Speciální útvar se zaměří na trestné činy policejních špiček

V Generální inspekci bezpečnostních sborů vzniká nový útvar, který by se měl zaměřit na vyšetřování trestné činnosti špiček policie nebo celní správy. Podle některých žalobců totiž inspekce v minulosti nebyla schopná složitější případy dotáhnout do konce. Spory v policii včera řešila i sněmovní vyšetřovací komise, která vyslechla olomouckého vrchního státního zástupce Ištvana a exšéfa ÚOOZ Roberta Šlachtu. Masivní vlna odchodů v policii kvůli změnám zatím podle policejního prezidenta Tomáše Tuhého nehrozí.

Vedení Generální inspekce bezpečnostních sborů buduje speciální útvar, který se ve větší míře zaměří na vyšetřování možné trestné činnosti v nejvyšších patrech policie, celní správy či vězeňské služby, potvrdil Právu šéf inspekce Michal Murín, odmítl však, že je to pouze reakce na kauzy Vidkun nebo Beretta.

Tuhý: Policii kvůli změnám zatím nehrozí masivní vlna odchodů

Kvůli plánované reorganizaci zatím opustilo policejní sbor šest lidí. V současnosti nic nenasvědčuje tomu, že by měla hrozit masivní vlna odchodů, řekl Tuhý. Se změnou se podle něj ztotožnila i velká část policistů z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ).

ÚOOZ se sloučí s protikorupční policií. Z obou elitních útvarů v pondělí 1. srpna vznikne nová Národní centrála proti organizovanému zločinu. Podle Tuhého se zatím nenaplnily předpovědi, které v souvislosti s reorganizací hovořily o masivních odchodech policistů do civilu. „Máme stále evidováno šest policistů, kteří odcházejí,“ uvedl Tuhý. Policii podle něj neopustil žádný ze zpracovatelů současných případů. „Na všech kauzách pracují stejní policisté,“ zdůraznil Tuhý.

obrázek
Zdroj: ČT24

Jedním z policistů, který odešel, je bývalý šéf ÚOOZ Robert Šlachta, jenž s reorganizací nesouhlasil. Šlachta byl šéfem útvaru od roku 2008. Po svém nástupu musel řešit personální situaci poznamenanou řadou odchodů zkušených policistů.

Podle Tuhého zatím opakování této situace nehrozí, přestože členové útvaru krátce po oznámení reformy napsali ministrovi vnitra Milanovi Chovancovi (ČSSD) nesouhlasný dopis, v němž reorganizaci kritizovalo 17 vedoucích odborů a expozitur ÚOOZ. Za vedení se postavilo také přes 200 dalších policistů a pracovníků útvaru. „Musím říct, že i stávající příslušníci ÚOOZ se ztotožnili s touto změnou. Svědčí o tom i zájem některých funkcionářů o nabídková a výběrová řízení. Mě ten zájem překvapil,“ řekl Tuhý. Podle Tuhého k tomu pomohla intenzivní komunikace uvnitř policie.

Šlachta patří mezi nejhlasitější kritiky reformy. Podle něj může mít následky i to, že odchází pouze šest lidí, protože jsou mezi nimi policisté, kteří se podíleli například na vyšetřování kauzy kolem olomouckého hejtmana Jiřího Rozbořila (ČSSD), nebo odborníci na kyberkriminalitu. „Ty důsledky ukáže až čas. Můžete mít 100 lidí, kteří nestojí za nic, a šest lidí, na kterých to bude stát,“ řekl v noci na dnešek Šlachta novinářům po jednání sněmovní vyšetřovací komise.

Podle Mladé fronty DNES ale odchod ze sboru zvažují další lidé z ÚOOZ - například z analytického oddělení, klíčový programátor či někteří členové ostravské expozitury.

Nový útvar začne fungovat od pondělí

V nové policejní složce bude pracovat 870 policistů. Její vznik vyvolal roztržku uvnitř vládní koalice mezi ČSSD a hnutím ANO, které hrozilo odchodem z vlády. Vedení policie organizační změnu hájí. Věří tomu, že nový útvar bude z jednoho místa efektivněji bojovat proti zločinu. Podle policejního prezidenta Tomáše Tuhého dosavadní členové elitních útvarů změnu od 1. srpna nepoznají. „Budou pokračovat ve stejné práci, jakou dělali doposud,“ řekl Tuhý.

3 minuty
GIBS buduje speciální útvar, který má mířit na špičky policie
Zdroj: ČT24

Podle Tuhého je zajištěno to, že dosavadní kauzy povedou stejné týmy vyšetřovatelů jako dosud. Nový útvar však nebude řešit případ úniků ze spisů, která sice zůstane stejnému týmu policistů, kauzu ale budou řešit pod protidrogovou centrálou.

Hlavní změnou pro policisty bude to, že budou mít nové velení, které však většinou pochází z obou elitních útvarů. Ředitelem NCOZ bude Michal Mazánek, který v minulosti vyšetřoval vraždy a v posledním roce působil jako šéf celorepublikové kriminálky. Jeho doposud známými náměstky jsou Jaroslav Vild a Milan Komárek. Třetí se hledá ve výběrovém řízení.

LN: ve vedení útvaru převažují lidé z protikorupčního útvaru

Podle Lidových novin vedoucí pozice v Národní centrále proti organizovanému zločinu ale získávají lidé, kteří prošli protikorupčním útvarem. Naopak lidé z protimafiánského útvaru, jemuž velel Robert Šlachta, ve výběrových řízeních prohrávají. Například horkým favoritem na náměstka, který bude řídit vyšetřovací odbory, je vedoucí odboru závažné hospodářské trestné činnosti protikorupční policie Zdeněk Novák.

Náměstkem pro ekonomiku se stane dosavadní ředitel ÚOKFK Jaroslav Vild, dalším náměstkem bude jeho předchůdcem ve vedení protikorupčního útvaru Milan Komárek. Sekci závažné hospodářské trestné činnosti bude vést Petr Lysák, který je v současné chvíli Vildovým náměstkem.

Vedení útvaru bude sídlit ve Zbraslavi na okraji Prahy, kde nyní jsou i členové ÚOOZ a v budoucnosti by se tam měl přesunout i zbytek útvaru, který nyní je v centru Prahy. Členové nového útvaru dostanou od 1. srpna přidáno v průměru o 5000 korun. „Já jsem žádal dva roky o každou korunu, a nedostal jsem nic,“ prohlásil Šlachta po nočním jednání sněmovní vyšetřovací komise.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...