Senátoři po sedmihodinové diskusi vrátili rozsáhlou vládní novelu stavebního zákona zpět do Poslanecké sněmovny. Některé body chtějí upravit jinak. Jde například o přezkum nezákonného jednání v moci úřední nebo pořizování územních plánů. Sněmovna by měla o předloze rozhodovat na své další schůzi na přelomu června a července.
Novela stavebního zákona a čtyř desítek souvisejících zákonů má za cíl zjednodušit a zrychlit povolovací řízení. Z předlohy ale v důsledku pozměňovacích návrhů ve sněmovně zmizelo například ustanovení dávající šanci účastnit se územního a stavebního řízení osobám, o nichž tak stanoví zvláštní zákon, tedy například spolkům.
Ochranářské spolky v reakci uvedly, že novela i ve verzi, kterou přijal Senát, škrtá práva občanů připomínkovat svými spolky výstavbu a průmyslové činnosti v okolí svých domovů. „Poslanci nyní mají opravný termín. V dubnu lidem práva vzali, nyní jim je mohou vrátit. Špatnou novelu stavebního zákona je nutné finálně odmítnout. Stavby by stejně neurychlila,“ uvedl programový ředitel Hnutí Duha Jiří Koželouh.
Dienstbier: Snaha zkrátit řízení může mít opačné dopady
Návrh kritizovali i někteří senátoři. „Lidé prostřednictvím občanských sdružení či spolků často zabránili špatnostem, bezohlednostem, a dokonce i nezákonnému chování různých firem a organizací,“ upozornil senátor Zdeněk Papoušek (nestr. za KDU-ČSL).
Bývalý ministr Jiří Dienstbier (ČSSD) podotkl, že snaha za každou cenu zkrátit řízení omezením veřejnosti může mít opačné dopady. Lze podle něj očekávat, že se k tomu budou vyjadřovat různé soudy. „Lituji spolky, které to myslí dobře, protože existují spolky, které to dobře nemyslí a tu pověst jim kazí,“ řekl předseda klubu senátorů ČSSD Petr Vícha.
Někteří poslanci i senátoři ale naopak kritizovali spolky, že se kvůli nim povolování staveb neúměrně prodlužuje a komplikuje. Pozměňovací návrhy, které měly dosavadní míru účasti ochranářských spolků na povolovacích řízeních zachovat, senátoři nakonec neschválili.
Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO) nicméně v Senátu uvedla, že na vstupu dotčené veřejnosti do řízení se nic nemění. Tam, kde se koná proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), je podle ní účast dotčené veřejnosti zaručena. Dodala ale, že smyslem spolků má být ochrana přírody a krajiny, a ne snaha zabránit nějaké stavbě v daném území.
Senát rovněž na návrh Jitky Seitlové (za Zelené) navrhl vypustit ze zákona o urychlení výstavby infrastruktury ustanovení, které stanovovalo, že v zastavěném území se povedou elektroenergetická vedení o napětí 400 kV a vyšším nad zemí. Další její podpořený návrh umožní u výstavby energetické infrastruktury stanovit kupní cenu za získávané pozemky ve výši minimálně osminásobku odhadní ceny, stejně jako je to nyní u dopravních staveb.
V Událostech, komentářích pak varovala před proměnou stavebních povolení. „Od roku 1990 platí, že je možné vydat stavební povolení, jenom pokud vám patří pozemek, kde chcete něco realizovat,“ uvedla. „Novela stavebního zákona říká, že se nejdřív vydá stavební povolení a pak si má ten, kdo chce stavět, vyřešit vztah s vlastníkem pozemku. Vlastník se dostává do oslabené pozice.“
Podle poslance ČSSD Františka Adámka tato změna cílí především na velké liniové stavby – silnice a dálnice – které v minulosti majetkoprávní spory blokovaly. „Bez ohledu na názor vlastníka si necháme vydat povolení jenom v případě, že jsou s ním problémy. Předpokládám, že se to nebude zneužívat. Hlavním důvodem byla výstavba silniční sítě,“ řekl.
Na stavbu rodinného domu bude stačit ohláška
Rozsáhlá novela stavebního zákona má například umožnit, aby stavitelům rodinných domů stačilo jen ohlášení. Úřad následně vydá souhlas do měsíce. Mají se také změnit pravidla pro ty, kdo chtějí stavět svépomocí. Nově by to mělo být možné i u domů nad 150 metrů plochy.
Jednodušší a rychlejší má být ale především povolování velkých staveb, a to díky možnosti sloučit dosud oddělené hodnocení EIA a územní i stavební řízení do jednoho procesu. Rozhýbat stavby v tomto ohledu pomůže i novela procesu EIA, kterou nyní schválila sněmovna. Hodnocení vlivů na životní prostředí by podle ní mělo podléhat méně projektů a lhůta se o čtvrtinu zkrátí.
