Naděje pro dálnici do Vídně? První stavba začne příští rok

Na sklonku příštího roku se začne „něco dít“ na moravské části budoucí dálnice Brno–Vídeň. Ministr dopravy Dan Ťok oznámil po jednání s dolnorakouským hejtmanem Erichem Pröllem, že koncem roku 2017 začne stavba obchvatu Mikulova. Je to jediná část, ke které existuje územněplánovací dokumentace. Ministr však předpokládá, že zásady územního rozvoje pro zbylý úsek budou hotové již do krajských voleb.

Dálnice, která spojí Vídeň s Brnem a prostřednictvím navazující D1 i s Prahou, je již déle než čtyři roky „u ledu“. Od doby, kdy Nejvyšší správní soud zrušil zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje, se stavba nemůže ani připravovat. Dan Ťok ale očekává, že se situace brzy změní. „Pevně věřím, že budou na podzim, nejlépe ještě před krajskými volbami,“ řekl o zásadách územního rozvoje.

Již za ministra Zdeňka Žáka ovšem zadalo ministerstvo dopravy přípravu alespoň dílčí stavby v rámci vídeňské dálnice D52, konkrétně obchvatu Mikulova. Ten je součástí mikulovského územního plánu, silničáři ho proto mohli začít připravovat i bez jihomoravských územních zásad.

16 minut
Dan Ťok a Erich Pröll o dopravě mezi ČR a Dolním Rakouskem
Zdroj: ČT24

Podle Dana Ťoka jeho přípravy pokračují. „Ministerstvo dopravy a ŘSD v současné době velmi intenzivně pracuje na obchvatu Mikulova, který děláme na základě územních plánů města,“ přiblížil s tím, že stavba by mohla začít koncem příštího roku, přinejhorším počátkem roku 2018.

Rakouská dálnice se blíží pomalu ale jistě

Mikulovský obchvat nebude důležitý jen pro samotné město a řidiče, kteří jím projíždějí, ale také pro rakouské silničáře. Stavba dálnice A5, která na českou D52 naváže za hranicemi, totiž pokračuje mnohem klidněji než je tomu u jihomoravského úseku. „Na dolnorakouské straně postupuje výstavba dálnice podle plánu. Jsme v části u Poysdorfu a vycházíme z toho, že v roce 2017 bude tento úsek hotov a půjde do provozu,“ uvedl hejtman Dolního Rakouska Erich Pröll.

Následující úsek Poysdorf–Drasenhofen (státní hranice) právě prochází posouzením vlivu na životní prostředí a jeho stavbu chce Rakousko koordinovat s českými silničáři, aby navázala na budoucí obchvat Mikulova.

Kdy ale bude možné dojet po nepřerušované dálnici z Brna do Vídně, je zatím ve hvězdách. Český ministr dopravy se zdráhá stanovit jakýkoli termín přinejmenším do doby, než Jihomoravský kraj své zásady územního rozvoje opravdu schválí. „Rádi bychom optimisticky mluvili o tom, jak daleko jsme s přípravou D52. V našich plánech je zahájení obchvatu Mikulova koncem roku 2017, zbytek vázne,“ poznamenal.

Dálnice D52 je zatím hotová pouze z malé části z Rajhradu do Pohořelic. Bezprostředně navazuje na Vídeňskou ulici, která však má po dokončení sloužit pouze jako přivaděč k dálnici, která by měla výhledově obcházet Brno na jihozápadě a začínat u Troubska. Zásadní však je chybějící jižní část, celkem by mělo mezi Pohořelicemi a Mikulovem vzniknout více než dvacet kilometrů včetně stavby nového dálničního tělesa přes novomlýnskou vodní nádrž paralelně se současnou hrází.

D52 není jediná dálnice, která (ne)vede do Rakouska

Dálniční propojení Česka s Rakouskem je dlouhodobě bolavým tématem. Obě země zatím nespojuje ani jedna dálnice, přestože měly být dvě, za určitých okolností i tři. Kromě D52/A5 jde o dálnici D3/S10/A7, která by měla vytvořit spojnici Prahy a Českých Budějovic s Lincem. Přinejmenším dálniční propojení Budějovice–Linec ale má k dokončení blíže než stavba na jižní Moravě. První část by měla začít vznikat napřesrok, Ředitelství silnic a dálnic počítá se zprovozněním posledního úseku do Dolního Dvořiště v roce 2022.

Z rakouské strany by měla vést na hranice ještě třetí kapacitní komunikace, konkrétně rychlostní silnice S3. Nejde o rychlostní silnici typu, který až do minulého roku existoval v Česku, nýbrž o třípruhovou komunikaci s oddělenými jízdními pásy. Zatím končí u Hollabrunnu, podle Erwina Prölla ale nejspíše příští jaro začne stavba dalšího úseku ke Gunstersdorfu. Až poté přijde na řadu poslední příhraniční část.

České ministerstvo dopravy by chtělo na rakouskou rychlostní silnici navázat v podobném duchu a silnici I/38, která pokračuje z hranic přes Znojmo a Jihlavu k dálnici D1, rovněž rozšířit o třetí pruh. Města na trase se potom dočkají obchvatů a první přijde na řadu Znojmo. „Co se týče Znojma, jedna část obchvatu bude zahájena v příštím týdnu,“ upozornil Dan Ťok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Státní zástupkyně propustila Vémolu z vazby na kauci

Státní zástupkyně v pondělí propustila na kauci z vazby zápasníka Karla „Karlose“ Vémolu, který je obviněný z organizované drogové trestné činnosti, sdělil jeho advokát Vlastimil Rampula. Soud poslal Vémolu do vazby po jeho zatčení koncem loňského roku. V kauze čelí obvinění tři lidé, hrozí jim až osmnáct let vězení.
před 9 mminutami

Při střelbě v Chřibské na Děčínsku zemřel muž, šest lidí je zraněných

Po střelbě na úřadě v obci Chřibská na Děčínsku zemřel muž, zranění utrpělo šest lidí, včetně tří policistů. Dva lidé jsou zraněni středně vážně. Policie dříve informovala, že obětí byla žena. Střelec je rovněž mrtvý. Budova je podle nich bezpečná, uvedli na síti X. Na místě byl policejní prezident Martin Vondrášek a ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO).
10:40Aktualizovánopřed 28 mminutami

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vláda odmítla prodat letouny L-159 Ukrajině. Prezident mluví o sobectví

Koalice ANO, SPD a Motoristů odmítla prodej letounů L-159 Ukrajině. Podle ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) potřebuje letadla česká armáda. S odvoláním na vyjádření šéfa resortu obrany to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání lídrů vládních uskupení. O prodeji letounů informoval prezident Petr Pavel při návštěvě Ukrajiny. Podle šéfa diplomacie Petra Macinky (Motoristé) to ale předem neoznámil vládě. Spor mezi Hradem a Černínským palácem může podle expertů uškodit Česku u zahraničních partnerů.
10:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vláda schválila obměnu svých zástupců ve správní radě VZP

Koaliční kabinet schválil změnu v sestavě desítky zástupců vlády ve správní radě Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) to oznámil na síti X. Končí v ní dle návrhu resortu mimo jiné její dosavadní místopředseda Miroslav Kalousek (dříve TOP 09). Vojtěch před jednáním vlády nevyloučil, že Kalousek v radě bude nicméně dál jako nominant sněmovny. Premiér Andrej Babiš (ANO) vyjádřil soustrast pozůstalým po útoku střelce v Chřibské na Děčínsku. Před jednáním kabinetu zasedla jako obvykle koaliční rada.
04:28Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Kejda v Dyji může ohrozit vodárenskou nádrž

U Podmyč na Znojemsku se na zemědělské farmě protrhla jímka. Uniknout z ní mohly až tři tisíce metrů krychlových statkového tekutého hnojiva, část do Dyje. Hasiči vyslali mobilní chemickou laboratoř i dronovou službu. Jímka měla podle mluvčího jihomoravských hasičů Jaroslava Mikošky asi šest tisíc metrů krychlových kejdy. Podle mluvčí Povodí Moravy Jany Kučerové nenastal žádný úhyn ryb, kejda však může ohrozit vodárenskou nádrž. Havárií se zabývá i znojemský vodoprávní úřad. Proud kejdy podle hasičů zasáhl několik aut a nemovitost ve Vranově nad Dyjí.
10:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
12:34Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
před 6 hhodinami
Načítání...