Ústecký kraj se chystá na boj s nezaměstnaností. S ghetty musí pomoci stát

Předvolební debata z Ústeckého kraje (zdroj: ČT24)

Nezaměstnanost je hlavním tématem Ústeckého kraje i lídrů stran a hnutí, které by ho po říjnových volbách chtěly vést. Jedním ze zásadních cílů všech subjektů je reforma školství, protože v kraji je sice mnoho nezaměstnaných, ale současně i mnoho volných míst. Současně ale Ústecký kraj bude muset čekat na kroky vlády, protože na ty nejdůležitější změny sám nedosáhne. Debata se věnovala také množství sociálně vyloučených lokalit v kraji a obavám jeho obyvatel, že budou dále přibývat, ale i inkluzivnímu vzdělávání.

Obyvatelé Ústeckého kraje hodnotí život v něm nejhůře ze všech regionů České republiky. Jedním z důvodů je nezaměstnanost. V Ústeckém kraji je největší podíl nezaměstnaných lidí ze všech regionů v Česku. V absolutních číslech jich je zhruba 46 tisíc, z toho asi polovina má pouze základní vzdělání. „Ústecký kraj je v tomto extrémní. Čtyři z okresů s nejvyšší nezaměstnaností jsou právě v Ústeckém kraji. Nezaměstnanost na některých místech v době krize přesahovala šestnáct procent,“ přiblížil sociolog Daniel Prokop.

Hodnocení kvality života – Ústecký kraj
Zdroj: ČT24

Současný hejtman a volební lídr KSČM Oldřich Bubeníček zdůraznil, že „je otázka, co může ovlivnit kraj jako takový“. Krajský úřad sice spolu s Univerzitou J. E. Purkyně či Úřadem práce sice zahájil projekt, který by měl snížit nezaměstnanost v Ústeckém kraji alespoň na úroveň celorepublikového průměru, ale současně je hejtman přesvědčen, že řadu věcí může udělat pouze stát.

Z toho, co kraj zmůže, považuje užší propjení krajských škol se zaměstnavateli. „Firmám doporučujeme konkrétní školy, které zřizuje Ústecký kraj,“ uvedl Oldřich Bubeníček.

Lídr koaliční ČSSD Jaroslav Foldyna míní, že je třeba ve středních školách optimalizovat učební obory, „abychom naplnili poptávku hospodářských subjektů“. Kraj totiž netrápí pouze vysoká nezaměstnanost. Současně se v něm nedaří zaplnit volná místa, protože není dostatek kvalifikovaných lidí. Dalším krokem má být podle sociálnědemokratického kandidáta na hejtmana vytvoření zákona o podnicích sociálních služeb. „Místo 11 miliard na dávky v hmotné nouzi pojďme dát šest, osm miliard na financování těchto podniků, jejichž zřizovateli by byla města a obce,“ uvedl.

Jinou cestou by chtěl jít kandidát TOP 09 Michal Kučera. Podle něj udělal kraj a také stát zásadní chybu, když do průmyslových zón v regionu lákal velké podniky. „Peníze by měly skončit u malých a středních firem. Inspirace je jasná a viditelná i v Německu. Když tam půjdete kolem jakékoli větší obce, uvidíte dvě, tři, čtyři továrničky, které nabízejí práci lidem z okolí,“ řekl. K tomu, aby při vysoké nezaměstnanosti nebylo tolik volných míst, by chtěl změnit nastavení sociálních dávek.

Lídr ODS Jiří Kulhánek rovněž považuje za zásadní problém „příliš štědrý sociální systém“. Popsal situaci, kdy z dvaceti lidí, které úřad práce pošle do firmy, polovina nepřijde a devět z deseti zbylých o práci ve skutečnosti nestojí. „Ten jeden možná nastoupí, ale druhý den onemocní,“ dodal. Recept by hledal spíše na vládní úrovni, chtěl by, aby se koncept veřejných prací realizoval v původní podobě. „V obcích velice dobře fungovala, než ji změnil pan ministr Drábek. Ti lidé to měli jako dobrovolnou práci,“ upozornil Jiří Kulhánek.

Naopak lídr Starostů a nezávislých Petr Liška ale považuje – podobně jako Jaroslav Foldyna či Oldřich Bubeníček – za středobod budoucího krajského snažení školství. „Chceme-li do budoucna vytvořit pracovní místa, pak musíme z nevzdělaných lidí udělat vzdělané,“ podotkl. STAN jsou ochotni podpořit školy různých zřizovatelů, o kvalitu se přitom nebojí. Petr Liška je přesvědčen, že dohled inspekcí je dostatečnou zárukou.

Navíc by chtěl, aby kraj více mluvil i do záležitostí na vládní a parlamentní úrovni. „Kraj má zákonodárnou iniciativu. Dosud kraje zákonodárné iniciativy využívaly minimálně,“ poukázal.

Daniel Pitek, který do krajských voleb vede koalici Pirátů a Strany zelených, by podobně  jako Michal Kučera chtěl co nejvíce podporovat malé a třední podniky, a to zejména podporou školství. „Nezaměstnanost u nás je strukturální. Máme 48 tisíc nezaměstnaných, ale firmy poptávají spoustu profesí, které nejsou. Nejsou řidiči, traktoristé, nejsou řemeslné obory,“ řekl.

Krajský lídr hnutí ANO Petr Urbánek chce podpořit technické vzdělávání, věří, že tak přivede do regionu další investory. Je přitom přesvědčen, že problém s nekvalifikovaností nezaměstnaných v regionu není tak velký, upozornil na příklad firmy, která nabírá nekvalifikované uchazeče a začala zaměstnávat také vězně. Odmítl přitom myšlenku Jaroslava Foldyny na vytváření podniků sociálních služeb. „Je to z mého pohledu naprosto zbytečné,“ míní lídr ANO.

Nezaměstnanost v Ústeckém kraji
Zdroj: ČT24
Ústecký kraj
Zdroj: ČT24

Vyloučených lokalit je příliš, kraj s nimi mnoho nenadělá

Ústecký kraj v současnosti má kromě nejvyšší nezaměstnanosti ještě jedno nelichotivé nej. Ve městech v regionu je nejvíce sociálně vyloučených lokalit. Právě jejich existenci vnímají obyvatelé kraje po nezaměstnanosti za největší problém.

V ghetta se mění mnoho panelových sídlišť, na kterých se rozmáhá tzv. obchod s chudobou. Opouštějí je původní obyvatelé, protože nejsou spokojeny s novými sousedy, které považují za problémové a hlučné. Ceny bytů jsou však v takové situaci velmi nízké. „Přecházejí do dražeb, kde se dá cena pořídit za sto tisíc,“ uvedla koordinátorka sociálních služeb organizace Člověk v tísni Radka Kunešová. Majiteli však nejsou přímo noví obyvatelé sídliště, ti jsou až nájemníky a platí velmi vysoké nájemné. Fakticky je však za ně platí stát prostřednictvím doplatku k bydlení.

V Ústeckém kraji je nyní 89 sociálně vyloučených lokalit a žije v nich až 38 tisíc lidí. Před deseti lety bylo v regionu ghett o 26 méně.

Ústecký hejtman Oldřich Bubeníček je přesvědčen, že počátky současné krize leží v 90. letech, kdy se byty ve velkém rozprodávaly. Řešení však podle něj ani v tomto případě není v rukou představitelů kraje. Za zásadní považuje snížit doplatek k bydlení. „Měl by odpovídat průměrnému placení v tom místě. Pokud se zaplatí cokoli, tak je to vynikající byznys, hlavně když to mají majitelé bytů napsáno, že dostávají příspěvek přímo. Pak mají jistotu, že každý měsíc dostanou peníze a nemusí pro to vůbec nic dělat,“ zdůraznil volební lídr KSČM.

Podle Petra Urbánka by zde mohl kraj – případně spolu s Moravskoslezským krajem – využít svoji zákonodárnou iniciativu nebo stranické vazby mezi krajským vedením a vládou. „Je klíčové, aby kraj společně s Moravskoslezským krajem u vlády prosadil (…) aby se změnila tato legislativa,“ řekl lídr ANO. 

Část viny za vznik a rychlé rozrůstání sociálně vyloučených lokalit však hledá Daniel Pitek i na krajském úřadě a radnicích. Je sice přesvědčen, že jedním ze zásadních kroků bude přijetí zákona o sociálním bydlení, který by měl obchodu s chudobou učinit přítrž, ale kraj spolu s obcemi by měl omezit jevy, které situaci ve vyloučených lokalitách ještě zhoršují. „Můžeme to na úrovni kraje ovlivnit. Velkým problémem sociálně vyloučených lokalit jsou herny, gambling, alkoholismus,“ podotkl.

Jedním z kroků tak podle něj má být apel na obce, aby přestaly podporovat herny výměnou za poplatky, které z hazardu dostávají. Kraj totiž může využít své role při koordinaci přidělování evropských peněz. „Je spousta možností, jak získat peníze pro obce, aby pokryly své potřeby z těchto zdrojů,“ míní lídr zelených a Pirátů.

Myšlenku, že by měl kraj propagovat omezení hazardu, však důrazně odmítl Michal Kučera. „Jsme svobodní lidé a žijeme ve svobodné společnosti. Pokud si budeme říkat, co můžeme, tak je to špatně,“ uvedl. Lídr TOP 09 by se spíše chtěl zaměřit na děti rodin z vyloučených lokalit. „Dát jim možnost chodit do školy, starším i možnost internátního školství,“ řekl.

Jiří Kulhánek, jenž se může opřít o svoji zkušenost ve funkci starosty Kadaně, však poukázal, že zrušení heren jeho městu jen prospělo, i když přišlo o příjmy z hazardu. „Je to vynahrazeno tím, že jsme mnohem atraktivnější město,“ poukázal. Za hlavní místo, kde může kraj bojovat proti vznikům sociálně vyloučených sídlišť, však považuje prostupné bydlení, které Kadaň spolu s agenturou pro sociální začleňování vytvořila. „Stáhneme z ulice nepřizpůsobivého, ale nemůžeme ho dát do paneláku mezi slušné lidi. Musí se zformovat tak, aby se mohl do obyvatelstva zařadit. Začne od nejnižší kategorie bydlení,“ popsal krajský lídr ODS s tím, že „prostupné bydlení může zřizovat i kraj“.

Petr Liška míní, že to, co kraj a také obce zmůžou v sociálně vyloučených lokalitách, je motivace jejich obyvatel, a to v obou směrech. „Je to o kombinaci negativní a pozitivní motivace. Mezi pozitivní motivaci patří třeba terénní práce, vzdělávání a tak dále,“ poznamenal lídr STAN. Považuje však za nutné poslat do ghett kromě sociálních pracovníků také asistenty prevence kriminality. Vláda by potom měla přispět například stanovením minimální obytné plochy na obyvatele, aby se byty v panelácích nepřelidňovaly.

Jaroslav Foldyna potom odkázal na vládu, ačkoli zdůraznil, že premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD) a ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou (ČSSD) kvůli zákonu o sociálním bydlení pravidelně urguje. Je ale přesvědčen, že kromě zákona o sociálním bydlení by kabinet mohl změnit i další pravidla, která se týkají sociálních dávek. „Slováci zastropovali, že se přídavky na děti vyplácejí na čtyři děti maximálně. Nejde o příplatek jako takový, ale o skutečnost, že ti lidé mají děti a s počtem dětí dostávají nároky na další a další dávky,“ odkázal krajský lídr ČSSD na zákon v sousední zemi.

Inkluzi podmíněné ano, zní od kandidátů

Školství a jeho podporu vnímá většina volebních lídrů v Ústeckém kraji jako součást léčby problému s nezaměstnaností a část z nich také jako schůdek k postupnému zlepšení situace ve vyloučených lokalitách. V kraji, kde významná část obyvatel ghett končí v pomocných školách, však nepředstavuje problém pouze střední školství, ale i to základní. Představitelé kraje se v minulosti vymezovali vůči inkluzi, nyní však své postoje mírní.

Nečekaně vstřícný postoj mají i obyvatelé regionu, jak vyplynulo z průzkumu společností STEM/MARK a Median. Zcela proti začleňování ohrožených skupin dětí je v Ústeckém kraji 17 procent lidí v případě dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí a dětí s fyzickým postižením. Větší výhrady mají dotázaní obyvatelé kraje u dětí s lehkým mentálním postižením, kde si inkluzi nepřeje 29 procent. Většina těch, kteří se inkluzi nebrání, je pro za podmínek, že souhlasí rodiče a současně má škola prostředky, jak se o dítě postarat.

Inkluze – Ústecký kraj
Zdroj: ČT24

Právě to, aby se školy dokázaly o znevýhodněné děti postarat, považuje Oldřich Bubeníček za zásadní. „Je potřeba asistentů. Zatím na to nebyly peníze,“ upozornil. Podle lídra KSČM však ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) slíbila, že peníze na asistenty přidá, doufá proto, že se situace zlepší. S myšlenkou na začleňování ohrožených skupin dětí do běžných tříd přitom nemá problém. „To, co se prosazuje, v Ústeckém kraji už dávno máme. Kvůli složení obyvatel tyto děti už do škol běžně chodí,“ poukázal. Obává se pouze, aby ruku v ruce s inkluzí nešlo rušení speciálních škol.

Také Petr Liška je přesvědčen, že inkluze je možná, ale je třeba zaplatit asistenty. „Často dochází k tomu, že do speciálních škol jsou umisťovány děti, které nemají zdravotní nebo mentální handicap. Školy se k tomu stavějí odmítavě. Neznají zdroje, ze kterých by financovaly asistenty,“ poukázal lídr STAN.

Nedostatku asistentů se však i do budoucna obává Jaroslav Foldyna. Problém podle něj spočívá v kombinaci požadavků a platu. Lídr ČSSD upozornil, že asistenti ve školách mají být vysokoškolsky vzdělaní, ale současně spadnou do deváté platové třídy, která odpovídá vyššímu odbornému vzdělání. „Nevím, kde bych v Krásné Lípě, Jiříkově sehnal člověka s vysokou školou a dal mu devátou platovou třídu,“ poznamenal.

obrázek
Zdroj: ČT24

Podle Michala Kučery však je problém s chybějícími penězi na asistenty ve školách příznakem rozsáhlejšího problému. Kraj je podle něj celkově podinvestován z hlediska toho, kolik dostává od státu. Nejde přitom jen o školství. „Na zdravotnictví dáváme na občana 705 korun, průměr je 985 korun na občana, Kraj Vysočina dává 1557 korun. V každé oblasti je na tomu Ústecký kraj nejhůře,“ poukázal lídr TOP 09. Přiznal však, že příčinu nezná.

Jiří Kulhánek míní, že problematiku školské inkluze není možné v Ústeckém kraji oddělit od problému se sociálně vyloučenými lokalitami. Aby se děti ze sociálně znevýhodněného prostředí mohly do běžných tříd bez problému začlenit, je třeba zaměřit se na ně již předtím, než začnou chodit do školy. K tomu slouží nízkoprahová centra, k jejichž podpoře kraj nepotřebuje žádné nové zákony od státu. „Tam by kraj mohl upřít svoji pozornost,“ doporučil lídr ODS.

Také Petr Urbánek považuje za klíčové vzdělávání dětí již před jejich nástupem do první třídy. „S dětmi je třeba začít pracovat mnohem dříve. To znamená nízkoprahová centra, ve kterých už předškolní děti – pokud nenavštěvují běžné školy – se jim věnují sociální pracovníci a seznamují je s běžným životem v normální společnosti, aby jediné, co znají, nebyli rodiče, kteří na sociálních dávkách zůstávají celý den doma,“ nastínil. I když by taková péče nebyla zadarmo, je lídr ANO přesvědčen, že je možné peníze získat docela snadno – úpravou doplatků k bydlení, po které všichni severočeští lídři volají.

Podobný pohled přednesl i Daniel Pitík, který však šel ještě dále. Kromě předškolní výchovy podle něj potřebují ohrožené skupiny dětí i další péči – doučování či kroužky, na které by chodily. Přiznal však, že je třeba rodiny k tomu, aby děti do nízkoprahových center či na kroužky posílaly, je třeba motivovat je. „Rodiny to nebudou chtít dělat samy od sebe. Je možné přispívat jim na věci kolem školy, pokud splní povinnosti, které mají,“ shrnul lídr Pirátů a Strany zelených.

O hlasy se uchází 23 uskupení

V Ústeckém kraji letos do krajských voleb kandiduje celkem dvacet tři stran, sdružení a hnutí. Před čtyřmi lety to bylo devatenáct stran a hnutí. Do debaty České televize byli pozváni lídři osmi stran a hnutí, které mají největší šanci ve volbách uspět. Hnutí Severočeši.cz však ve čtvrtek stáhlo všechny své kandidáty a jeho lídr se debaty nezúčastnil.

Hosté jsou zváni na základě výsledků výzkumu, který pro Českou televizi vypracovaly dvě nezávislé renomované společnosti pro výzkum veřejného mínění Median a STEM/MARK. Výzkum se konal od 8. srpna do 3. září, vždy na vzorku minimálně 1200 respondentů v každém kraji.

Aktuální volební potenciál v Ústeckém kraji
Zdroj: STEM/MARK/Median
Aktuální volební potenciál v Ústeckém kraji (2. část)
Zdroj: STEM/MARK/Median