První setkání Západu se zástupci Charty 77: Max van der Stoel má v Praze pomník

3 minuty
Události: Setkání Jana Patočky s Maxem van der Stoelem připomíná nový památník
Zdroj: ČT24

Přesně před 40 lety došlo k prvnímu kontaktu politického západu s československým disentem. Tehdejší ministr zahraničí Nizozemska Max van der Stoel se totiž 1. března 1977 tajně sešel s jedním z prvních mluvčích Charty 77 Janem Patočkou. Právě tuto událost a také památku obou osobností připomnělo slavnostní setkání, kterého se zúčastnil i první místopředseda Evropské komise Frans Timmermans. Společně s ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem (ČSSD) odhalili nizozemskému politikovi památník.

Timmermans uvedl, že vystoupení Charty 77 proti komunistickému režimu mělo zásadní vliv na konec studené války a pád železné opony. „Bez Charty 77 nebo hnutí Solidarita by Evropa byla rozdělena mnohem déle,“ řekl. „Byli to lidé z Východu, kteří vyhráli studenou válku, na to bychom nikdy neměli zapomenout,“ doplnil Timmermans. Dnešní jednotná Evropa je podle něj i zásluhou Patočky a dalších chartistů.

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) označil vystoupení chartistů proti režimu za jeden z nejvýznamnějších okamžiků českých a československých dějin 20. století. Přirovnal ho k atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha, k pražskému jaru nebo sametové revoluci. „Ta chvíle je zdrojem sebeúcty, stejně jako jiné události v různých těžkých okamžicích českých dějin, kdy jsme dokázali zřetelně vystoupit proti nesvobodě,“ doplnil.

9 minut
Historik Libor Svoboda z ÚSTR o setkání Patočky s van der Stoelem a Chartě 77
Zdroj: ČT24

Mezi řečníky nechyběl ani jeden z prvních signatářů Charty Petr Pithart nebo novinář Dick Verkijk, který schůzku organizoval. Verkijk na setkání pustil zvukový záznam ze setkání, jejž řada z přítomných slyšela poprvé: Patočka na něm v němčině ministrovi vysvětloval, že cílem Charty není bojovat proti režimu – signatáři pouze žádali dodržování platné ústavy a zákonů. 

Podporu nizozemského státníka československému disidentskému hnutí připomíná památník, který odpoledne slavnostně odhalil Timmermans a Zaorálek v parku Maxe van der Stoela v Praze 6. Jeho autorem je český sochař Dominik Lang, držitel Ceny Jindřicha Chalupeckého.

Setkání premiéra Sobotky s místopředsedou EK Timmermansem na besedě v hotelu InterContinental
Zdroj: Vít Šimánek/ČTK

Patočka po schůzce podstoupil brutální výslech

K československo-nizozemské schůzce došlo jen necelé dva měsíce poté, co skupina tuzemských disidentů prostřednictvím diplomatické pošty vyslala znění Charty 77 za železnou oponu. Dokument tak už v prvním lednovém týdnu publikoval francouzský list Le Monde, německé noviny Frankfurter Allgemeine Zeitung a britské Timesy.

Van der Stoel pak byl prvním představitelem politického Západu, který se s českým disentem prostřednictvím Patočky spojil. „Právě mezinárodní rozměr a mediální přesah tohoto setkání umožnily tlumočit Patočkovými slovy do širšího světa pravé motivy Charty 77,“ uvedlo k výročí ministerstvo zahraničí.

Z dokumentu Jan Patočka: darovat smrt
Zdroj: ČT

Kontakt mezi oficiální nizozemskou delegací a zástupci Charty obstaral nizozemský novinář Dick Verkijk, který byl z Československa vyhoštěn v roce 1970 poté, co strávil týden ve vazbě za kontakt s disidenty. 

„Nejdříve oslovil Jiřího Hájka, ale ten byl sledován, byl v takovém domácím vězení. Takže druhý den – 1. března 1977 – navštívil Jana Patočku a Patočka okamžitě zareagoval a odjel do hotelu InterContinental, kde se zhruba v poledne odehrála ta proslulá schůzka,“ popisoval ve Studiu 6 zástupce ředitele v Centru pro studium totalitních režimů Petr Blažek.

To se ale stalo Patočkovi osudným. Jednoho z největších českých myslitelů 20. století po tomto setkání zadržela policie a podrobila ho jedenáctihodinovému výslechu. Na jeho následky – mozkovou příhodu a selhání srdce – Patočka 13. března 1977 zemřel.

4 minuty
Max van der Stoel bude mít v Praze pomník
Zdroj: ČT24

40 let stará reportáž upozorňuje na represe, kterým čelí signatáři Charty

Návštěvu Maxe van der Stoela v Československu dokumentovala i nizozemská televize. ČT se podařilo získat ukázky z reportáže: materiál se soustřeďuje na přístup komunistického režimu k čerstvě vzniklé Chartě 77 a upozorňuje na represe, kterým čelí její signatáři.

Moderátor Frits Bom uvádí reportáž z Prahy slovy, že nikde jinde ve východní Evropě nebyly protesty tak masivní, jako právě na počátku roku 1977 v Československu.

Zatímco diváci mohli sledovat záběry Václavského náměstí, pokračoval už hlas reportérky: „Po pádu Alexandera Dubčeka jsou disidenti v Praze tvrdě potlačovaní. 'Zrada na socialistickém zřízení.' Tato věta následuje po každém druhu kritiky. Víc než dvě stě lidí se proto rozhodlo podepsat Chartu 77. Prezentují se nepolitickým způsobem.“ 

Nizozemská reportáž upozorňuje na to, že signatáři Charty 77 jsou pod dohledem tajné policie, a zmiňuje, že na Západě zaznívající podpora vzbuzuje mezi oficiálními místy podezření. „Mnoho se vyjasnilo. V tom smyslu, že hnutí, které usiluje o dodržování lidských práv v Československu, se dostalo do konfliktu s úřady,“ uvádí v reportáži sám van der Stoel.

Setkání nizozemského ministra stálo podle Petra Blažka na počátku dlouhé tradice, která se ovšem ustavovala velmi pomalu: „Spíše se stala zvyklostí až ve druhé polovině 80. let. Když někdo přijel do Prahy, tak měl snahu se setkat, ať už oficiálně, nebo neoficiálně, se zástupci opozice. Nejznámějším takovým setkáním potom byla ta proslulá snídaně s francouzským prezidentem Mitterrandem.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje v návštěvě Ukrajiny, ráno přijel vlakem do Kyjeva. Setkat by se měl s prezidentem Volodymyrem Zelenským a dalšími ukrajinskými činiteli.
Právě teď

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 1 hhodinou

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 1 hhodinou

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 1 hhodinou

Ve zbraňové amnestii zatím lidé odevzdali stovky zbraní, náboje i granát

V takzvané zbraňové amnestii lidé v Česku od začátku roku odevzdali policii už přes dvě stovky zbraní a více než dva tisíce kusů střeliva. Někdy jde i o kuriozní případy. Například v Královéhradeckém kraji přinesl jeden z oznamovatelů na služebnu torzo granátu. Zbraňová amnestie platí od 1. ledna do konce června. Lidé při ní mohou beztrestně odevzdat nebo legalizovat nelegálně držené zbraně či střelivo.
před 2 hhodinami

Poslanci projednají odvody živnostníků, čeká je i volba místopředsedy sněmovny

Poslanci by v pátek měli projednávat zastavení růstu sociálních odvodů živnostníků a novelu ke stabilizaci hospodaření menších zdravotních pojišťoven. Na programu jsou také změny sněmovního jednacího řádu a novela stavebního zákona. Odpoledne čeká poslance volba čtvrtého místopředsedy dolní komory. Jediným kandidátem je předseda opozičního hnutí STAN a bývalý ministr vnitra Vít Rakušan.
před 3 hhodinami

Babiš ocenil zisk hlasů všech koaličních poslanců. Fiala uvedl, že jeho důvěru vláda nemá

Poslanci ve čtvrtek večer rozhodli o vyslovení důvěry vládě ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO). Hlasování předcházela debata, která trvala celkem zhruba 26 hodin čistého času. Babiš na následné tiskové konferenci ocenil zisk hlasů všech 108 koaličních poslanců. Podle expremiéra a předsedy ODS Petra Fialy se nedalo očekávat, že vláda důvěru nezíská. Na síti X Fiala také uvedl, že jeho důvěru nemá.
před 8 hhodinami

Babišova vláda získala důvěru sněmovny

Vláda ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO) získala důvěru sněmovny. K hlasování se poslanci dostali ve čtvrtek večer po rekordních 26 hodinách rozpravy. Babiš v ní řekl, že se nenechá sněmovnou vydat k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. Před poslanci uvedl, že justici nezpochybňuje, najdou se podle něho ale soudci, kteří rozhodují politicky. Opozice v rozpravě kritizovala ekonomické plány kabinetu a varovala, že zahraniční politika nové vlády ohrozí bezpečnost země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...