Poslanci na čtvrtý pokus schválili novelu zákona o střetu zájmů. Firmy ministra financí Andreje Babiše (ANO) se tak už brzy nebudou moci ucházet o nenárokové dotace nebo veřejné zakázky. Zákonu o střetu zájmů a omezením, která přinese Babišovi, se věnoval i pořad 90' ČT24.
Babišovy firmy přijdou o dotace i veřejné zakázky. ANO chystá ústavní stížnost
Sněmovna kývla na přísnější verzi zákona o střetu zájmů (zdroj: ČT24)
Politika je strašný hnus. Radši bych se vrátil k podnikání, ale pokud mám podporu některých občanů, tak to nechci vzdát.
Sněmovna novelu schválila s úpravami, které přišly ze Senátu. Pro bylo 125 ze 174 přítomných poslanců, proti 42 z řad ANO a nezařazených včetně členů hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury.
Babiš se z jednání omluvil z pracovních důvodů. Poslanci, kteří předpis podpořili, podle něj vědomě schválili protiústavní zákon: „Poslanci zneužívají sněmovnu pro politický boj proti mně, místo aby přijímali zákony pro lidi, a to je nehorázné.“ Premiér Bohuslav Sobotka i poslanci ČSSD podle Babiše navíc lhali, když tvrdili, že novela postihne až budoucí ministry.
Novela se dotkne všech Babišových firem. „Pro tak velké firmy, jako já vlastním, je to problém. Vznikají nám škody, považuji to za skandální,“ uvedl majitel skupiny Agrofert. O dalším postupu nechtěl spekulovat. „Pokud mi to právníci doporučí, budu bojovat proti protiústavnosti toho zákona,“ řekl.
GALERIE
Střet zájmů
Zákaz vlastnit média se současné vlády netýká
Členové vlády a mnoho dalších funkcionářů, kteří ve společnosti drží nejméně čtvrtinový podíl, se podle předlohy nebudou moci už od ledna ucházet o nenárokové dotace, veřejné zakázky a investiční pobídky. Zákon jim také zakáže provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. O internetových médiích se zákon výslovně nezmiňuje.
Účinnost tohoto omezení se ale bude týkat až nově jmenovaných členů kabinetu. Z ledna se totiž posouvá na září.
Lex Babiš prošel sněmovnou
Úprava ohledně médií předpokládá, že člen vlády by musel nejpozději do dvou měsíců od nástupu do kabinetu ukončit provozování televize a rozhlasu nebo vydávání periodického tisku, případně společnost opustit. Pokud by z firmy neodešel, ztratil by v ní hlasovací práva. Restrikce se má týkat například i budoucích poslanců, senátorů, některých krajských a obecních politiků či dalších veřejných funkcionářů.
Prezident Miloš Zeman už dříve uvedl, že se zákonem nesouhlasí, zároveň ale dodal, že novelu pravděpodobně vetovat nebude. V platnost by tak mohla vstoupit na přelomu letošního a příštího roku. Podle mluvčího Jiřího Ovčáčka se nicméně Zeman chce nejprve se schválenou verzí seznámit.
Senátorům se novela nelíbila kvůli některým technickým nedostatkům. Navrhli také odložit účinnost některých částí zákona z ledna na září, čímž se naplnil předpoklad, že se například zákaz vlastnění médií ještě nedotkne současné vlády a jejích členů.
Na září se odkládá i povinnost předkládat majetková přiznání už při vstupu do politiky. Rozšíří se i okruh funkcionářů, kteří budou pod normu spadat, například o soudce a státní zástupce. Soudcovská oznámení, která bude shromažďovat Nejvyšší soud, ale nebudou veřejná. Ostatní funkcionáři budou podávat majetková přiznání do centrálního registru, který povede ministerstvo spravedlnosti. Registr ale musí vzniknout výběrovým řízením a dřív než od září by se proto zavést nestihl.
- Andrej Babiš je jediným vlastníkem koncernu Agrofert, do kterého patří více než 250 firem z odvětví chemie, zemědělství, potravinářství, lesnictví, dřevařství, pozemních technologií, techniky, dopravy, obnovitelných zdrojů (biopaliva) a médií. Kromě českých podniků jde i o společnosti na Slovensku a v Německu.
- Agrofert vlastní také vydavatelství Mafra, které vydává mj. deníky Mladá fronta Dnes a Lidové noviny a provozuje portál iDnes.cz.
- Kromě Agrofertu patří Andreji Babišovi také společnost SynBiol. Jejím prostřednictvím spoluvlastní fond Hartenberg Holding. Pod něj patří mimo jiné síť klinik FutureLife, které se zaměřují na asistovanou reprodukci a genetiku.
- Další společností, kterou Andrej Babiš vlastní, jsou Kostelecké uzeniny.
- Po svém vstupu do vlády v roce 2013 odešel Andrej Babiš z vedení Agrofertu. Nadále však zasedá v dozorčí radě dceřiné německé chemičky SKW Stickstoffwerke Piesteritz. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ho nedávno požádal, aby v této funkci skončil.
Podle místopředsedy TOP 09 Martina Plíška, který byl autorem jednoho z pozměňovacích návrhů, zákon zajistí, aby se ministři více věnovali službě Česku, a ne vlastnímu podnikání. „Člen vlády rozhoduje o miliardových výdajích ze státního rozpočtu, má určité exkluzivní informace. Jeho firmy tak mohou být oproti jiným na trhu zvýhodněny. Proto by neměly pobírat dotace a veřejné zakázky,“ řekl v pořadu 90' ČT24. Stejné ustanovení podle něj platí například v sousedním Rakousku.
ANO neúspěšně usilovalo o zamítnutí novely. Podle Babišových poslanců předloha cílí na úspěšné podnikatele, kterým brání v zapojení do politiky. Hnutí nedávno argumentovalo i posudkem sněmovních právníků, podle kterých je zákon tak, jak je napsán, neústavní a nevztáhne se jen na ministry a předsedy ústředních orgánů státní správy, nýbrž na všechny veřejné činitele od poslanců a senátorů po obecní zastupitele.
ANO se obrátí na Ústavní soud
Předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek proto avizoval, že v případě, že sněmovna zákon schválí, hnutí se ho pokusí zrušit. „Pokud projde, obrátíme se na Ústavní soud. Předpokládáme, že firmy, kterých se to dotkne, se obrátí se stížnostmi do Bruselu,“ řekl ještě před hlasováním.
Zákon je z našeho pohledu protiústavní, v rozporu s Listinou základních práv a svobod a v rozporu s pravidly společné zemědělské politiky Evropské unie.
Šéf TOP 09 Miroslav Kalousek a končící ministr pro legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD) se pozastavili nad tím, zda Faltýnek mluvil z funkce ve sněmovně, nebo jako člen představenstva Babišovy skupiny Agrofert.
Podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa ANO s ústavní stížností neuspěje. Odmítl, že by byl v rozporu s ústavou například fakt, že se zákaz nakonec nebude týkat jen ministrů, jak upozornili sněmovní právníci. „Že se rozšíří počet těch, kteří nesmí vlastnit média, na větší počet politiků, než jsou jen špičky na centrální úrovni, na tom není nic protiústavního,“ míní šéf komunistů.
- Nejjednodušší je převod podílu ve společnosti na osobu blízkou nebo na profesionálního správce. Ten by formálně sice vystupoval jako společník, fakticky by ale byl smluvně zavázaný k plnění pokynů původního vlastníka.
- Další možností je zajišťovací převod. Majitel společnosti by si vzal úvěr výměnou za své akcie, které by měl po dobu splácení v rukou poskytovatel půjčky. Jakmile by dlužník úvěr splatil, vrátilo by se zpět i zajištění ve formě akcií.
- Podnikatelé by také mohli využít složitější strukturu společností se sídlem v zahraničí. Kdo v čele firmy ve skutečnosti stojí, může být mnohem méně přehledné.
- Existuje také možnost, kdy by veřejný funkcionář svůj podíl ve společnosti vůbec převádět nemusel. U akciových společností nebo u společností s ručením omezeným lze nastavit předpisy tak, aby společník nedosáhl ani na čtvrtinový podíl, přesto ale měl silné hlasovací právo, a firmu tak nadále plně pod kontrolou.