Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) představil ve čtvrtek podrobnosti ke druhé vlně takzvaných kotlíkových dotací. Žadatelé mohou získat až 127 500 korun na kotel spalující biomasu, podpora tak opět může činit až 80 % ceny. Tentokrát už však není možné žádat dotaci na kotel spalující pouze uhlí. Ve druhé vlně uvolní ministerstvo 3,4 miliardy korun, což by mělo stačit na výměnu asi 35 tisíc kotlů.
Z podpory stát tentokrát vyjmul kotle, ve kterých se topí pouze uhlím. Podpora zůstává na kombinované kotle na uhlí a biomasu, kotle pouze na biomasu, tepelná čerpadla nebo na plynové kondenzační kotle.
Další změnou je, že už ve druhé výzvě nepůjdou peníze z kotlíkových dotací na tzv. „mikro“ energetická opatření, kdy se vedle výměny kotle muselo provést například i lepší zateplení střechy nebo půdních prostor.
Na podobné věci však bude možné čerpat dotace z programu Nová zelená úsporám. V kombinaci s ním může podpora dosahovat až 147 500 korun, další peníze pak ještě mohou přidat kraje. Teoreticky by tak lidé mohli mít kotle úplně zdarma, což se v minulé výzvě stalo některým obyvatelům Moravskoslezského kraje.
- Rozděleno bude 3,4 miliardy, jeden žadatel může získat až 127 500 Kč.
- Stát nově z podpory vyjmul kotle, ve kterých se topí pouze uhlím.
- Podpora zůstává na kombinované kotle na uhlí a biomasu, kotle čistě na biomasu, tepelná čerpadla nebo na plynové kondenzační kotle.
- Ve druhé vlně už nepůjdou peníze na tzv. „mikro“ energetická opatření (vedle výměny kotle povinné ještě např. zateplení střechy).
- Pro kraje se mají nové výzvy začít vyhlašovat od 31. března. Kraje by pak měly spustit své výzvy pro občany nejpozději koncem října.
Žadatelé by měli zbystřit po prázdninách
Pro kraje by se měly nové výzvy začít vyhlašovat od 31. března, teď ještě v některých krajích dobíhají doplňkové výzvy z první vlny. Podle Brabce by měly jednotlivé kraje spustit výzvy pro občany nejpozději koncem října, ministr ale očekává, že to bude dřív.
Celkem chce stát v rámci programu kotlíkových dotací rozdělit devět miliard, po druhé výzvě má přijít ještě poslední třetí. Do roku 2020 má postupně dojít k výměně až sta tisíce starých kotlů.
Ministerstvo životního prostředí tak chce lidi motivovat, aby si pořizovali modernější přístroje, které nevypouštějí tolik emisí. Právě lokální topeniště totiž patří vedle průmyslu a dopravy k největším zdrojům znečištění.
Ministr Brabec na brífinku upozorňoval, že už v roce 2012 bylo rozhodnuto, že musí v roce 2022 skončit kotle na pevná paliva, která jsou v I. nebo II. emisní třídě: „Naším zájmem logicky bylo, aby lidé nenechávali výměnu těchto kotlů až na rok 2022, protože my Češi necháváme rádi věci na poslední chvíli. Chtěli jsme motivovat významnou část lidí, aby toto zásadní ekonomické rozhodnutí udělali dříve.“
Peníze na nový kotel mohou získat fyzické osoby – majitelé rodinných domků. Konkrétní podmínky si stanovují jednotlivé kraje, mohou se tak v různých koutech Česka lišit. V předchozích případech museli žadatelé mimo jiné doložit, že kotle instalovali odborníci, nové zařízení muselo samozřejmě splňovat přísnější ekologické předpisy. Peníze mohl dostat zájemce i zpětně na základě předložené dokumentace.
Prakticky všechny krajské úřady nabízely formuláře ke stažení na svých webech a zájemci odevzdávali vyplněný dokument v podatelně, případně je mohli poslat poštou.
S jakým „papírováním“ se žadatelé potýkali? Dům například nesměl být zatížený zástavním právem, žádost se dávala vždy na jeden rodinný dům bez rozdělení na bytové jednotky. Nutností byla fotodokumentace stávajícího kotle i nového tepelného zdroje. Dále doklad o likvidaci starého zařízení. Úřad požadoval také průkaz energetické náročnosti budovy. Ostrava si navíc dala podmínku, že zájemce musí podepsat čestné prohlášení o bezdlužnosti vůči městu.
S výměnou kotlů začal stát na Ostravsku
Projekt na obměnu kotlů začal už v roce 2012 v Moravskoslezském kraji. Zpočátku ho společně financoval kraj právě s ministerstvem životního prostředí. Za tu dobu se v kraji vyměnilo zhruba 4000 kotlů.
V první výzvě stát pro kraj na výměnu starých kotlů vyčlenil zhruba půl miliardy korun. Zájem byl ale značný. Když dotace začaly, lidé na krajském úřadu dokonce nocovali. Přidělená částka tak byla vyčerpána za deset dnů, ačkoliv se hlásili další zájemci.
Postupně se pak kotlíkové dotace rozšířily i do dalších krajů. Ministerstvo životního prostředí spustilo první „celorepublikovou“ výzvu v létě 2015, kdy se rozdělovaly tři miliardy korun. Přijato bylo přes 30 tisíc žádostí: z toho bylo schváleno necelých 25 tisíc a přes 13 500 už bylo podle Brabce proplaceno. Největší zájem byl o žádosti na kombinované kotle, naopak nejmenší o uhelné kotle.
