Akciová společnost Sportovní areál Harrachov od státu koupila stejnojmenné zimní sportoviště v Krkonoších, ale opravu zchátralých skokanských můstků platit nechce. Akciovka, kterou ovládají sportovní svazy, nyní čeká na posvěcení obchodu s lyžařskými pozemky na ministerstvo životního prostředí. Novému majiteli dohoda zajistí zisky, skoky na lyžích zde ovšem přežijí jen tehdy, pokud stát vyplatí dotace na opravu můstků. Případ sledoval Miroslav Petráček z týmu Reportéři ČT.
Významná část lyžařského areálu na Čertově hoře v Harrachově vznikla ještě za socialismu, a to včetně zdejších skokanských můstků. Mamutí můstek, kde počátkem osmdesátých let slavil úspěch i tehdejší československý reprezentant a stávající poslanec za ČSSD Pavel Ploc, je navíc globální unikát – po celém světě existují jen čtyři další.
Po sametové revoluci přešly harrachovské můstky, lanovky a vleky bezplatně na lyžařský svaz a Český svaz tělesné výchovy (ČSTV), jenž se před čtyřmi lety transformoval na Českou unii sportu. Pro správu krkonošských svahů oba svazy zřídily akciovou společnost Sportovní areál Harrachov. Jeho ambicí bylo využít zisky z komerčně využívaných sjezdovek. Svaz lyžařů zároveň do nevýdělečné části areálu posílal peníze od Sazky – šlo o skokanské můstky a běžecké tratě.
V uplynulé dekádě se ale prostředky od Sazky snížily a podle prezidenta lyžařského svazu navíc musel harrachovský areál sám do sebe investovat, aby obstál v konkurenci ryze komerčních středisek. Na opravy skokanských můstků tak už nezbyly peníze a normalizační sportoviště zchátrala.
Na mamutím můstku se naposledy skákalo před třemi lety, velký můstek je mimo provoz celou dekádu a střední můstky jsou v tak havarijním stavu, že by se tuto zimu zřejmě ani neotevřely, nebýt tréninkových potřeb českých reprezentantů. Bez Harrachova by totiž museli jezdit trénovat do ciziny, což si podle Leoše Škody, předsedy úseku skoků Svazu lyžařů ČR, nemůžou dovolit.
„Doufám, že se pár lidí chytne za nos. V Harrachově jsou výborný můstky a výborný areál, a my jsme jediná reprezentace, která nemá upravený velký můstek. A když už máme upravený ten malý, tak je v havarijním stavu. Od zbytku světa se máme co učit,“ soudí reprezentant Roman Koudelka.
Za plentou prospěšné společnosti
Akciovku Sportovní areál Harrachov ovšem stav skokanských můstků trápit nemusí, aspoň prozatím ne. Od roku 2009 se totiž stará jen o výdělečné sjezdovky, zatímco nekomerční sportoviště přešly na obecně prospěšnou společnost Klasický areál Harrachov. Jejími zakladateli bylo samo město, TJ Jiskra Harrachov, Liberecký kraj a (stejně jako v případě správce sjezdovek) Svaz lyžařů.
Tento stav ovšem vydržel jen pět let, poté nový hejtman Martin Půta kraj z Klasického areálu vyvedl, protože prý příliš zatěžoval regionální kasu. Následně správu nevýdělečných sportovišť opustila i TJ Jiskra a nedobrovolně také město Harrachov. Do Klasického areálu totiž vstoupil Český olympijský výbor a odchod města si vynutil argumentem, že na zdejších svazích může za státní podpory vzniknout olympijské centrum – a peníze by prý za přítomnosti radnice jinak nepřišly.
„Na začátku jsme do toho šli s tím, že chceme areál zachránit, a to pořád platí. Děláme všechno proto, abychom Harrachov zachránili pro sport a sportování,“ uvádí předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval.
Národní olympijské centrum v Harrachově zatím nestojí. Radnice o důvodech přeobsazení klasického areálu pochybuje. „Mohu se pouze dohadovat, že není nutné, abychom viděli na veškerá rozhodnutí, která se v této společnosti uskuteční,“ soudí harrachovská starostka Eva Zbrojová.
Pozemky pro lyžování – Miroslav Jansta na scéně
Český olympijský výbor vstoupil do správy harrachovských skokanských můstků ve stejnou dobu, kdy se v roce 2014 ve prospěch státu ukončil restituční spor vedený šlechtickým rodem Harrachů. Ti si neúspěšně nárokovali rozsáhlou stavební plochu v centru města a také sportovní pozemky na Čertově hoře o celkové rozloze přesahující dvacet hektarů.
Ve vlastnictví republiky ale pozemky ležící v ochranném pásmu národního parku vydržely jen dva roky. Loni v listopadu je Česko se souhlasem ministra financí Andreje Babiše prostřednictvím Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) prodalo za 56,5 milionů korun „sjezdovkářskému“ Sportovnímu areálu Harrachov. Ten ovládají neziskové sportovní společnosti – lyžařský svaz a Česká unie sportu. ČUS vede sociální demokrat a vlivný lobbista Miroslav Jansta.
„Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových tyto pozemky pro svou činnost trvale nepotřebuje, proto je nabízel všem organizačním složkám státu, přičemž žádná o ně neprojevila zájem,“ hájí prodej tiskový mluvčí Úřadu Radek Ležatka. „Tím byla deklarována trvalá nepotřebnost pro stát. Pro přímý prodej městu Harrachov nebyl zjištěn žádný právní titul, na rozdíl od majitele staveb, který má předkupní právo, a areál ve svém souhrnu tvoří funkční celek.“
Nad prodejem a rozhodnutím úřadů se ale vznáší závažné otázky. Klasický i Sportovní areál měly před listopadovou transakcí svá zimní sportoviště v nájmu, a když ministerstvo po Babišově nástupu do funkce provedlo audit hospodaření, došlo k závěru, že roční nájemné neodpovídá tržním cenám. Stát proto nájem oběma harrachovským areálům zvýšil, s čímž ale souhlasil jen ten nevýdělečný Klasický, který spravuje rozpadající se můstky.
Sportovní areál placení vyššího nájemného (cca 3,5 milionu ročně) naopak odmítl, a Česká republika ho o tržní nájemné zažalovala. Na dodržení tržní ceny trvala generální ředitelka ÚZSVM Kateřina Arajmu ještě v listopadu 2015 – a loni na jaře v Harrachově prohlašovala, že zdejší pozemky na prodej nejsou právě kvůli sporu s areálem, za nějž jedná lobbista Jansta. Svá slova podpírala argumentem, že s dlužníkem státu není možné o prodeji jednat. Sportovní areál označení dlužník rozhodně odmítá, platí dál nájem ve vyši svého vlastního posudku a čeká na rozhodnutí soudu.
Během půl roku ale státní úřad zcela změnil strategii a lukrativní krkonošské pozemky prodal právě společnosti Sportovní areál Harrachov, která lyžařský areál provozuje. Redaktor magazínu Reportér Jiří Štický navíc upozorňuje, že k prodeji došlo díky novému posudku pod cenou – za 55 milionů korun.
Protože jsou pozemky v národním parku, je k dokončení obchodu potřeba ještě souhlasné stanovisko ministerstva životního prostředí vedeného Richardem Brabcem (ANO). To s transakcí zatím nesouhlasí.
Opravit můstky? Jen za státní peníze
Jak Reportérům ČT potvrdil Miroslav Jansta, Česká unie sportu je nyní připravená financovat nákup pozemků pod chátrajícími můstky, ty které má dosud v nájmu obecně prospěšná společnost Klasický areál Harrachov. Pozemky by zůstaly ve vlastnictví nevýdělečného sdružení a opravy můstků by měl podle představ vlastníků komerční lyžařské části zaplatit stát.
Reportér Štický k tomu uvedl: „Ve stejný týden, kdy byla podepsaná kupní smlouva (mezi Úřadem pro zastupování a Sportovním areálem), přiklepla vláda České republiky plán na dotace do sportovních areálů včetně nekomerční části Harrachova. Z hlediska soukromého majitele: Naprosto ideální stav. Z hlediska občana České republiky stav ideální není.“
Ani v tomto případě však není jisté, že se legendární skokanské můstky podaří obnovit. Podle majitelů komerčně úspěšných sjezdovek je na tahu stát, nikoliv oni. „Mě to nezajímá, protože mě zajímá to, co mám,“ nechal se slyšet Jansta. „Já mám Sportovní areál Harrachov, který je funkční a mám povinnost se o to starat, ale jestli stát nestojí o to, aby tady pokračovali a rostli další Raškové, tak to ať řeknou politici. A oni to říkají – nedávají peníze.“
