V Praze začal dvoudenní sjezd KDU-ČSL, na kterém delegáti definitivně rozhodli, že půjdou lidovci do sněmovních voleb s hnutím Starostové a nezávislí. Ačkoliv měla část delegátů ke spojenectví výhrady, nakonec výrazně převážil názor předsednictva. Pro tuto koalici se vyslovilo 228 delegátů, což je více než 80% podpora. Odpoledne se bude volit nové vedení strany. Do čela strany podal kandidaturu současný předseda a vicepremiér Pavel Bělobrádek. Vyzval ho však zlínský hejtman Jiří Čunek, který kritizoval některé kroky vedení strany.
Sjezd KDU-ČSL
- 18:28
Lidovecký sjezd pokračuje i zítra, to už ale nebudou na programu tak ostře sledované body. Delegáti se budou zabývat evropskou problematikou a budou probírat směřování strany v nejbližších dvou letech.
- 18:27
Posledním bodem sobotního programu bude volba předsedy celostátní volební komise a předsedy rozhodčího sboru.
- 18:23
Jako jediná neuspěla současná místopředsedkyně strany Zuzana Roithová, i ta sice získala nadpoloviční počet hlasů (152), ale ve srovnání s ostatními kandidáty to bylo nejméně.
„Věřím, že společně dokážeme víc, že společně dokážeme zvítězit,“ řekl Bělobrádek po vyhlášení výsledků, které uvítal hlasitý potlesk sálu. Gazdík poděkoval lidoveckým delegátům za „odvážné rozhodnutí“, účastníky v sále přitom oslovil „milí bratranci a milé sestřenice“, v narážce na tradiční lidovecké oslovení. „Za Starosty a nezávislé vám mohu slíbit, že podaná ruka starosty bude vždycky platit,“ dodal Gazdík.
Podle Bělobrádka je vysoká podpora pro koalici se STAN dokladem velkých ambicí společného projektu. „Čekal jsem, že podpora bude výrazná, ale že bude takto vysoká, jsem nečekal. Jsem tomu rád, protože teď už nikoho nenecháme na pochybách o tom, že skutečně chceme vyhrát,“ dodal předseda lidovců.
Gazdík pak novinářům po zveřejnění výsledků řekl, že nepředpokládá, že by došlo k úplnému sloučení lidovců a STAN. Starostové jsou podle něj stranou silných osobností, které prošly testem voleb, když usilovaly o své mandáty v zastupitelstvech měst a obcí.
O volební koalici vyjednávali lidovci se starosty od prosince a v dubnu jejich konečnou dohodu podepsali předsedové obou uskupení Bělobrádek a Petr Gazdík (STAN). V květnu pak společně představili nové logo. Bělobrádkovi před sjezdem nechyběl optimismus a čekal, že lidovecký sjezd vznik koalice potvrdí.
Někteří delegáti sjezdu se ale proti koalici vymezili. Například uherskohradišťský zástupce Petr Švehla mluvil o tom, že KDU-ČSL nemá zapotřebí se s někým spojovat, když je strana na vzestupu. Pražský delegát Pavel Mareš zase varoval před hrozbou desetiprocentního volebního prahu, který by musela koalice pro vstup do sněmovny překonat a který by mohl způsobit, že by KDU-ČSL nezískala žádné poslance.
Z tohoto důvodu se poslanec ze Zlínského kraje Ludvík Hovorka vyslovil pro přijímání zástupců STAN na kandidátky lidovců, místo společné koalice. Díky tomu by straně ke vstupu do sněmovny stačilo překonat pětiprocentní práh, a ne jako v případě koalice dvojnásobnou hranici. „Myslím, že lidé, kteří podporují nás nebo STAN, tak nás budou volit, ať už to bude koalice, nebo kandidátka KDU-ČSL s podporou starostů,“ řekl.
Podle Bělobrádka je ale koalice se Starosty zakotvena v evropských hodnotách, neobrací se k východu a nechce demontovat liberální parlamentní demokracii. Pro koalici se vyslovil i předseda STAN Petr Gazdík, podle něhož podzimní volby určí budoucí směřování české společnosti. Za vznik koalice se postavili i další lidovečtí představitelé, mimo jiné bývalý předseda Senátu Petr Pithart či šéf senátorského klubu KDU-ČSL Petr Šilar.
Předseda lidovců také očekává, že společná kandidátka výrazně překoná desetiprocentní práh. Koalice totiž bude pro vstup do sněmovny muset získat nejméně deset procent hlasů, zatímco jedné straně kandidující samostatně stačí pět procent. Kdyby při volbách platilo totéž, co v posledním volebním modelu CVVM, pak by uskupení do sněmovny těsně prošlo. Volební model ale nezahrnoval společnou kandidaturu, jde o součet preferencí lidovců a STAN.
Komentátora ČRo Plus Radka Kubíčka poměrně jasný výsledek hlasování o koalici nepřekvapil: „Ta věc je sice problematická, ale je natolik rozjetá, že už se v tuto chvíli asi nedá couvnout,“ komentoval výsledek hlasování ve vysílání ČT24. Podle něj se ale není co divit obavám některých kandidátů: „Čísla v předvolebních průzkumech nehovoří moc dobře, já sám si myslím, že koalice nemá potenciál překročit desetiprocentní hranici. Ale do voleb ještě nějaký čas zbývá.“
Bělobrádek: Česko čeká souboj, zda zůstane standardní parlamentní demokracií
V projevu před delegáty sjezdu Bělobrádek uvedl, že Českou republiku čeká souboj o charakter společnosti a o to, zda zůstane standardní parlamentní demokracií, nebo se posune k autoritářskému systému. Lidovci jsou podle něj síla pro budoucnost a strana, která je zodpovědná a solidární.
„Jsme v jiné situaci než v roce 2013, kdy jsme se vraceli zpět a kdy jsme chtěli zachránit sebe samé,“ vrátil se Bělobrádek k návratu lidovců do Sněmovny před čtyřmi lety. „Teď jde o víc, jde o tom, jak bude vypadat politický systém v České republice. Zda to bude parlamentní demokracie, prezidentský nebo poloprezidentský systém, centrálně řízená demokracie nebo autoritářský systém,“ uvedl Bělobrádek.
S poukazem na hnutí ANO a jeho předsedu Andreje Babiše řekl, že se ukázalo, že lidé kritizující systém se na jeho tvorbě v minulosti sami podíleli a mají své vlastní skandály. Změnu k lepšímu podle něj může přinést KDU-ČSL, protože její představitelé se vzhledem ke svému věku nepodíleli na událostech 90. let.
Gazdík: Premiérem nemusí být Babiš, může jím být Bělobrádek
Předseda Starostů Petr Gazdík po Bělobrádkově projevu vyzdvihl dosavadní spolupráci s lidovci. Představitelé KDU-ČSL podle něj jsou věrohodnými partnery, s nimiž není třeba uzavírat smlouvy.
Také Gazdík mluvil o tom, že podzimní volby určí budoucí směřování české společnosti. Ačkoliv ze zdá, že v nich zvítězí hnutí ANO, podle Gazdíka existují i jiné varianty. „Česká republika nemusí mít premiéra Andreje Babiše. Česká republika může mít premiéra Pavla Bělobrádka,“ uvedl. Bělobrádek podle něj má vizi i schopnosti lídra.
Další z hostů, bývalý předseda Senátu Petr Pithart, ve svém projevu varoval před ohrožením demokracie, které podle něj vždy přichází v době, kdy ji lidé považují za samozřejmou. KDU-ČSL podle něj má velkou zodpovědnost v situaci, kdy se některé síly snaží rozvolňovat vyvážení mocí a oslabovat roli parlamentu. Podpořil také Bělobrádka, u něhož vyzdvihl úsporný styl a tah na branku a kterého přirovnal k dlouhodobému lidoveckému předsedovi z 90. let Josefu Luxovi. Pithart si za svůj příspěvek vysloužil dlouhotrvající potlesk vstoje.
Šéf Evropské lidové strany v europarlamentu se opřel do Babiše i Zemana
Hned v úvodu sjezdu byl blok zahraničních hostů. Šéf frakce Evropské lidové strany (EPP) v Evropském parlamentu Manfred Weber popřál na úvod sjezdu KDU-ČSL lidovcům úspěch. Podle něj je potřebný pro zachování stability a demokracie v Česku, protože stát není možné řídit jako firmu. Narážel tak na vyjádření předsedy hnutí ANO Andreje Babiše.
„Nelze řídit zemi jako firmu. Země je založena na demokracii, na hodnotách, na zapojení lidí, na diskuzi. A nemůže tady být velký šéf, který rozhoduje jako ve firmě, tak demokracie nefunguje. A proto spoléháme na úspěch KDU-ČSL, že zachová v Česku přístup založený na hodnotách,“ uvedl Weber.
V projevu před delegáty sjezdu pak Weber kritizoval kromě Babiše také českého prezidenta Miloše Zemana. Do Zemana se opřel kvůli jeho nedávnému setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, kde Zeman nevhodně žertoval o likvidaci novinářů. „Takové vtipy o základních hodnotách, na niž stojí Evropská unie, by měly být jednoznačně odmítnuty,“ prohlásil Weber. „Hodnoty, které zastával Václav Havel, si zaslouží více respektu,“ dodal za potlesku sálu.
Putin si podle Webera přeje rozšiřovat vliv Ruska a k tomu se mu hodí slabá Evropa. Stejně tak nový americký prezident Donald Trump nechce ekonomicky silnou EU, protože pro něj jsou na první místě Spojené státy. Hlasy oslabující Evropu však zaznívají také zevnitř EU, dodal Weber. Zmínil neúspěšnou prezidentskou kandidátku Marine Le Penová, představitele silně euroskeptické polské strany Právo a Spravedlnost (PiS) a také Zemana s Babiše. „Jsou to volení politici, kdo v Evropě přijímají rozhodnutí, ne byrokraté,“ zdůraznil Weber a vyzval Zemana a Babiše, aby s výpady vůči EU přestali.
