Biskup Malý: Z křesťanských hodnot se stává floskule, v Evropě upadají

26 minut
Interview ČT24 s Václavem Malým
Zdroj: ČT24

Ačkoli islám v přesvědčení, že je jediným pravým náboženstvím, může představovat pro Evropu hrozbu, politici by neměli reagovat zdůrazňováním křesťanských hodnot. Myslí si to pražský pomocný biskup a signatář Charty 77 Václav Malý, podle kterého jde o floskuli, protože křesťanské hodnoty jsou v Evropě na ústupu. V předvánočním Interview ČT24 zdůraznil, že se křesťanství a islám musí o sobě navzájem poučit. Pro muslimy, kteří chtějí žít v Evropě, by měly být kurzy o křesťanství povinné.

Byl jste signatářem Charty 77, podepsal jste ji v roce 1977. Napadlo vás, když jste podepisoval, že místo v kostele skončíte v kotelně?

To mě napadlo. Věděl jsem, že to bude mít důsledky, ale nemohl jsem mlčet. Ten text byl velmi mírný, neagresivní, přesně popisoval stav lidských práv v tehdejší době. Řekl jsem si: Nemohu mlčet.

Sám jste říkal, že Charta byla na začátku 80. let v krizi, že se ji podařilo zachránit jen asi díky deseti lidem. V té době jste byl mluvčím Charty 77. Jak se ta krize projevila?

Bylo to velmi těžké období, protože vrcholila Solidarita v Polsku, která potom byla potlačena. Estébáci si dali záležet, aby Chartu zničili. Mnoho signatářů utlumilo svoji činnost, mnoho se rozhodlo pro emigraci. Já toto období nechci kádrovat, nikomu nevyčítám, že odešel do emigrace, nikomu nevyčítám, že řekl „teď nebudu pokračovat“. Ale velmi si vážím těch, kteří pokračovali, a bylo nás opravdu jen pár. O tom se moc nemluví, protože by to mohlo vyznít, že my jsme hrdinové a ostatní ne. Takový dojem bych nechtěl vzbudit.

Když mluvíme o krizi, myslíte si, že je v krizi křesťanství? Křesťanské komunity v Evropě se výrazně zmenšují. Napadla vás někdy myšlenka, že může křesťanství zaniknout?

Věřím, že křesťanství nezanikne, co budou lidské dějiny trvat. Ale v Evropě to možné je, protože zažíváme dobu, kdy křesťanů ubývá, prosazuje se sekularizace, vytlačuje se náboženství i křesťanství z veřejného života. Ale pro mě je to výzva. Uvěřil jsem – a to není žádný fanatismus – že by člověk měl vytrvat. Stále jsem přesvědčen, že je to schopná nabídka, která dává lidskému životu perspektivu.

V souvislosti s uprchlíky se často mluví o obraně křesťanských hodnot. Mluví se o křesťanských hodnotách více než kdykoli dříve, mluví o nich politici. Myslíte si, že vědí, o čem přesně mluví?

Myslím, že je to jenom floskule. Říkám to jako křesťan – nedůsledný křesťan přiznávám, ale snažící se žít podle evangelia a v duchu evangelia. Co jsou to křesťanské hodnoty? Především soudržnost rodiny, úcta k lidskému životu, mezigenerační solidarita. Když se podíváme po Evropě, tak se mezigenerační vazby rozvolňují. Rozvolňuje se solidarita – kolik starých lidí umírá osamoceno. Rozvolňují se rodiny, není úcta k potomstvu, ztrácí se vazba na širší okruh rodiny. To jsou křesťanské hodnoty, o kterých se tolik mluví. Spíše žijeme v době zábavy, v době neustálé touhy po růstu životní úrovně a pohodlí a zapomíná se na to základní. Proto o křesťanských hodnotách nerad mluvím.

V Česku se začalo v poslední době mluvit o změnách Ústavy, které by měly směřovat i k omezení veřejných projevů náboženské svobody. Co tomu říkáte?

Zatím ten návrh zákona neznám. Byl bych velmi opatrný. Nejsem proti tomu nosit znamení své náboženské příslušnosti, ale nesmí to být na úkor omezování druhých. Stát nemá podporovat žádné náboženství ideově, v tomto smyslu má být neutrální. Ale má svými zákony zaručovat pokojné soužití různých náboženských skupin. Na druhé straně vytlačit jakékoli náboženské symboly z veřejného prostoru není dobré. Je potřeba regulovat to tak, aby to nezabraňovalo konkrétnímu člověku se znameními přihlásit k nějaké náboženské tradici, ale ne na úkor druhého.

Do jaké míry by měla Evropa tolerovat působení imámů? Kam až sahá náboženská svoboda, co všechno můžeme tolerovat a co by tolerovali muslimové nám?

Jsem pro reciprocitu. V některých zemích, viz Saúdská Arábie, nemůžete nosit ani křížek, nemohou tam být křesťanské kostely. Když oni tady žádají mešity, tak by mocní tohoto světa měli žádat, aby na těch územích, pokud tam jsou křesťané, mohli stavět modlitebny nebo kostely. To se neděje. Bohužel geopolitické zájmy hrají svoji roli, hrají svoji roli zájmy hospodářské – ohromná naleziště ropy a podobně. Co se týká jejich působení tady, v Rakousku byl vydán zákon, že imámové musí umět německy, musí být dobře seznámeni s místní kulturou a jsou kontrolováni, jestli nehecují věřící v mešitách. Zároveň je tam zákaz, když chtějí muslimové postavit novou mešitu, že nesmějí přijímat peníze ze Saúdské Arábie. S tím naprosto souhlasím. Myslím, že rozumný zákon by to mohl pokrýt. 

Neobáváte se zásadního střetu křesťanství a islámu?

Záleží na nás křesťanech, abychom se dobře seznámili s islámem. Je to setkání kultur, je to celoplanetární problém, protože dnes lidé cestují. Už nejde jenom o to, že někdo, kdo si to může dovolit, jede do exotických krajin k moři. Také ti lidé putují sem. Třecí plochy se zvětšují a jde o to, abychom se my, pokud si zakládáme na tom, že jsme součástí vysoké kultury, také dovedli seznamovat s cizí kulturou. Zároveň by oni měli být seznamováni s křesťanstvím, protože, málo platné, evropská kultura je ovlivněna židovsko-křesťanskou tradicí.

Chtějí se muslimové seznamovat s křesťanstvím?

Bohužel znají málo. Když jsem byl v muslimských zemích a mluvil s některými představiteli, tak si troufám říct, že o islámu vím více než oni o křesťanství – to se nechci chlubit, já jsem nevzdělaný člověk. Tudíž při integračních programech by měli být seznamováni s křesťanstvím. Ne obraceni na křesťanství, to je otázka svobodného rozhodnutí.

Když někdo nechce, jak mu to vnutíte?

Málo platné, jako součást toho, aby se mohl integrovat do společnosti, musí projít těmito kurzy. Seznámí se se zvyklostmi a kulturou obvyklou v našich končinách.

Je islám pro křesťany nebezpečný?

Islám je nebezpečný potud, pokud hlásá: My jsme jediné pravé náboženství. V podstatě stírá jakoukoli rozmanitost a různost. Například pojetí Boha a vztah k němu je jiný než u křesťanů, i když jsou to monoteistická náboženství. Ale každé náboženství se dá zneužít. Například v Indii mi bylo řečeno, že se radikalizují hinduisté. Je představa, že buddhisté a hinduisté jsou jenom mírumilovní lidé. V Barmě buddhisté pronásledují muslimy. Takže každé náboženství je zneužitelné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Policie zajistila resortu spravedlnosti bitcoiny od Jiřikovského

Orgány činné v trestním řízení zajistily ministerstvu spravedlnosti bitcoiny, které měl úřad v držení po darování kryptoměny dříve odsouzeným Tomášem Jiřikovským. Další kroky úřad konzultuje s kupci bitcoinů a právníky, informoval resort spravedlnosti. V souvislosti s bitcoinovou kauzou také policie od čtvrtečního pozdního večera zasahovala v domě Jiřikovského, kterého následně zadržela.
00:31Aktualizovánopřed 24 mminutami

Ministerstvo zdravotnictví prověřuje zlínské hygieniky, zda nezneužili svou moc

Ministerstvo zdravotnictví podle zjištění ČT zahájilo kontrolu krajské hygienické stanice ve Zlíně. Podle šéfa resortu Vlastimila Válka (TOP 09) je potřeba postupovat razantně v souvislosti s podezřením na zneužití pravomoci. Reaguje tak na to, že poslankyně za hnutí ANO Margita Balaštíková údajně úkolovala ředitelku zlínské hygieny, aby prováděla kontroly ve firmě bývalého manžela Balaštíkové. S výsledky šetření chce Válek co nejdřív seznámit veřejnost.
před 43 mminutami

Je to celé úplně blbě, pustila se kvůli bitcoinům Decroix do Blažka

Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) se v pátek ostře vymezila proti názorům svého předchůdce za ODS Pavla Blažka na bitcoinovou kauzu. Na síti X mu napsala, že „je to celé od začátku úplně blbě“ a „tyhle moudra jsou teď ministerstvu fakt platný jak mrtvýmu zimník“. Reagovala tak na Blažkovo vyjádření, kterým komentoval čtvrteční zadržení Tomáše Jiřikovského – dárce bitcoinů resortu. Podle exministra by odsouzení Jiřikovského potvrdilo, že darovací smlouva byla jediným účinným způsobem, jak se dobrat zabavení případného výnosu z trestné činnosti.
před 58 mminutami

Na extrémy je třeba se připravit, nezmizí, shodují se Hladík a Brabec

Česko v přípravě na klimatické změny výrazně pokročilo, věří ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Jeho předchůdce ve funkci Richard Brabec (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou varoval, že výsledky opatření se projeví za dekády, adaptace je proto nezbytná.
před 1 hhodinou

Ministerstvo začne vymáhat od Agrofertu dotace kvůli Babišovu střetu zájmů

Ministerstvo zemědělství (MZe) začne vymáhat dotace poskytnuté Agrofertu v období, kdy byl koncový vlastník tohoto holdingu Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů, napsal na síti X ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Upozornily na to také Seznam Zprávy. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský reagoval, že společnost pro jakékoliv vrácení dotací nevidí důvod. Babiš pro ČTK sdělil, že Výborný od nástupu do vlády zneužívá svou funkci a úředníky k politickému boji a chce se zviditelnit před volbami.
09:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Tenisový svaz má v dotační kauze vrátit přes 77 milionů, možná zastaví Štvanici

Český tenisový svaz (ČTS) má kvůli dotační kauze z éry bývalého předsedy Iva Kaderky vrátit státu dalších 52,5 milionu korun – celkově by měl kvůli nesprávnému nakládání se státními příspěvky zaplatit přes 77 milionů. Svaz to v pátek oznámil v tiskové zprávě.
před 3 hhodinami

Horké vlny sílí, počet tropických dnů se ztrojnásobil, varuje klimatolog

Od šedesátých let se zvedla teplota o dva stupně Celsia, v létě o tři stupně a počet tropických dnů narostl trojnásobně, uvedl klimatolog Pavel Zahradníček v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. V pátek má vlna veder v Česku vrcholit teplotami až 38 stupňů Celsia. Horké vlny jsou podle Zahradníčka častější a intenzivnější než v minulosti, což negativně dopadá na krajinu, lidské zdraví i živočichy. Upozorňuje, že adaptační opatření měst bývají často nedomyšlená.
před 3 hhodinami

Obtěžuje vás někdo v MHD či na ulici? Ruce před sebe a vykejte, radí expertka

Zírání, letmé doteky, urážky, ale i nadávky se čím dál více objevují ve veřejném prostoru. S nevhodným chováním se většinou ženy nejčastěji setkávají v městské hromadné dopravě, obchodě nebo na ulici. Podle odborníků je dobré preventivně takovým situacím předcházet, pokud ale k obtěžování dojde, je vhodné v takové chvíli s agresorem komunikovat a dát mu najevo i fyzicky – postojem, že obtěžovaná osoba nechce, aby narušil její osobní prostor.
před 6 hhodinami
Načítání...