Nějakou formu sexuálního obtěžování nebo násilí zažilo 39 procent Čechů. Každý jedenáctý má zkušenost se znásilněním, jen pět procent obětí znásilnění nahlásí. Vyplývá to z výsledků průzkumu agentury Focus pro organizaci Persefona, která je dnes představila na senátním slyšení k problematice sexuálního násilí v Česku.
Sexuální obtěžování nebo násilí zažilo 39 procent Čechů
„Z průzkumu vyplývá, že v Česku došlo pravděpodobně k 800 000 znásilnění,“ uvedla ředitelka Persefony Jitka Čechová. Podle ní násilníkem na rozdíl od převládajícího mínění zpravidla nebyl nikdo cizí.
„Většina osob, které se dopouštějí sexuálního násilí, nejsou devianti. Většinou jsou to osoby blízké – nejčastěji to bývají partneři, manželé, soused nebo kolega, a to až ve dvou třetinách případů,“ říká Čechová. Vynucení si sexu proti vůli toho druhého prý nastalo ve 433 000 případů.
Sexuálním násilím jsou podle průzkumu nejvíce ohroženy ženy ve věku 18 až 34 let. Průzkum také ukázal, že 64 procent obětí sexuálního násilí v dětství s ním má další zkušenost i v dospělosti.
Podle Čechové by oběti násilí měly co nejdříve vyhledat odbornou pomoc nebo se alespoň informovat o možnostech této pomoci. Její nabídka by měla být automatická a poskytovatelé by měli být informovanější o problematice traumatu sexuálního násilí. Mělo by existovat také více poradenských center, dodala ředitelka organizace, která takováto centra provozuje.
Nejběžnější jsou nevhodné narážky a vtipy
Nejčastější formou sexuálního obtěžování jsou podle průzkumu sexuální narážky, komentáře nebo vtipy, případně lascivní pohledy. Uvedlo to 15 procent dotázaných. Dalších 13 procent přidalo nevhodné poznámky o postavě či sexuálním životě nebo dotěrné otázky na sexuální život.
Slovní či písemné návrhy k sexu zmínilo 12 procent respondentů, nežádoucí dotyky, objetí a polibky 11 procent a deset procent vynucování si schůzky. Sedm procent dotázaných se setkalo s obscénními, oplzlými telefonáty, e-maily, dopisy či texty na sociálních sítích, šest procent s exhibicionismem.
Vedoucí projektu Stop kybernásilí na ženách a mužích Michaela Svatošová poukázala na existenci kyberstalkingu, sextingu a pornopomsty, tedy zveřejňování intimních osobních údajů, fotografií či videí bývalými partnery, často i kvůli jejich finančnímu obohacení.
Většinu případů nikdo nehlásí
Autoři průzkumu také odhadují, že jen 3 až 8 procent případů sexuálního obtěžování nebo násilí oběti ohlásí.
„Lidé, kteří prožili sexuální násilí, mnohdy znovu hledají smysl života, musí se potýkat s pocity úzkosti, deprese, studu, viny. Poznamenává je to na celý život,“ upozorňuje ředitelka Persefony.
Někteří to podle ní řeší tak, že případ nenahlásí a na vše se raději snaží zapomenout. „Ale vnitřní proces je většinou tak intenzivní, že je to nakonec nutí vyhledat odbornou pomoc,“ dodává Čechová.
Chybí sexuální výchova?
Podle senátora a lékaře Petera Koliby (nestr. za ANO) by k omezení sexuálních deliktů přispělo například zlepšení sexuální výchovy na školách a účinnější pomoc obětem zneužívání.
„Mládež ne vždy zná hranici, kdy má právo říct ne. A že ne znamená ne a přes tuto hranici se nesmí. A mají zkreslené představy o některých sexuálních praktikách a o hranici normálnosti,“ říká Koliba.