K soše Brita Nicholase Wintona, který vpředvečer druhé světové války zachránil před nacisty 669 židovských dětí, by na pražském hlavním nádraží měl přibýt nový pomník. Plastikou dveří s otisky rukou chtějí zachráněné děti uctít památku svých rodičů, kteří našli odvahu je tímto způsobem opustit. Na vytvoření památníku běží i veřejná sbírka.
„Domníváme se, že jejich obrovská odvaha pustit své dítě do světa byla největším projevem nesobecké lásky, a proto je chceme uctít a – byť opožděně – vyjádřit jim naši nejhlubší vděčnost, že nám darovali život podruhé,“ uvádějí Wintonovy děti na webu Valediction Memorial, který si klade za cíl ve veřejné sbírce vybrat potřebné finance na vznik památníku.
Odhadované náklady se pohybují kolem tří milionů korun. Návrh pomníku s názvem Rozloučení vypracoval Stuart Mason, bronzová plastika má mít podobu dveří do vlakového kupé se skleněnou výplní, na které budou z jedné strany otisky rukou rodičů a ze strany druhé otisky dětských dlaní.
Památník se stane součástí prostoru pražského hlavního nádraží, odkud Wintonovy vlaky odjížděly do Anglie. Podle vlastníka objektu – Správy železniční a dopravní cesty – se ale ještě řeší konkrétní umístění.
Wintonovy děti: Možná je ten správný čas
Vznik pomníku už před několika lety inicioval jeden z pasažérů dětského vlaku Hugo Marom, ideu podoby pomníku coby symbolu loučení pak přinesla Zuzana Marešová, další z takzvaných Wintonových dětí. Iniciativu vede Milena Grenfell-Bainesová (roz. Fleischmannová), která žije v Anglii.
Všichni pamětníci se shodují, že s projevem vděčnosti čekali dlouho, a dodávají, že nyní je možná ten správný čas. „Situace se opakuje a nakonec jsou to rodiče, kdo nejvíc trpí – když děti umírají, když je posílají někam a neví kam, nebo když je berou na loďky z Libye do Itálie a neví, jestli přeplujou na druhou stranu,“ říká Hugo Marom.
Případný vznik bronzových dveří přitom nebude představovat první pražskou upomínku událostí ze začátku války; na prvním nástupišti bezprostředně přilehajícím k historické Fantově budově už od roku 2009 stojí sousoší Nicholase Wintona a dvou dětí.
Před rokem se pak vedly i debaty o tom, zda by celé nádraží nemělo přijmout Wintonovo jméno. Historik a předseda magistrátní místopisné komise Václav Ledvinka ale tehdy upozornil, že by takové pojmenování nebylo průchozí, při případné změně názvu by musel logicky dostat přednost návrat k dřívějšímu pojmenování, kdy nádraží neslo jméno amerického prezidenta Woodrowa Wilsona.
