Méně soli a více pestré stravy by podle doporučení ministerstva zdravotnictví měly servírovat kuchyně v nemocnicích i v zařízeních sociálních služeb. Vychází z výsledků rozborů jídel, které udělaly hygienické stanice ve všech krajích. Jídla připravovaná pro pacienty, ale například i pro klienty domovů pro seniory také neobsahují podle těchto výsledků doporučenou denní dávku vlákniny. Právě správné stravování je přitom u starších a nemocných lidí zásadní a může významně ovlivnit jejich zdravotní stav.
Méně soli, více pestré stravy a vlákniny, doporučuje ministerstvo nemocnicím
Téma Událostí: Zdravé stravování v nemocnicích? (zdroj: ČT24)
Doporučená denní dávka soli je 6 gramů. Všechny kontrolované kuchyně ji překročily. Čtyři až trojnásobně. Byl to jeden domov důchodců v Pardubickém kraji, další na jihu Čech a dva na Královéhradecku.
Uspokojivě dopadla prověrka energetické hodnoty pokrmů. Senioři mají v ideálním případě přijmout 8 tisíc kilojoulů za den. Za limitem výrazně zaostal jeden středočeský domov. Vlákniny bylo v drtivé většině jídelníčků méně než doporučených 30 gramů na den. V jedné nemocnici v Jihomoravském regionu sotva půlka.
Která konkrétní zdravotnická nebo sociální zařízení chybovala, ministerstvo nezveřejnilo. „Ministerstvo zdravotnictví teď má jasné výstupy, má jasné údaje a bude s nimi moci jít za jednotlivými zřizovateli a snažit se docílit nápravy,“ uvedl mluvčí ministerstva zdravotnictví Ladislav Šticha.
Ostravská nemocnice si připravuje veškeré jídlo sama
Kuchyně ostravské fakultní nemocnice vůbec nepoužívá polotovary. „Dostali jsme takový podnět od tatínka z porodnice, kterému se nelíbilo, že jeho manželka konzumovala pomazánku, ve které byla éčka… Už půl roku připravujeme veškeré tyto produkty samy. Víme, co si do toho dáme. Je to bez éček, bez solí, bez konzervantů,“ říká vedoucí Odboru léčebné výživy a stravování FN Ostrava Jaroslava Jaššová.
Pracovníci nemocniční kuchyně každý den připraví na pět tisíc jídel. Z toho dvě třetiny porcí připravují podle speciálních dietních režimů. „Abychom rozlišili jednotlivé diety, používáme barevné nádobí. Například na bezlepkovou dietu je to fialové,“ dodává Jaššová.
Jiné složení jídla potřebují ženy v porodnici, jiné zase onkologičtí pacienti. „Mají snížený příjem stravy, mají obtíže s polykáním, takže jim se i výběrově strava upravuje přesně na míru,“ říká nutriční terapeutka FN Ostrava Karla Sedláčková.
Přísná kritéria musí splňovat i infuzní výživa
Správné složení je nutné pečlivě hlídat i u jídel vyráběných v laboratoři. Stovky lidí v Česku totiž potřebují umělou výživu přímo do žíly. Řada z nich jen dočasně – třeba někteří pacienti na jednotce intenzivní péče.
Někteří pacienti jsou ale na tzv. parenterální výživu odkázáni dlouhodobě. Ti by pak museli strávit svůj život v nemocnici na kapačkách. Nově ale existuje možnost aplikovat živiny nitrožilně pomocí mobilní pumpy, kterou může pacient nosit v batohu na zádech.
„Aktuálně je na té domácí parenterální výživě asi 150 lidí… Pacient může absolvovat kulturní akce, může cestovat, což samozřejmě zvyšuje kvalitu života,“ říká lékař František Novák ze IV. interní kliniky 1. LF UK a VFN.
Parenterální výživa
Umělá výživa se vyrábí i průmyslově, například v pražské Všeobecné fakultní nemocnici ji ale připravují pro každého pacienta zvlášť. Přesně podle jeho potřeb. Výroba parenterální výživy probíhá za přísných hygienických podmínek.
„Může obsahovat až 50 jednotlivých chemických komponentů, takže je to poměrně složitý mix,“ upřesňuje farmaceut Michal Janů z Nemocniční lékárny VFN v Praze. Musí v ní být totéž, co v běžné stravě. Nemocný tak dostane všechno, co potřebuje – od zdrojů energie, jako jsou sacharidy a tuky, až po minerály a vitaminy. Podíl jednotlivých složek se pečlivě propočítává, aby se neusazovaly nebo nesrážely.
Infuzní sáčky s výživou na míru nepomáhají jen dospělým pacientům, ale zároveň také novorozencům, kteří se narodili s velmi nízkou porodní hmotností.