Lidé, kteří se musí postarat o vážně nemocné příbuzné, by v budoucnu mohli čerpat na péči až tři měsíce placeného ošetřovatelského volna; souhlasit by s tím ale musel jejich zaměstnavatel. Vládní novelu, jež ošetřovatelské volno zavádí, podpořili v úvodním kole poslanci, nyní se jí budou věnovat sněmovní výbory.
Na péči o své blízké by mohli Češi získat až tříměsíční placené volno
UDÁLOSTI: Ošetřovné prošlo prvním čtením sněmovny (zdroj: ČT24)
„Dlouhodobé ošetřovné může pomoct řešit celé řadě českých rodin krizové, napjaté nebo složité situace, které život přináší. V otázce zlepšení podmínek rodinného života je to jedna z klíčových iniciativ naší vlády,“ říká předseda vlády Bohuslav Sobotka.
Podle předlohy má ošetřovné trvat až 90 dnů a pečující osoby by během této doby inkasovaly 60 procent základu svého příjmu. Volno by si mohli vzít lidé s nemocenským pojištěním na péči o člověka, který strávil aspoň týden v nemocnici – to se týká například pacientů po mozkové příhodě, operacích nebo po těžkých nemocech.
Možnost využít systém ošetřovného se podle vládního plánu vztahuje na širokou rodinu; ošetřovatelem může být syn, dcera, vnouče i partner (manžel, druh i registrovaný partner), ale také sourozenec, zeť či snacha nebo synovec a neteř. Nový režim se má vztahovat i na osoby, které s ošetřovaným bydlí, přestože nejsou příbuzní.
Široký okruh pečujících zdůvodňuje ministerstvo práce tím, že by rodiny měly mít možnost vybrat si pro sebe nejlepší variantu péče – kvůli tomu norma také umožňuje se v pečování střídat.
Komunisté chtějí nutný souhlas zaměstnavatele zrušit
Člověk, který bude chtít ošetřovatelské volno čerpat, bude muset získat souhlas zaměstnavatele. Firma by mu pak musela po celou dobu držet místo a v době ošetřování by ho nesměla propustit. Právě to ale na návrhu vadí zaměstnavatelům; za dlouhodobě uvolněného pracovníka budou muset hledat náhradu, která navíc bude jen dočasná.
Stejné výhrady vznášela ve sněmovně pravicová opozice. Gabriela Pecková (TOP 09) upozornila, že zejména menší firmy s nižším počtem zaměstnanců by mohly mít s ošetřovatelským volnem problémy. Lepší než zavádět novou dávku by podle ní byla úprava příspěvku na péči.
Předlohu zpochybňovala i ODS, které se rovněž nelíbila absence zaměstnanců. Poslanec Vladislav Vilímec upozorňoval na dopady na zaměstnavatele i na to, že norma není provázaná s podporou terénních služeb a nepropojuje ani zdravotní a sociální systém.
Řešení vztahu zaměstnanec - zaměstnavatel se nelíbí ani Úsvitu a komunistům, ovšem z druhého pólu. Obě strany zpochybňují potřebu žádat šéfa o souhlas (což ve vládě do předlohy prosadilo hnutí ANO) a komunisté chtějí navrhnout zrušení této podmínky.
Jak dlouhá má být hospitalizace?
Pochyby panují i kolem charakteristiky pacienta, u kterého má jít ošetřovné uplatnit. Opozičním TOP 09 a Úsvitu ani koaliční KDU-ČSL se podmínka nejméně týdenní hospitalizace nelíbí, podle poslankyně Jany Hnykové (Úsvit) to povede k podvodům. Lidovec Vít Kaňkovský označil podmínku za nelogickou a diskriminační, bude žádat její zrušení.
Podle analýzy ministerstva práce a sociálních věcí by si ročně ošetřovatelské volno vybralo asi třicet tisíc lidí a stálo by kolem 1,8 miliardy korun. Suma zahrnuje nejen výdaje na ošetřovné z nemocenského pojištění, ale i výpadek u daní a sociálních odvodů. O 242 milionů ročně by pak přišlo zdravotní pojištění. Celkem 32 milionů by bylo potřeba ještě na mzdy téměř šedesáti lidí, kteří by se agendě věnovali.
Náklady ošetřovného
Vyšší nemocenská pro dlouhodobé marodění
Podpory by se měli dočkat i samotní pacienti, kteří jsou v dlouhodobé pracovní neschopnosti. Nyní lidé dostávají od patnáctého dne nemoci od státu šedesát procent takzvaného denního vyměřovacího základu. Od příštího roku by se mohla částka u těch, kteří stonají déle než měsíc, zvyšovat: od jednatřicátého dne nemoci na 66 procent a od jednašedesátého dne nemoci na 72 procent denního základu.
„Tito lidé opravdu potřebují každou korunu navíc, například na dražší léky, které si najednou musí platit,“ vysvětluje ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD). Vloni stonalo déle než měsíc bezmála půl milionu Čechů, z toho se 280 tisíc případů protáhlo přes 61 dní. Zvýšení dávky těmto lidem by se v rozpočtu projevilo součtem necelými dvěma a půl miliardami.
Se zvýšením dlouhodobé nemocenské souhlasí i další politici; podle ministra financí Andreje Babiše může nízký příjem u dlouhodobě nemocného člověka vést k existenčním problémům. „Návrh jde správným směrem,“ potvrzuje i šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura a dodává: „Na druhou stranu bychom měli u příjmů v nemocenské paletu možností rozšířit, například o komerční připojištění.“
Uložit