Biskup Malý: Z křesťanských hodnot se stává floskule, v Evropě upadají

Nahrávám video

Ačkoli islám v přesvědčení, že je jediným pravým náboženstvím, může představovat pro Evropu hrozbu, politici by neměli reagovat zdůrazňováním křesťanských hodnot. Myslí si to pražský pomocný biskup a signatář Charty 77 Václav Malý, podle kterého jde o floskuli, protože křesťanské hodnoty jsou v Evropě na ústupu. V předvánočním Interview ČT24 zdůraznil, že se křesťanství a islám musí o sobě navzájem poučit. Pro muslimy, kteří chtějí žít v Evropě, by měly být kurzy o křesťanství povinné.

Byl jste signatářem Charty 77, podepsal jste ji v roce 1977. Napadlo vás, když jste podepisoval, že místo v kostele skončíte v kotelně?

To mě napadlo. Věděl jsem, že to bude mít důsledky, ale nemohl jsem mlčet. Ten text byl velmi mírný, neagresivní, přesně popisoval stav lidských práv v tehdejší době. Řekl jsem si: Nemohu mlčet.

Sám jste říkal, že Charta byla na začátku 80. let v krizi, že se ji podařilo zachránit jen asi díky deseti lidem. V té době jste byl mluvčím Charty 77. Jak se ta krize projevila?

Bylo to velmi těžké období, protože vrcholila Solidarita v Polsku, která potom byla potlačena. Estébáci si dali záležet, aby Chartu zničili. Mnoho signatářů utlumilo svoji činnost, mnoho se rozhodlo pro emigraci. Já toto období nechci kádrovat, nikomu nevyčítám, že odešel do emigrace, nikomu nevyčítám, že řekl „teď nebudu pokračovat“. Ale velmi si vážím těch, kteří pokračovali, a bylo nás opravdu jen pár. O tom se moc nemluví, protože by to mohlo vyznít, že my jsme hrdinové a ostatní ne. Takový dojem bych nechtěl vzbudit.

Když mluvíme o krizi, myslíte si, že je v krizi křesťanství? Křesťanské komunity v Evropě se výrazně zmenšují. Napadla vás někdy myšlenka, že může křesťanství zaniknout?

Věřím, že křesťanství nezanikne, co budou lidské dějiny trvat. Ale v Evropě to možné je, protože zažíváme dobu, kdy křesťanů ubývá, prosazuje se sekularizace, vytlačuje se náboženství i křesťanství z veřejného života. Ale pro mě je to výzva. Uvěřil jsem – a to není žádný fanatismus – že by člověk měl vytrvat. Stále jsem přesvědčen, že je to schopná nabídka, která dává lidskému životu perspektivu.

V souvislosti s uprchlíky se často mluví o obraně křesťanských hodnot. Mluví se o křesťanských hodnotách více než kdykoli dříve, mluví o nich politici. Myslíte si, že vědí, o čem přesně mluví?

Myslím, že je to jenom floskule. Říkám to jako křesťan – nedůsledný křesťan přiznávám, ale snažící se žít podle evangelia a v duchu evangelia. Co jsou to křesťanské hodnoty? Především soudržnost rodiny, úcta k lidskému životu, mezigenerační solidarita. Když se podíváme po Evropě, tak se mezigenerační vazby rozvolňují. Rozvolňuje se solidarita – kolik starých lidí umírá osamoceno. Rozvolňují se rodiny, není úcta k potomstvu, ztrácí se vazba na širší okruh rodiny. To jsou křesťanské hodnoty, o kterých se tolik mluví. Spíše žijeme v době zábavy, v době neustálé touhy po růstu životní úrovně a pohodlí a zapomíná se na to základní. Proto o křesťanských hodnotách nerad mluvím.

V Česku se začalo v poslední době mluvit o změnách Ústavy, které by měly směřovat i k omezení veřejných projevů náboženské svobody. Co tomu říkáte?

Zatím ten návrh zákona neznám. Byl bych velmi opatrný. Nejsem proti tomu nosit znamení své náboženské příslušnosti, ale nesmí to být na úkor omezování druhých. Stát nemá podporovat žádné náboženství ideově, v tomto smyslu má být neutrální. Ale má svými zákony zaručovat pokojné soužití různých náboženských skupin. Na druhé straně vytlačit jakékoli náboženské symboly z veřejného prostoru není dobré. Je potřeba regulovat to tak, aby to nezabraňovalo konkrétnímu člověku se znameními přihlásit k nějaké náboženské tradici, ale ne na úkor druhého.

Do jaké míry by měla Evropa tolerovat působení imámů? Kam až sahá náboženská svoboda, co všechno můžeme tolerovat a co by tolerovali muslimové nám?

Jsem pro reciprocitu. V některých zemích, viz Saúdská Arábie, nemůžete nosit ani křížek, nemohou tam být křesťanské kostely. Když oni tady žádají mešity, tak by mocní tohoto světa měli žádat, aby na těch územích, pokud tam jsou křesťané, mohli stavět modlitebny nebo kostely. To se neděje. Bohužel geopolitické zájmy hrají svoji roli, hrají svoji roli zájmy hospodářské – ohromná naleziště ropy a podobně. Co se týká jejich působení tady, v Rakousku byl vydán zákon, že imámové musí umět německy, musí být dobře seznámeni s místní kulturou a jsou kontrolováni, jestli nehecují věřící v mešitách. Zároveň je tam zákaz, když chtějí muslimové postavit novou mešitu, že nesmějí přijímat peníze ze Saúdské Arábie. S tím naprosto souhlasím. Myslím, že rozumný zákon by to mohl pokrýt. 

Neobáváte se zásadního střetu křesťanství a islámu?

Záleží na nás křesťanech, abychom se dobře seznámili s islámem. Je to setkání kultur, je to celoplanetární problém, protože dnes lidé cestují. Už nejde jenom o to, že někdo, kdo si to může dovolit, jede do exotických krajin k moři. Také ti lidé putují sem. Třecí plochy se zvětšují a jde o to, abychom se my, pokud si zakládáme na tom, že jsme součástí vysoké kultury, také dovedli seznamovat s cizí kulturou. Zároveň by oni měli být seznamováni s křesťanstvím, protože, málo platné, evropská kultura je ovlivněna židovsko-křesťanskou tradicí.

Chtějí se muslimové seznamovat s křesťanstvím?

Bohužel znají málo. Když jsem byl v muslimských zemích a mluvil s některými představiteli, tak si troufám říct, že o islámu vím více než oni o křesťanství – to se nechci chlubit, já jsem nevzdělaný člověk. Tudíž při integračních programech by měli být seznamováni s křesťanstvím. Ne obraceni na křesťanství, to je otázka svobodného rozhodnutí.

Když někdo nechce, jak mu to vnutíte?

Málo platné, jako součást toho, aby se mohl integrovat do společnosti, musí projít těmito kurzy. Seznámí se se zvyklostmi a kulturou obvyklou v našich končinách.

Je islám pro křesťany nebezpečný?

Islám je nebezpečný potud, pokud hlásá: My jsme jediné pravé náboženství. V podstatě stírá jakoukoli rozmanitost a různost. Například pojetí Boha a vztah k němu je jiný než u křesťanů, i když jsou to monoteistická náboženství. Ale každé náboženství se dá zneužít. Například v Indii mi bylo řečeno, že se radikalizují hinduisté. Je představa, že buddhisté a hinduisté jsou jenom mírumilovní lidé. V Barmě buddhisté pronásledují muslimy. Takže každé náboženství je zneužitelné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoSeniorům za volantem mají pomoci kondiční jízdy

Případů, kdy řidič v důchodovém věku způsobil smrtelnou dopravní nehodu, v loňském roce přibylo. Podle centra dopravního výzkumu senioři loni zavinili 66 úmrtí na silnicích, což je asi šestnáct procent všech smrtelných havárií. Letos jich je za první půlrok 34. Řidičů penzistů je v Česku přes milion a půl, pro neaktivní šoféry, kteří se chtějí vrátit do provozu, tak Asociace autoškol spustila projekt Zpátky za volant. V kurzech se učí mimo jiné rychlejším reakcím – předvídat situace a jezdit defenzivně. Zvýhodněné kondiční jízdy nabízí na 250 autoškol. V rámci projektu lze za osm set korun získat dvě jízdy.
před 53 mminutami

Babiš vyčetl zpravodajcům, že se o dezinformacích o Polsku dozvěděl až z médií

Premiér Andrej Babiš (ANO) na čtvrtečním mimořádném jednání Bezpečnostní rady státu vyčetl zpravodajským službám, že se o dezinformacích o polských územních nárocích vůči Česku nedozvěděl od nich, ale z médií. Babiš to v sobotu řekl České televizi na akci pro veřejnost v zahradě Strakovy akademie. Prezident Petr Pavel v pátek dezinformační kampaň označil za cílenou provokaci a ocenil, že na ni lidé neslyší.
16:44Aktualizovánopřed 54 mminutami

Ministerstvo upustí od energetické koncepce. Chce menší a častější

Ministerstvo průmyslu a obchodu nebude připravovat velkou státní energetickou koncepci jako dřív, sdělil jeho šéf Karel Havlíček (ANO). Místo ní má každoročně vzniknout stručnější dokument. O koncepci přitom mluví přímo zákon – jako o závazném podkladu státu ve výrobě elektřiny, teplárenství a dalších oblastech. Poslední taková je stará jedenáct let, vývoj už ji zčásti překonal a aktualizovat se ji nepodařilo ani předchozí vládě. Ta nyní v opozici proti nové podobě není. Očekává ale podrobnou diskusi třeba ve výborech, protože energetické projekty se připravují dlouhodobě.
před 55 mminutami

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 10 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 13 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 13 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 13 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.