Listopadový volební model ukazuje pokračující zásadní převahu hnutí ANO. Jeho preference aktuálně dosahují 33,5 procenta, čímž si drží významný náskok i před posledním vítězem sněmovních voleb – sociální demokracií. ČSSD se naopak dostává na úroveň, které v nejlepších měsících dosahuje KSČM. Z ostatních parlamentních stran je znatelný také úbytek přízně u TOP 09. Průzkum zpracovala v rámci projektu Trendy Česka TNS Aisa pro Českou televizi.
Voliči se odklánějí od ČSSD a TOP 09. V preferencích ANO drtivě vede
První místo volebního modelu patří hnutí ANO i v listopadu, které poslední měsíce vykazuje preference nad úrovní třiceti procent. Podle posledního průzkumu má 33,5 procenta. Oproti výsledkům předčasných poslaneckých voleb v roce 2013 je to o celých patnáct procentních bodů víc.
Zatímco preference ANO stojí nad tři roky starým volebním ziskem, v případě koaličního partnera ČSSD míří preference zhruba od letošního jara převážně směrem dolů. V listopadu má sociální demokracie 14 procent, což je méně, než kolik získala opoziční KSČM v posledních sněmovních volbách. Ovšem i komunisté se nyní pohybují v preferencích výrazně pod svým reálným ziskem. Aktuálních 8,5 procenta přitom ukazuje po předchozích ztrátách na stabilizaci voličské základny.
Volební model – vývoj preferencí parlamentních stran
Značný pokles jejích podporovatelů se pak dotýká TOP 09, která má v listopadu šest procent, což je nejnižší hodnota od začátku měření a stejná úroveň preferencí, jako má Svoboda a přímá demokracie, která se teprve v minulém měření vyhoupla nad pětiprocentní hranici, kterou politické subjekty musí překročit, aby se dostaly do sněmovny.
Třetí nejsilnější stranou je podle listopadových preferencí ODS s devíti procenty, zatímco koaliční lidovci mají 7,5 procenta. Překročení pětiprocentní hranice se pak nejvíc blíží Starostové a nezávislí se čtyřmi procenty. Kolem dvou procent se pak pohybují Zelení, Piráti a Svobodní.
Výměny ministrů a spory o EET
Politickou scénou v listopadu hýbalo několik věcí, které mohly mít vliv na preference, i když se meziměsíčně nakonec příliš nelišily.
Hodně se mluvilo o elektronické evidenci tržeb, která je hlavním projektem ministra financí a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. Prvního listopadu vstoupila do zkušebního provozu a od 1. prosince pak šla do ostrého provozu pro prvních zhruba čtyřicet tisíc podnikatelů. Spor vyvolalo oznámení o některých změnách v EET v druhé polovině listopadu, tedy jen několik dnů před startem evidence u první vlny podnikatelů.
Premiér a šéf ČSSD Bohuslav Sobotka mimo jiné řekl, že Babiš poškodil start EET a nahrál opozici, která systém dlouhodobě kritizuje a chtěla by ho zrušit. Někteří podnikatelé dokonce na protest proti EET první prosincový den zavřeli.
Sociální demokracie pak v listopadu měnila dva své ministry. Začátkem měsíce Sobotka oznámil rekonstrukci vlády i svého týmu v sociální demokracii. Vyzval sice i šéfy ANO a KDU-ČSL, aby zvážili výměny svých ministrů, ti to však odmítli.
Nakonec tak premiér nahradil jenom ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD) a ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD).
Spokojenost s politickou situací a vládou se nemění
S politickou situací je aktuálně spokojeno 29 procent občanů, od posledního měření nedošlo k žádnému statisticky významnému posunu. Druhým dlouhodobě zjišťovaným parametrem je důvěra občanů ve vládu. V současné době důvěřuje vládě 38 procent lidí, což je shodné s předchozím zjištěním. V druhé polovině roku 2016 tak nedochází k žádným změnám a aktuální hodnota odpovídá ročnímu průměru.
Deklarovaná ochota jít k volbám do Poslanecké sněmovny zaznamenala od začátku roku 2016 drobné výkyvy, které se většinou pohybují na hranici statistické významnosti. Listopadové měření, stejně jako říjnové, ukazuje mírný pokles pod roční průměr. 47 procent respondentů deklarovalo, že by se určitě zúčastnilo voleb v případě, že by se konaly v době sběru dat. Dalších 18 procent by se jich spíše zúčastnilo.
- Aktuální průzkum pro ČT v rámci pravidelného projektu Trendy Česka provedla společnost TNS Aisa. Sběr dat probíhal ve dnech 5. 11. až 25. 11. 2016 na reprezentativním vzorku 1200 respondentů, který odráží reálné sociodemografické rozložení společnosti (pohlaví, věk, kraj, vzdělání, místo bydliště). Do volebního modelu vstoupilo 868 respondentů. Ten totiž zahrnuje jen respondenty, kteří zvažují účast ve volbách a uvedli nějakou stranu. Statistická chyba volebního modelu se v aktuální vlně měření pohybuje u jednotlivých stran v rozmezí +/- 0,9 až 3,1 procentního bodu.