Hradní kontroly budí rozpaky, magistrát o jejich zavedení nevěděl

Bezpečnostní kontroly návštěvníků Pražského hradu budí na politické scéně nadále rozruch. Pražská primátorka Adriana Krnáčová prohlásila, že nyní se může stát případným terčem čekající dav, Praha prý navíc o záměrech Hradu ani dopředu nevěděla.

Kontroly lidí, kteří vstupují do areálu Pražského hradu, fungují zhruba čtrnáct dní. Návštěvníci musejí ukázat svá zavazadla a někteří musejí podstoupit i osobní prohlídku. Kvůli opatřením se na Hradě v některých chvílích tvoří dlouhé fronty.

Hrad nevylučuje, že se v zimním období u vstupů na Hrad objeví také přenosné bezpečnostní rámy, které by zajistily kontrolu lidí v zimním oblečení. Už na podzim se mají tytéž rámy objevit u vstupu do svatovítské katedrály.

Podle mluvčího Jiřího Ovčáčka je cílem bezpečnost turistů. „Pokud by se někdo odpálil na třetím nádvoří, které je ve špičce narvané lidmi, a jsou mezi nimi drobné mezery, které umožňují průlet drobných předmětů při výbuchu, tak si radši vůbec nepředstavit, co by se tam mohlo stát,“ dodal s tím, že návštěvníci kontroly chápou.

Jejich průběh se přitom oproti původnímu stavu ještě zpřísnil, když se reportérům Mladé fronty podařilo přes kontrolu propašovat dva nože a plynovou pistoli.

„Vysvětlení (zavedených opatření) jsou možná pouze dvě. Buď má Hrad určité indicie o tom, že by mohlo dojít k útoku – a pak by opatření musela být naprosto precizní – anebo jsou opatření pouze divadlem pro návštěvníky, aby se v nich vzbuzoval pouze strach ze situace v Evropě,“ prohlásil reportér listu Václav Janouš. „Náš test jednoznačně prokázal, že opatření jsou pouhým divadlem a absolutně nedůsledná.“

Kritici: Hrad jen vyvolává paniku

Obdobné, explicitněji formulované kritice čelí Hrad i od politiků, podle kterých Česko patří mezi bezpečné země a Hrad kontrolami jen způsobuje paniku. Státní tajemník Tomáš Prouza, který na Twitteru napsal, že „vyvolávání strachu je čím dál oblíbenější hra některých politiků“.

Obdobně reagoval také místopředseda ODS Martin Kupka: „Pokud bych měl panu prezidentovi poradit, tak bych mu doporučil, aby občany spíše uklidňoval, ne je děsil. Riziko teroristického útoku nelze podceňovat, přesto si myslím, že šlo zvolit jiná opatření.“

Někteří z kritiků poukazovali i na to, že vzniklé fronty čekajících turistů by se mohly stát snadným cílem útočníků. „Nikdo to s námi nekonzultoval, možná, že nějaká diskuse měla být vedena předem. Myslím, že to není vhodné opatření, protože před rámy se kumuluje moc lidí, takže pokud by chtěl někdo vyvolat nebezpečnou situaci, má ideální možnost,“ prohlásila v Interview ČT24 pražská primátorka Adriana Krnáčová (ANO).

V Událostech, komentářích pak obdobně mluvil i Bohuslav Svoboda z ODS. „Opatření jsou naprosto nedostatečná. Mají pocit, že je zajištěno bezpečí, a ono ve skutečnosti není. Formální prohlídka, kdy někomu sáhnete do tašky, není k ničemu a vyzývá jen k tomu, aby se pokusil shromáždění napadnout. Pokud něco takového chceme, musíme to dělat technicky dobře, a ne amatérsky,“ uvedl s tím, že by preferoval bezpečnostní rámy.

Hradní mluvčí takovou kritiku odmítl. „Stejně tak bych mohl tvrdit, že před tou frontou turisté přijedou autobusem, i ten autobus může být napaden zevnitř.“ 

Tejc: Kontroly se měly zavést už dřív

Sociální demokrat Jeroným Tejc naopak změnu na Hradě ocenil. „V této době je normální, že se chrání citlivá místa, Praha a větší města u německých hranic jsou zranitelná,“ řekl. „Není to nic mimořádného, bezpečnostní kontroly jsou v zahraničí běžné. Pokud se jedná o symbol státu a nejnavštěvovanější památku v ČR, můžeme se divit, proč po tom, co se děje v Evropě, kontroly nebyly zavedeny dříve.“

V minulosti se v médiích objevily informace, že Hrad chce zavést kamerový systém, který dokáže rozpoznat obličeje. „Určitě využijeme dostupné finanční prostředky k nákupu velmi moderních technologií, které mohou být i nenápadné a zároveň usnadní celý přístup na Pražský hrad a umožní například, abychom odstranili některé prvky, které budou vypadat trošku neesteticky,“ poznamenal Ovčáček.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěPoslanci interpelují členy vlády, čeká je i debata o obalové novele

Poslanci mají na programu pravidelné interpelace na členy vlády. Po dopoledních písemných interpelacích by se měli vrátit k prvnímu čtení novely zákona o obalech, které nedokončili ve středu večer. Po polední přestávce přijdou na řadu pro změnu ústní interpelace na premiéra a ostatní ministry.
09:01Aktualizovánopřed 30 mminutami

VideoSoudkyně má zjistit skutečný stav, řekl o kárné žalobě Tejc. Svobodová: Jde o celý systém

Soudkyně v případu tříleté Viktorie podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) pochybila. Při rozhodování měla zanedbat své povinnosti. Tejc tak zdůvodnil kárnou žalobu, kterou na dotyčnou podal, podnítil i přezkoumání znaleckých posudků. Šéf resortu spravedlnosti v Událostech, komentářích řekl, že soudkyně vycházela primárně z toho, co padlo v soudní síni. Je podle něj vázána zásadami a má zjistit skutečný stav věci, její rozhodnutí označil jako hrubou nedbalost. Členka sněmovního podvýboru pro lidská práva a národnostní menšiny Vendula Svobodová (Piráti) ministrovi vytkla nedávný výrok, že „pokud by žaloba neprošla, tak je to kvůli tomu, že soudci na to nejsou zvyklí, neradi to vidí“. To podle ní zpochybňuje justici. Jde podle ní o celý systém, chce, aby vše nezůstalo jen u tohoto případu. Diskuzí provázela Tereza Řezníčková.
před 40 mminutami

Bezpečnostní rada státu jedná za účasti Pavla o armádní koncepci

Na Úřadu vlády za účasti prezidenta Petra Pavla začala ráno jednat Bezpečnostní rada státu o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poprvé poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
03:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 3 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 13 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled