Skupina 20 senátorů se obrátila na Ústavní soud, aby zrušil možnost shromažďovat data o pacientech v Národním zdravotnickém informačním systému. Podle nich zákon nesplňuje principy ústavní ochrany osobních dat, a to zejména ve způsobu jejich získávání, nezbytnosti a následného nakládání s nimi. Principem sběru dat prý není získávání údajů o typech onemocnění a jejich dopadech, ale primárně sběr dat o nemocných, kritizovala za předkladatele Jitka Seitlová (za SZ).
Senátoři se obrací na Ústavní soud. Nelíbí se jim sběr dat o pacientech do národního registru
Sběr dat do Národního zdravotního registru umožnila novela zákona o zdravotních službách, kterou schválil parlament letos v dubnu. Bez souhlasu pacienta budou v registrech shromažďovány všechny údaje o jeho zdravotním stavu a s tím související další údaje včetně rodinné anamnézy nebo informací o zaměstnání. Údaje budou shromažďovány pod rodným číslem a nebudou anonymizovány. V registru se budou uchovávat až po dobu 25 let od úmrtí pacienta.
Senátoři ale tyto podmínky kritizují: „Metodika vedení registrů si zachovává paternalistický duch minulého režimu, kdy byl brán minimální ohled na ochranu osob, o nichž jsou data zpracována. Rozsah shromažďovaných dat a jeho zákonem stanovené formy navíc zbytečně vystavují občana riziku neoprávněného přístupu k nim a jejich zneužití,“ kritizuje Seitlová.
Kromě ní se pod stížnost podepsali ještě senátoři ODS, STAN, KDU-ČSL a za Severočechy Alena Dernerová.
Zastánci registru obhajovali sběr údajů o pacientech s tím, že registr vznikne pod kontrolou Úřadu pro ochranu osobních údajů. Podle ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD) se nebude sbírat větší objem údajů než v současné době a systém jejich zabezpečení bude robustní. Kritici ale namítali, že zákon neupravuje, kdo konkrétně bude mít k jednotlivým datům přístup a jak s nimi bude nakládat.
V této souvislosti připomínala senátorka Seitlová verdikt Ústavního soudu z roku 2012, podle něhož by zákon, který umožní „shromažďování a zpracovávání osobních údajů o zdravotním stavu pacientů bez jejich souhlasu“, měl stanovit zvláště přísné požadavky na zabezpečení těchto dat, včetně určení okruhu osob, jež by k nim měly mít přístup.
Senátorka Seitlová: Registr bude obsahovat i rodinné anamnézy nebo informace o zaměstnání (zdroj: ČT24)
„Je otázka, zda registr v tomto rozsahu plní stanovený cíl a zda shromažďování takového množství dat není zbytečné. Zbytečné v tom smyslu, že může být každý takový registr nějakým způsobem ohrožen. Nejlepší obranou proti takovému zneužití je: pokud nejsou nezbytná, tak je neshromažďovat,“ dodala senátorka Seitlová ve Studiu ČT24.
Vydáno pod