Biskup Malý: Z křesťanských hodnot se stává floskule, v Evropě upadají

Nahrávám video

Ačkoli islám v přesvědčení, že je jediným pravým náboženstvím, může představovat pro Evropu hrozbu, politici by neměli reagovat zdůrazňováním křesťanských hodnot. Myslí si to pražský pomocný biskup a signatář Charty 77 Václav Malý, podle kterého jde o floskuli, protože křesťanské hodnoty jsou v Evropě na ústupu. V předvánočním Interview ČT24 zdůraznil, že se křesťanství a islám musí o sobě navzájem poučit. Pro muslimy, kteří chtějí žít v Evropě, by měly být kurzy o křesťanství povinné.

Byl jste signatářem Charty 77, podepsal jste ji v roce 1977. Napadlo vás, když jste podepisoval, že místo v kostele skončíte v kotelně?

To mě napadlo. Věděl jsem, že to bude mít důsledky, ale nemohl jsem mlčet. Ten text byl velmi mírný, neagresivní, přesně popisoval stav lidských práv v tehdejší době. Řekl jsem si: Nemohu mlčet.

Sám jste říkal, že Charta byla na začátku 80. let v krizi, že se ji podařilo zachránit jen asi díky deseti lidem. V té době jste byl mluvčím Charty 77. Jak se ta krize projevila?

Bylo to velmi těžké období, protože vrcholila Solidarita v Polsku, která potom byla potlačena. Estébáci si dali záležet, aby Chartu zničili. Mnoho signatářů utlumilo svoji činnost, mnoho se rozhodlo pro emigraci. Já toto období nechci kádrovat, nikomu nevyčítám, že odešel do emigrace, nikomu nevyčítám, že řekl „teď nebudu pokračovat“. Ale velmi si vážím těch, kteří pokračovali, a bylo nás opravdu jen pár. O tom se moc nemluví, protože by to mohlo vyznít, že my jsme hrdinové a ostatní ne. Takový dojem bych nechtěl vzbudit.

Když mluvíme o krizi, myslíte si, že je v krizi křesťanství? Křesťanské komunity v Evropě se výrazně zmenšují. Napadla vás někdy myšlenka, že může křesťanství zaniknout?

Věřím, že křesťanství nezanikne, co budou lidské dějiny trvat. Ale v Evropě to možné je, protože zažíváme dobu, kdy křesťanů ubývá, prosazuje se sekularizace, vytlačuje se náboženství i křesťanství z veřejného života. Ale pro mě je to výzva. Uvěřil jsem – a to není žádný fanatismus – že by člověk měl vytrvat. Stále jsem přesvědčen, že je to schopná nabídka, která dává lidskému životu perspektivu.

V souvislosti s uprchlíky se často mluví o obraně křesťanských hodnot. Mluví se o křesťanských hodnotách více než kdykoli dříve, mluví o nich politici. Myslíte si, že vědí, o čem přesně mluví?

Myslím, že je to jenom floskule. Říkám to jako křesťan – nedůsledný křesťan přiznávám, ale snažící se žít podle evangelia a v duchu evangelia. Co jsou to křesťanské hodnoty? Především soudržnost rodiny, úcta k lidskému životu, mezigenerační solidarita. Když se podíváme po Evropě, tak se mezigenerační vazby rozvolňují. Rozvolňuje se solidarita – kolik starých lidí umírá osamoceno. Rozvolňují se rodiny, není úcta k potomstvu, ztrácí se vazba na širší okruh rodiny. To jsou křesťanské hodnoty, o kterých se tolik mluví. Spíše žijeme v době zábavy, v době neustálé touhy po růstu životní úrovně a pohodlí a zapomíná se na to základní. Proto o křesťanských hodnotách nerad mluvím.

V Česku se začalo v poslední době mluvit o změnách Ústavy, které by měly směřovat i k omezení veřejných projevů náboženské svobody. Co tomu říkáte?

Zatím ten návrh zákona neznám. Byl bych velmi opatrný. Nejsem proti tomu nosit znamení své náboženské příslušnosti, ale nesmí to být na úkor omezování druhých. Stát nemá podporovat žádné náboženství ideově, v tomto smyslu má být neutrální. Ale má svými zákony zaručovat pokojné soužití různých náboženských skupin. Na druhé straně vytlačit jakékoli náboženské symboly z veřejného prostoru není dobré. Je potřeba regulovat to tak, aby to nezabraňovalo konkrétnímu člověku se znameními přihlásit k nějaké náboženské tradici, ale ne na úkor druhého.

Do jaké míry by měla Evropa tolerovat působení imámů? Kam až sahá náboženská svoboda, co všechno můžeme tolerovat a co by tolerovali muslimové nám?

Jsem pro reciprocitu. V některých zemích, viz Saúdská Arábie, nemůžete nosit ani křížek, nemohou tam být křesťanské kostely. Když oni tady žádají mešity, tak by mocní tohoto světa měli žádat, aby na těch územích, pokud tam jsou křesťané, mohli stavět modlitebny nebo kostely. To se neděje. Bohužel geopolitické zájmy hrají svoji roli, hrají svoji roli zájmy hospodářské – ohromná naleziště ropy a podobně. Co se týká jejich působení tady, v Rakousku byl vydán zákon, že imámové musí umět německy, musí být dobře seznámeni s místní kulturou a jsou kontrolováni, jestli nehecují věřící v mešitách. Zároveň je tam zákaz, když chtějí muslimové postavit novou mešitu, že nesmějí přijímat peníze ze Saúdské Arábie. S tím naprosto souhlasím. Myslím, že rozumný zákon by to mohl pokrýt. 

Neobáváte se zásadního střetu křesťanství a islámu?

Záleží na nás křesťanech, abychom se dobře seznámili s islámem. Je to setkání kultur, je to celoplanetární problém, protože dnes lidé cestují. Už nejde jenom o to, že někdo, kdo si to může dovolit, jede do exotických krajin k moři. Také ti lidé putují sem. Třecí plochy se zvětšují a jde o to, abychom se my, pokud si zakládáme na tom, že jsme součástí vysoké kultury, také dovedli seznamovat s cizí kulturou. Zároveň by oni měli být seznamováni s křesťanstvím, protože, málo platné, evropská kultura je ovlivněna židovsko-křesťanskou tradicí.

Chtějí se muslimové seznamovat s křesťanstvím?

Bohužel znají málo. Když jsem byl v muslimských zemích a mluvil s některými představiteli, tak si troufám říct, že o islámu vím více než oni o křesťanství – to se nechci chlubit, já jsem nevzdělaný člověk. Tudíž při integračních programech by měli být seznamováni s křesťanstvím. Ne obraceni na křesťanství, to je otázka svobodného rozhodnutí.

Když někdo nechce, jak mu to vnutíte?

Málo platné, jako součást toho, aby se mohl integrovat do společnosti, musí projít těmito kurzy. Seznámí se se zvyklostmi a kulturou obvyklou v našich končinách.

Je islám pro křesťany nebezpečný?

Islám je nebezpečný potud, pokud hlásá: My jsme jediné pravé náboženství. V podstatě stírá jakoukoli rozmanitost a různost. Například pojetí Boha a vztah k němu je jiný než u křesťanů, i když jsou to monoteistická náboženství. Ale každé náboženství se dá zneužít. Například v Indii mi bylo řečeno, že se radikalizují hinduisté. Je představa, že buddhisté a hinduisté jsou jenom mírumilovní lidé. V Barmě buddhisté pronásledují muslimy. Takže každé náboženství je zneužitelné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
03:25Aktualizovánopřed 1 mminutou

ŽivěČervený čelil ve sněmovně výtkám kvůli změnám na ministerstvu

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) čelil při čtvrtečních sněmovních interpelacích výtkám opozice kvůli personálním změnám na ministerstvu. Jeho předchůdce v úřadu Petr Hladík (KDU-ČSL) uvedl, že Motoristé propustili odborníky a přijali „dezinformátory, influencery, řidiče kamionů a další nekompetentní lidi“. Nesouhlasné reakce vzbudilo Červeného vysvětlení, že z ministerstva museli odejít mladí lidovci, kteří podle něho spravovali sociální sítě úřadů.
09:30Aktualizovánopřed 3 mminutami

Prezident je automaticky vedoucím delegace, řekl Pavel o summitu NATO

Prezident je automaticky vedoucím delegace na summitu NATO. O tom, jestli se zúčastní jakékoliv části summitu, si rozhodne sám, uvedl pro Českou televizi a Český rozhlas prezident Petr Pavel. Premiér Andrej Babiš (ANO) ráno oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pošle žádost na rozšíření delegace na summit NATO v Ankaře o prezidenta. Pavel bude podle premiéra členem delegace i s doprovodem.
07:49Aktualizovánopřed 24 mminutami

Mají důvěru a jsou dobře řízené, řekl Pavel o ČT a ČRo na Valném shromáždění EBU

Prezident Petr Pavel přednesl projev na dvoudenním Valném shromáždění Evropské vysílací unie (EBU). Letošní ročník ve čtvrtek a v pátek hostí Česká televize a Český rozhlas. „Máme tu velmi dobře fungující mediální prostředí,“ řekl o Česku. Ocenil jak veřejnoprávní, tak soukromá média, více se ve své řeči věnoval prvním jmenovaným. „Jsou to instituce, které mají důvěru a jsou dobře řízené,“ prohlásil o ČT a ČRo.
před 1 hhodinou

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 1 hhodinou

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 2 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali předběžné opatření ÚS ohledně účasti Pavla na summitu NATO

Ústavní soud (ÚS) uložil předběžným opatřením vládě, aby zajistila účast prezidenta Petra Pavla na summitu NATO v Ankaře. Nesmí mu navíc klást žádné překážky. „Jak to asi bude vypadat v té Ankaře, když tam proti vůli vlády pojede pan prezident? No tak se tam bude někde v zákulisí pohybovat, ale jestli dosud mezinárodní politika nevnímala dění v České republice, tak teď si ho samozřejmě všimnou,“ řekl poslanec Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Vidím to v první řadě jako naprostý politický debakl ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) a zprostředkovaně i premiéra Andreje Babiše (ANO),“ sdělila poslankyně Kateřina Stojanová (Piráti). Podle poslance Karla Haase (ODS) se prezident o dohodu snažil, předběžné opatření ÚS ale Haase překvapilo. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) situaci označil za prohru pro všechny strany.
před 3 hhodinami

Prokop rezignoval a nebude kandidátem ANO na pražského primátora

Kandidát na pražského primátora za ANO Ondřej Prokop nebude kandidovat v podzimních komunálních volbách a skončí ve všech politických funkcích. Zdůvodnil to tlakem médií na něj a jeho okolí. Prokop to uvedl ve videu na facebooku. Předseda ANO Andrej Babiš v reakci na to řekl, že se musí svolat mimořádný sněm pražské organizace, na kterém se zvolí nový předseda. O kandidátkách do komunálních voleb vedení ANO podle Babiše rozhodne koncem června.
07:43Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...