V Česku podle zubařů chybí systémová prevence kazů a zánětů. Stomatologická komora říká, že jí navrhované projekty ministerstvo zdravotnictví neschvaluje. Resort ovšem tvrzení odmítá: na prevenci prý dává peníze každoročně. Vyzdvihnout význam prevence má Světový den ústního zdraví, který se uskuteční 20. března.
Ze zdravotního pojištění se podle stomatologů platí ročně asi pět milionů zubních výplní za zhruba 1,5 miliardy korun. „Za 35 milionů korun ročně jsme schopni všechny děti v ČR naučit čistit si zuby. Místo toho dáváme 1,5 miliardy korun do výplní. To jsou nesrovnatelná čísla,“ kritizoval Roman Šmucler, který se letos v září ujme funkce prezidenta ČSK.
„Kdyby lidé o chrup pečovali, tak do jisté míry nebudou stomatologa vůbec potřebovat. Ale náš zdravotní systém je postaven úplně špatně,“ poznamenal Šmucler. Podle stomatologů totiž systém plateb preferuje léčbu následků špatné péče o zuby před prevencí.
Šmucler také kritizoval množství peněz, které jdou z veřejného zdravotního pojištění do stomatologie. Zubaři si dlouhodobě stěžují na to, že zhotovení zubní výplně za peníze od zdravotních pojišťoven je v potřebné kvalitě prakticky nemožné.
Švýcarsko jako vzor: kazivost tam klesla až o 90 procent
Stomatoložka Hana Zallmannová tvrdí, že na prevenci nezbývají peníze, protože se z veřejného zdravotního pojištění hradí následky špatné péče o zuby.
Zallmannová vede preventivní program Dětský úsměv, v němž se děti z mateřských a základních škol a z dětských domovů učí správné péči o zuby. Letos se program zaměří i na děti ve vyloučených lokalitách.
Za vzor dává lékařka podporu prevence v Německu, kde pojišťovny hradí dětem od šesti do 18 let kromě preventivních prohlídek u zubaře také dvakrát ročně dentální hygienu, nebo ve Švýcarsku, kde mají preventivní program ve školách od roku 1963. Ve Švýcarsku se podle ní po 45 letech programu snížila kazivost zubů o 80 až 90 procent.
Ministerstvo ale oponuje, že preventivní projekty podporuje z dotačního programu. Navíc by se podle něj zubaři měli věnovat prevenci při kontrolách. „Součástí preventivní prohlídky je i edukace, jak by se měl ten zub čistit,“ dodává náměstek ministra Tom Philipp. Jenže podle Zallmannové by při současných platbách od pojišťoven musel zubař stíhat ošetřovat více než čtyři dětské pacienty se zubním kazem za hodinu, což není reálné.
Hledá se náhrada za amalgám, podle stomatologů zatím lepší materiál neexistuje
Česko teď - stejně jako ostatní evropské státy - čeká změna v ošetřování kazů. EU totiž schválila zákaz míchaných amalgámových plomb, protože jsou toxické pro životní prostředí. Od poloviny roku 2018 bude zakázáno používání tzv. míchaného amalgámu, především pro těhotné ženy a děti do 16 let.
Místo něj budou zubaři používat předem připravený kapslový amalgám, který však zatím není hrazený zdravotní pojišťovnou. Ministerstvo zdravotnictví ovšem ujišťuje, že zajistí náhradu hrazenou z pojištění.
Doporučení, jaký materiál v budoucnu využívat, připraví odborníci z České stomatologické komory. Stomatologové se shodují v tom, že lepší materiál než amalgám nyní neexistuje. Takzvané bílé výplně mají podle nich nižší životnost a nepoužívají se tak dlouhou dobu, aby byl dostatečně prozkoumán jejich vliv na zdraví.
V zubním lékařství se používají dva typy amalgámu ke zhotovení dentální výplně: míchaný a kapslový amalgám. U prvního typu jde o ruční míchání sloučenin, kde může docházet k většímu uvolňování rtuti a k nepřesnému sloučení poměru prášku a kovu pro vznik kvalitní slitiny. Alternativou je kapsovaný amalgám – rtuť a prášek je v uzavřené kapsli, proto se při jeho míchání neodpařuje rtuť.
Amalgámové výplně jsou levné a dlouho vydrží
Dentální amalgámová vyplň, využívaná v zubním lékařství přes 150 let, je sloučeninou stříbra, rtuti, mědi a cínu. Poměr sloučených prvků se liší od výrobce a obchodní značky. Obvykle se k vytvoření amalgámové výplně používá 50 procent rtuti v poměru k hmotnosti dalších využitých kovů.
Rtuť se využívá především kvůli svým chemickým vlastnostem, které umožňují spojit dohromady potřebné kovy. Výhodou amalgámových výplní je především jejich nízká cena a trvanlivost, podle výzkumů jiné typy plomb lze snadněji prolomit.
Dalším a nejčastěji využívaným typem dentální výplně je „bílá plomba“ neboli pryskyřicová výplň. Od amalgámových výplní se liší především cenou a použitým materiálem. Její zhotovení vyžaduje mnohem více času a cena se tak může pohybovat od 1000 do 3000 Kč.
