Biskup Malý: Z křesťanských hodnot se stává floskule, v Evropě upadají

Nahrávám video
Interview ČT24 s Václavem Malým
Zdroj: ČT24

Ačkoli islám v přesvědčení, že je jediným pravým náboženstvím, může představovat pro Evropu hrozbu, politici by neměli reagovat zdůrazňováním křesťanských hodnot. Myslí si to pražský pomocný biskup a signatář Charty 77 Václav Malý, podle kterého jde o floskuli, protože křesťanské hodnoty jsou v Evropě na ústupu. V předvánočním Interview ČT24 zdůraznil, že se křesťanství a islám musí o sobě navzájem poučit. Pro muslimy, kteří chtějí žít v Evropě, by měly být kurzy o křesťanství povinné.

Byl jste signatářem Charty 77, podepsal jste ji v roce 1977. Napadlo vás, když jste podepisoval, že místo v kostele skončíte v kotelně?

To mě napadlo. Věděl jsem, že to bude mít důsledky, ale nemohl jsem mlčet. Ten text byl velmi mírný, neagresivní, přesně popisoval stav lidských práv v tehdejší době. Řekl jsem si: Nemohu mlčet.

Sám jste říkal, že Charta byla na začátku 80. let v krizi, že se ji podařilo zachránit jen asi díky deseti lidem. V té době jste byl mluvčím Charty 77. Jak se ta krize projevila?

Bylo to velmi těžké období, protože vrcholila Solidarita v Polsku, která potom byla potlačena. Estébáci si dali záležet, aby Chartu zničili. Mnoho signatářů utlumilo svoji činnost, mnoho se rozhodlo pro emigraci. Já toto období nechci kádrovat, nikomu nevyčítám, že odešel do emigrace, nikomu nevyčítám, že řekl „teď nebudu pokračovat“. Ale velmi si vážím těch, kteří pokračovali, a bylo nás opravdu jen pár. O tom se moc nemluví, protože by to mohlo vyznít, že my jsme hrdinové a ostatní ne. Takový dojem bych nechtěl vzbudit.

Když mluvíme o krizi, myslíte si, že je v krizi křesťanství? Křesťanské komunity v Evropě se výrazně zmenšují. Napadla vás někdy myšlenka, že může křesťanství zaniknout?

Věřím, že křesťanství nezanikne, co budou lidské dějiny trvat. Ale v Evropě to možné je, protože zažíváme dobu, kdy křesťanů ubývá, prosazuje se sekularizace, vytlačuje se náboženství i křesťanství z veřejného života. Ale pro mě je to výzva. Uvěřil jsem – a to není žádný fanatismus – že by člověk měl vytrvat. Stále jsem přesvědčen, že je to schopná nabídka, která dává lidskému životu perspektivu.

V souvislosti s uprchlíky se často mluví o obraně křesťanských hodnot. Mluví se o křesťanských hodnotách více než kdykoli dříve, mluví o nich politici. Myslíte si, že vědí, o čem přesně mluví?

Myslím, že je to jenom floskule. Říkám to jako křesťan – nedůsledný křesťan přiznávám, ale snažící se žít podle evangelia a v duchu evangelia. Co jsou to křesťanské hodnoty? Především soudržnost rodiny, úcta k lidskému životu, mezigenerační solidarita. Když se podíváme po Evropě, tak se mezigenerační vazby rozvolňují. Rozvolňuje se solidarita – kolik starých lidí umírá osamoceno. Rozvolňují se rodiny, není úcta k potomstvu, ztrácí se vazba na širší okruh rodiny. To jsou křesťanské hodnoty, o kterých se tolik mluví. Spíše žijeme v době zábavy, v době neustálé touhy po růstu životní úrovně a pohodlí a zapomíná se na to základní. Proto o křesťanských hodnotách nerad mluvím.

V Česku se začalo v poslední době mluvit o změnách Ústavy, které by měly směřovat i k omezení veřejných projevů náboženské svobody. Co tomu říkáte?

Zatím ten návrh zákona neznám. Byl bych velmi opatrný. Nejsem proti tomu nosit znamení své náboženské příslušnosti, ale nesmí to být na úkor omezování druhých. Stát nemá podporovat žádné náboženství ideově, v tomto smyslu má být neutrální. Ale má svými zákony zaručovat pokojné soužití různých náboženských skupin. Na druhé straně vytlačit jakékoli náboženské symboly z veřejného prostoru není dobré. Je potřeba regulovat to tak, aby to nezabraňovalo konkrétnímu člověku se znameními přihlásit k nějaké náboženské tradici, ale ne na úkor druhého.

Do jaké míry by měla Evropa tolerovat působení imámů? Kam až sahá náboženská svoboda, co všechno můžeme tolerovat a co by tolerovali muslimové nám?

Jsem pro reciprocitu. V některých zemích, viz Saúdská Arábie, nemůžete nosit ani křížek, nemohou tam být křesťanské kostely. Když oni tady žádají mešity, tak by mocní tohoto světa měli žádat, aby na těch územích, pokud tam jsou křesťané, mohli stavět modlitebny nebo kostely. To se neděje. Bohužel geopolitické zájmy hrají svoji roli, hrají svoji roli zájmy hospodářské – ohromná naleziště ropy a podobně. Co se týká jejich působení tady, v Rakousku byl vydán zákon, že imámové musí umět německy, musí být dobře seznámeni s místní kulturou a jsou kontrolováni, jestli nehecují věřící v mešitách. Zároveň je tam zákaz, když chtějí muslimové postavit novou mešitu, že nesmějí přijímat peníze ze Saúdské Arábie. S tím naprosto souhlasím. Myslím, že rozumný zákon by to mohl pokrýt. 

Neobáváte se zásadního střetu křesťanství a islámu?

Záleží na nás křesťanech, abychom se dobře seznámili s islámem. Je to setkání kultur, je to celoplanetární problém, protože dnes lidé cestují. Už nejde jenom o to, že někdo, kdo si to může dovolit, jede do exotických krajin k moři. Také ti lidé putují sem. Třecí plochy se zvětšují a jde o to, abychom se my, pokud si zakládáme na tom, že jsme součástí vysoké kultury, také dovedli seznamovat s cizí kulturou. Zároveň by oni měli být seznamováni s křesťanstvím, protože, málo platné, evropská kultura je ovlivněna židovsko-křesťanskou tradicí.

Chtějí se muslimové seznamovat s křesťanstvím?

Bohužel znají málo. Když jsem byl v muslimských zemích a mluvil s některými představiteli, tak si troufám říct, že o islámu vím více než oni o křesťanství – to se nechci chlubit, já jsem nevzdělaný člověk. Tudíž při integračních programech by měli být seznamováni s křesťanstvím. Ne obraceni na křesťanství, to je otázka svobodného rozhodnutí.

Když někdo nechce, jak mu to vnutíte?

Málo platné, jako součást toho, aby se mohl integrovat do společnosti, musí projít těmito kurzy. Seznámí se se zvyklostmi a kulturou obvyklou v našich končinách.

Je islám pro křesťany nebezpečný?

Islám je nebezpečný potud, pokud hlásá: My jsme jediné pravé náboženství. V podstatě stírá jakoukoli rozmanitost a různost. Například pojetí Boha a vztah k němu je jiný než u křesťanů, i když jsou to monoteistická náboženství. Ale každé náboženství se dá zneužít. Například v Indii mi bylo řečeno, že se radikalizují hinduisté. Je představa, že buddhisté a hinduisté jsou jenom mírumilovní lidé. V Barmě buddhisté pronásledují muslimy. Takže každé náboženství je zneužitelné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 7 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 8 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...