události v areálu OKK Koksovny ve svém stanovisku Česká inspekce životního prostředí. Společnost samotná však připustila, že množství koksárenského plynu, které uniklo během poruchy na koksárenské baterii 6. ledna 2017, neumí změřit. „Nevíme, není měřitelné. Z pohledu znečišťování ovzduší se jedná o nežádoucí epizodu, zvýrazněnou svým vizuálním efektem,“ sdělil Ivo Bárta.
Takový přístup Miroslav Šuta odmítá. „Pokud inspekce životního prostředí uvádí, že množství emisí, které uniklo do ovzduší, bylo zanedbatelné, přitom není schopná alespoň přibližně ho kvantifikovat, pak jde o naprosto skandální přístup,“ uvedl Miroslav Šuta. „Buď vím, kolik emisí skutečně uniklo, pak to množství mohu vyhodnotit tak, že je zanedbatelné. Pokud to ale nevím, pak nemohu tvrdit, zda to bylo nebo nebylo zanedbatelné.“
Ostrava patří mezi rekordmany znečištění benzo(a)pyrenem a koksárenské technologie jsou jeho obrovským zdrojem. „Ostrava musí snížit koncentrace benzo(a)pyrenu ne o desítky procent, ne násobně, ale řádově. A pokud budou ve městě v provozu takové zdroje, pak toho Ostrava nemůže nikdy dosáhnout,“ míní lékař.
Čistěji už nemůžeme, hájí se firmy
Konference Světové zdravotnické organizace, jíž se v Ostravě zúčastnilo přes padesát ministrů životního prostředí, skončila podpisem deklarace, která stanovuje priority pro životní prostředí a zdraví v Evropě v následujících letech. „Deklarace se zaměřuje na sedm oblastí, k prioritním patří například znečištění ovzduší, které je původcem značného množství úmrtí,“ řekla regionální ředitelka WHO pro Evropu Zsuzsanna Jakabová.
Hlavními zdroji znečištění ovzduší na Ostravsku jsou průmyslové podniky, doprava a lokální vytápění. Zatímco stát hledá způsob, jak regulovat emise z dopravy a topenišť, železárny a koksovny uvádějí, že do svých technologií investovaly miliardy korun a více už dělat nemohou. Jenže odborníci oponují, že to není pravda.
„Pokud se opakovaně nad koksárnami objevuje oblak, pravidelně je tam cítit zápach, je to šokující. Takhle to přece ve 21. století nemůže fungovat,“ uvádí Miroslav Šuta. „Máme srovnání, která ukazují, že podobně vysoké koncentrace škodlivých látek v ovzduší jsou kromě Ostravy ještě na jednom či na dvou místech v Evropě. To je do budoucna neakceptovatelné.“
