S posledním červnem v Česku skončil dosavadní model rozdělování evropských dotací. Sedmičku regionálních operačních programů (ROP), které v uplynulých letech dohlížely v jednotlivých krajích na čerpání bruselských peněz a na severu se nevyhnuly ani finančním skandálům, nahrazuje pražská centrála.
Kontroverzní krajské kasy na evropské dotace končí. Nastupuje iROP
Integrovaný regionální operační systém (iROP) je řízený centrálně z hlavního města, navazuje na sedm regionálních programů (viz níže) a částečně také na Integrovaný operační program z období 2007–2013.
V současném (takzvaném „programovém“) období let 2014–2020, na které Unie rozdělování peněz naplánovala, mohou z centrální kasy čerpat příjemci 125 miliard korun z evropských fondů. Na dalších zhruba devatenáct miliard korun mohou dosáhnout prostřednictvím národního spolufinancování. Spolu s dalšími devíti operačními programy může Česko celkem čerpat asi 648 miliard korun.
Z ukončených ROPů ale úředníci ještě zcela neodcházejí, ačkoliv poslední peníze přidělili na konci června, ještě pět let budou chod dotovaných projektů kontrolovat. „Do roku 2021 musíme sledovat jejich udržitelnost,“ dodává ředitelka jihomoravské eurokasy Marta Valešová.
- ROP Severozápad (pro Ústecký a Karlovarský kraj)
- ROP Severovýchod (pro Liberecký, Královéhradecký a Pardubický kraj)
- ROP Jihozápad (pro Plzeňský a Jihočeský kraj)
- ROP Jihovýchod (pro Vysočinu a jižní Moravu)
- ROP Moravskoslezsko (pro Moravskoslezský kraj)
- ROP Střední Morava (pro Olomoucký a Zlínský kraj)
- ROP Střední Čechy
Kontroverze z divokého severu
Zřejmě největší negativní pozornost na sebe poutal operační program na severu Čech – ROP Severozápad – který kvůli sérii kauz a policejním zásahům sledovala i samotná Evropské komise a podle někdejší velvyslankyně při EU Mileny Vicenové poškodil českou pověst. Hlavním aktérem severočeských se stal bývalý ředitel operačního programu Petr Kušnierz, jehož krajský soud na jaře kvůli ovlivňování výběru dotovaných programů poslal nepravomocně na sedm let do vězení.
Žalobci navíc pohnali před soud i další bývalé ředitele severočeského dotačního úřadu Pavla Markvarta a Jiřího Červinku i bývalého právníka úřadu Jana Martinovského. Čelí obžalobě ze zneužití pravomoci za to, že úřad dvěma bývalým ředitelům Kušnierzovi a Markvartovi vyplatil statisícové částky. Samotného Kušnierze už dříve soud trestal za korupci.
„Situace byla velmi vážná, jméno Petr Kušnierz padalo pořád a všude,“ shrnula exvelvyslankyně Vicenová zkušenost s čerpáním fondů letos v dubnu. „Evropská komise byla naštvaná a trvala na vyvození jasné osobní zodpovědnosti. Bylo řečeno, že pokud nebude sjednána náprava, nebudou vypláceny finanční prostředky.“
Kontroverze se ovšem nevyhnuly ani ROPu Severovýchod pro Liberecko, Pardubicko a Královéhradecko. S čerpáním dotací je zde spojeno policejní vyšetřování projektu rekonstrukce kostela Máří Magdalény za 65 milionů korun. Obvinění z přijetí stotisícového úplatku a ze zneužití pravomoci čelí i liberecký hejtman a bývalý předseda operačního programu Martin Půta (STAN), on sám ale jakoukoliv vinu opakovaně odmítl.
Reportáž: Kontroverzní operační programy míří do útlumu (zdroj: ČT24)
Významný zdroj peněz, bez ohledu na skandály
Navzdory těmto negativním zkušenostem ale ROPy představovaly pro kraje vítaný zdroj peněz, z nějž mohly dotovat rozvoj měst, obcí i regionů. Například již zmíněná kasa pro oblast od Liberce po Pardubice rozdělila od roku 2007 všech 18,6 miliardy korun, které měla z EU a z českého státního rozpočtu k dispozici.
Rozhodující část – 17,4 miliardy korun – z proplacených peněz tvořily peníze poslané z Bruselu. Evropskými penězi podpořené projekty pomohly vytvořit 676 pracovních míst a opravit přes 380 kilometrů silnic druhých a třetích tříd.
Pardubický hejtman Martin Netolický (ČSSD) upozornil, že s koncem programu pro kraje významný zdroj financování oprav silnic končí. „Náhrady sháníme velmi těžko. V tuto chvíli neděláme nic jiného, než žebráme u ministerstev financí a dopravy o nějaké drobné částky na rekonstrukce silnic. To není systémový přístup,“ podotkl.
Úspěchy na jihu
Spokojenost zní i na Moravě. ROP Jihovýchod za deset let fungování podpořil přes devět set projektů a rozdal jedenadvacet miliard korun, za které se podařilo pořídit sto kilometrů cyklostezek nebo opravit padesátku památek.
Polovina částky mířila do projektů v dopravě. První, kdo inkasoval evropské dotace, byla silnice v Lednici, poslední peníze dostal Dopravní podnik města Brna na nízkopodlažní tramvaj. Celkem jich za evropské peníze pořídil třiadvacet. Kromě toho také pětadvacet autobusů a třicet trolejbusů za 1,2 miliardy korun.
„Město Brno mělo šanci vyčerpat poměrně hodně peněz. Obyvatelé města to mohou vidět na brněnské přehradě, v parcích a na sportovištích, které jsme zrekonstruovali,“ pozitivně hodnotí program primátor města Brna Petr Vokřál (ANO).
Celková bilance tak z jihomoravského ROPu činí i jeden z celorepublikově nejúspěšnějších programů, protože z 932 podpořených projektů nefungují pouze dva: Farma Bolka Polívky, která skončila v insolvenci, a bobová dráha v Němčičkách. Ta neměla patřičná povolení, podle ministerstva financí na dotace vůbec dosáhnout neměla a policie kvůli tomu zahájila letos v dubnu i trestní stíhání.