Pražský okruh čeká již šest let na vznik další své části. Komunikace značená jako dálnice D0 však vypadla ze seznamu prioritních staveb, pro které chtěla vláda dojednat výjimku z povinnosti zajistit novou studii EIA.
Podle Františka Lehovce z ČVUT by ale stát měl stavbu uspíšit i za cenu, že ji nebude moci zaplatit z evropských peněz. Jak s okruhem dále naložit, se poradí premiér Bohuslav Sobotka se středočeským hejtmanem Milošem Peterou.
Pražský okruh vzniká již déle než třicet let, ale výsledky tak dlouhé práce jsou diskutabilní. Z jedenácti úseků, které ho mají tvořit, je zatím v provozu pouze sedm. Původní termín dokončení celého okruhu přitom byl v roce 2015.
Podle Lehovce z ČVUT přitom jde o stavbu, jejíž význam je ve srovnání s většinou jiných „o řád výše“ vzhledem k očekávané intenzitě provozu.
„Denně to poznávají desetitisíce Pražanů, ale nejen Pražanů, také rezidentů Středočeského kraje. Neuvěřitelné objemy nákladní dopravy musí sjíždět Jižním Městem po dálnici D1 až na střední okruh – do míst, kde nákladní doprava vůbec neměla být,“ podotkl.
Stavbě D1–Běchovice chybí EIA i územní rozhodnutí
Posledních šest let se ale na trase plánovaných nových úseků nepohnula takřka ani myš. Stavbu od křižovatky s dálnicí D1 do Běchovic musí silničáři průběžně odkládat především kvůli územním sporům.
Navíc se stavba 511 ocitla na seznamu projektů, které mají starý posudek o vlivu na životní prostředí EIA a Evropská komise pro ně vyžaduje nový. Vláda původně chtěla pro jihovýchodní část Pražského okruhu vyjednat výjimku, která se vztahuje i na dalších deset staveb, nakonec se ale rozhodla, že tak neučiní. Důvodem jsou právě spory o trasu, kvůli kterým stále chybí stavební povolení.
František Lehovec je přesvědčen, že chybějící dokumenty jsou hlavně důsledkem liknavosti politiků. „Nakonec bude muset platit rozhodnutí. Všechny připomínky musí být vzaty v úvahu, ale někdo musí udělat konečné rozhodnutí. To se tady nepodařilo,“ zdůraznil.
Odmítl přitom, že by bylo reálné stavět okruh po jiné trase: „Na Dopravní fakultě jsme nyní dokončili studii dalších tras – a tudy cesta rozhodně nevede.“
Dopravní stavba podle něj v současné době již vždy bude v konfliktu s požadavky některých lidí. Nezastavěná místa, kde by bylo možné dálnici postavit bez problémů, již nejsou. „Stavba bude vždy konfliktním řešením a hledáním přijatelného východiska. Zájmy jsou natolik rozdílné, že nelze všechny připomínky sladit,“ uzavřel Lehovec.
Největší rozšíření přineslo úlevu jen části Prahy
Pražský okruh dlouho vznikal po krátkých úsecích. Nejprve se řidiči již v roce 1983 svezli po sedmi kilometrech na západním okraji Prahy od Slivence po Třebonice, kde je křižovatka s plzeňskou dálnicí.
Jako druhý byl až v roce 1993 – po třinácti letech stavby – hotový tříkilometrový úsek na docela opačném straně okruhu mezi Satalicemi a Běchovicemi. Od roku 2001 vede západní část okruhu k ruzyňskému letišti, což znamenalo, že se ve dvou krocích prodloužil o dalších pět kilometrů.
Největší rozšíření přinesl rok 2010. Tehdy vstoupily do provozu hned tři na sebe navazující úseky na jihozápadě Prahy od Satalic až po dálnici D1. Pro vnitřní město to znamenalo velkou úlevu, okruh odvedl kamiony z Barrandovské ulice a z části Jižní spojky.
Dokud však nebude hotová stavba 511, musí kamiony projíždějící kolem Prahy například od dálnice D5 na D11 přejet od vnějšího okruhu na vnitřní a po něm pokračovat dále na východ. Výrazně tak zesílila doprava v ulici 5. května a také na Spořilovské.
