Na 18. červen připadne Den hrdinů druhého odboje. Toho dne v roce 1942 skončil boj sedmi československých parašutistů, kteří se po likvidaci Reinharda Heydricha skrývali v kostele sv. Cyrila a Metoděje a v něm sedm hodin vzdorovali stonásobné přesile příslušníků Waffen-SS a gestapa.
Podle poslanců, kteří vyhlášení 18. června významným dnem navrhli, byl boj parašutistů „symbol nezlomnosti a ryzího hrdinství a vlastenectví, a to nejen jich samotných, ale i tisíců českých vlastenců, kteří jim nezištně pomáhali při plnění jejich úkolů, za což stovky z nich zaplatily vlastními životy“.
Každý rok 9. března by si pak měli Češi, Moravané a Slezané připomínat jednu z největších tragédií jejich historie. Toho dne roku 1944 vyhladili nacisté takzvaný český či terezínský rodinný tábor. V plynových komorách zahynulo 3792 lidí, což byla největší hromadná vražda československých občanů během druhé světové války.
Rodinný tábor existoval v Osvětimi-Březince v letech 1943 a 1944, osidlovali ho lidé přivezení z Terezína. Na rozdíl od jiných částí tábora Březinka v něm mohly zůstat rodiny pohromadě a nebyla jim oholena hlava. Na rozdíl od jiných transportů nešla část lidí přivezených do rodinného tábora hned do plynových komor. Po půl roce však byl tábor zlikvidován a většina jeho obyvatel zavražděna. Poté jejich místo zaujali lidé z dalších transportů.
Vyvraždění prvních obyvatel rodinného tábora bylo obzvláště zákeřné. V táboře se pro případ likvidace tábora připravovala vzpoura, ke které nedošlo, protože byli jeho obyvatelé odvezeni do plynových komor pod záminkou, že jedou do jiného tábora.
