Naděje pro dálnici do Vídně? První stavba začne příští rok

Na sklonku příštího roku se začne „něco dít“ na moravské části budoucí dálnice Brno–Vídeň. Ministr dopravy Dan Ťok oznámil po jednání s dolnorakouským hejtmanem Erichem Pröllem, že koncem roku 2017 začne stavba obchvatu Mikulova. Je to jediná část, ke které existuje územněplánovací dokumentace. Ministr však předpokládá, že zásady územního rozvoje pro zbylý úsek budou hotové již do krajských voleb.

Dálnice, která spojí Vídeň s Brnem a prostřednictvím navazující D1 i s Prahou, je již déle než čtyři roky „u ledu“. Od doby, kdy Nejvyšší správní soud zrušil zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje, se stavba nemůže ani připravovat. Dan Ťok ale očekává, že se situace brzy změní. „Pevně věřím, že budou na podzim, nejlépe ještě před krajskými volbami,“ řekl o zásadách územního rozvoje.

Již za ministra Zdeňka Žáka ovšem zadalo ministerstvo dopravy přípravu alespoň dílčí stavby v rámci vídeňské dálnice D52, konkrétně obchvatu Mikulova. Ten je součástí mikulovského územního plánu, silničáři ho proto mohli začít připravovat i bez jihomoravských územních zásad.

Nahrávám video

Podle Dana Ťoka jeho přípravy pokračují. „Ministerstvo dopravy a ŘSD v současné době velmi intenzivně pracuje na obchvatu Mikulova, který děláme na základě územních plánů města,“ přiblížil s tím, že stavba by mohla začít koncem příštího roku, přinejhorším počátkem roku 2018.

Rakouská dálnice se blíží pomalu ale jistě

Mikulovský obchvat nebude důležitý jen pro samotné město a řidiče, kteří jím projíždějí, ale také pro rakouské silničáře. Stavba dálnice A5, která na českou D52 naváže za hranicemi, totiž pokračuje mnohem klidněji než je tomu u jihomoravského úseku. „Na dolnorakouské straně postupuje výstavba dálnice podle plánu. Jsme v části u Poysdorfu a vycházíme z toho, že v roce 2017 bude tento úsek hotov a půjde do provozu,“ uvedl hejtman Dolního Rakouska Erich Pröll.

Následující úsek Poysdorf–Drasenhofen (státní hranice) právě prochází posouzením vlivu na životní prostředí a jeho stavbu chce Rakousko koordinovat s českými silničáři, aby navázala na budoucí obchvat Mikulova.

Kdy ale bude možné dojet po nepřerušované dálnici z Brna do Vídně, je zatím ve hvězdách. Český ministr dopravy se zdráhá stanovit jakýkoli termín přinejmenším do doby, než Jihomoravský kraj své zásady územního rozvoje opravdu schválí. „Rádi bychom optimisticky mluvili o tom, jak daleko jsme s přípravou D52. V našich plánech je zahájení obchvatu Mikulova koncem roku 2017, zbytek vázne,“ poznamenal.

Dálnice D52 je zatím hotová pouze z malé části z Rajhradu do Pohořelic. Bezprostředně navazuje na Vídeňskou ulici, která však má po dokončení sloužit pouze jako přivaděč k dálnici, která by měla výhledově obcházet Brno na jihozápadě a začínat u Troubska. Zásadní však je chybějící jižní část, celkem by mělo mezi Pohořelicemi a Mikulovem vzniknout více než dvacet kilometrů včetně stavby nového dálničního tělesa přes novomlýnskou vodní nádrž paralelně se současnou hrází.

D52 není jediná dálnice, která (ne)vede do Rakouska

Dálniční propojení Česka s Rakouskem je dlouhodobě bolavým tématem. Obě země zatím nespojuje ani jedna dálnice, přestože měly být dvě, za určitých okolností i tři. Kromě D52/A5 jde o dálnici D3/S10/A7, která by měla vytvořit spojnici Prahy a Českých Budějovic s Lincem. Přinejmenším dálniční propojení Budějovice–Linec ale má k dokončení blíže než stavba na jižní Moravě. První část by měla začít vznikat napřesrok, Ředitelství silnic a dálnic počítá se zprovozněním posledního úseku do Dolního Dvořiště v roce 2022.

Z rakouské strany by měla vést na hranice ještě třetí kapacitní komunikace, konkrétně rychlostní silnice S3. Nejde o rychlostní silnici typu, který až do minulého roku existoval v Česku, nýbrž o třípruhovou komunikaci s oddělenými jízdními pásy. Zatím končí u Hollabrunnu, podle Erwina Prölla ale nejspíše příští jaro začne stavba dalšího úseku ke Gunstersdorfu. Až poté přijde na řadu poslední příhraniční část.

České ministerstvo dopravy by chtělo na rakouskou rychlostní silnici navázat v podobném duchu a silnici I/38, která pokračuje z hranic přes Znojmo a Jihlavu k dálnici D1, rovněž rozšířit o třetí pruh. Města na trase se potom dočkají obchvatů a první přijde na řadu Znojmo. „Co se týče Znojma, jedna část obchvatu bude zahájena v příštím týdnu,“ upozornil Dan Ťok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lidé na Brněnsku se vydali na Pouť smíření, která připomíná odsun Němců

Lidé přijeli do Pohořelic na Brněnsku, aby se vydali do Brna na Pouť smíření. Letos je akce připomínající takzvaný pochod smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v Brně souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nekonají v Německu, ale v Česku. Pochod smíření se uskutečnil poprvé pod hlavičkou festivalu Meeting Brno v roce 2016. Památník pochodu smrti v noci na sobotu někdo pomaloval hákovými kříži. Policisté hledají pachatele.
10:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Saharský prach může v neděli snížit teploty

Do Česka v neděli znovu přijde saharský prach. Mohl by snížit teploty, které se odpoledne podle předpovědi budou přibližovat 30 stupňům Celsia. Do přízemních vrstev atmosféry by se dostat neměl. Na síti X to uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Jemný písek, který do atmosféry zvedly bouře nad africkou pouští Sahara, se v tuzemsku letos objevil už několikrát.
před 2 hhodinami

VideoNarůstá počet případů preeklampsie. Nemoci se ale dá předejít

Preeklampsie postihuje zhruba pět procent těhotných žen. Některé nemocnice však nemoc, která v nejhorším případě může skončit smrtí dítěte i rodičky, automaticky do běžných těhotenských screeningů nezařazují. Riziko jde přitom podle lékařů odhalit až u devadesáti procent žen. Díky nízkým dávkám aspirinu se pak preeklampsie nerozvine v době, kdy žena nemá rodit. Lékaři proto doporučují, aby se o vyšetření ženy zajímaly. O osvětu mezi ženami se snaží i pacientská organizace Nedoklubko.
před 2 hhodinami

VideoCeny letenek rostou kvůli palivu i většímu zájmu o některé destinace

Ceny letenek rostou. Zatímco loni vyšel červencový spoj mezi Prahou a Barcelonou průměrně na tři tisíce korun, letos je cena o pět set korun vyšší. Ceny letenek se pojí se zdražováním leteckého paliva. To od začátku blízkovýchodního konfliktu podražilo o více než sedmdesát procent. Dalším důvodem zdražování letenek je vyšší zájem o některé destinace. Zatímco poptávka po spojích do Asie klesla, na cesty po Evropě naopak stoupla. Mezi oblíbenými zeměmi je Španělsko, Itálie i Řecko. V některých případech proto letenky zdražily o více než dvacet procent.
před 4 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 5 hhodinami

Komáři začínají být aktivní. O víkendu především na východě Čech

Během víkendu už mohou lidi na některých místech Česka potrápit komáři. Český hydrometeorologický úřad (ČHMÚ) očekává střední aktivitu hlavně v části Moravy a Slezska, ve východních Čechách pak může být v neděli lokálně dokonce vysoká. V sobotu budou mít komáři vhodné podmínky zejména v části západních a severních Čech. Na většině území ale meteorologové předpovídají mírnější aktivitu.
před 6 hhodinami

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
před 15 hhodinami
Načítání...