Spisovatel Josef Škvorecký ho ve své nejznámější knize Zbabělci ztvárnil jako doktora Šabatu. Ve skutečnosti se jmenoval Jan Chudoba a za druhé světové války působil ve východočeském Náchodě jako policejní ředitel, který byl zároveň zapojený do protinacistického odboje. Před čtyřiasedmdesáti lety, po vypálení Lidic a Ležáků, pomohl Chudoba podle pamětníků zabránit vyhlazení osady Končiny u Červeného Kostelce. I přes své zásluhy skončil po roce 1948 v komunistickém kriminále. Odsouzen byl paradoxně za kolaboraci s nacisty. Případem se zabýval Karel Vrána z týmu Reportéři ČT.
Jan Chudoba přišel do Náchoda v roce 1938 z Mariánských Lázní zabraných Hitlerem. Na jaře následujícího roku obsadili nacisté i zbytek země. V platnost vstoupily protižidovské zákony a na náchodskou poicii přišlo udání, že s kapelou Miroslava Zachovala hraje Žid – Pavel Bayerle.
„Kdyby na to tehdy gestapo přišlo, znamenalo by to pro ty studenty hrozné tresty, protože stýkat se Židy se nesměli,“ vysvětlila sestra Pavla Bayerleho Věra Tomanová, pravděpodobně poslední žijící postava románu Zbabělci, která v knize vystupuje jako Věrka. Udání, které na policii přišlo, zlikvidoval právě Jan Chudoba.
„Jemu se podařilo různými prostředky uplácet zejména tehdejšího šéfa královehradecké služebny gestapa Alberta Hardtkeho, který pak na některé žádosti o povolení návštěv nebo o propuštění reagoval,“ uvedla historička Lucie Chrobáková.
Chudoba pomohl také otci Josefa Škvoreckého
Opatrnější v hodnocení Chudobovy osobnosti je ale historik Václav Sádlo. „Mnoha lidem pomohl, ale jsou skupiny lidí, kterým z nejrůznějších důvodů již nepomohl. A mám pro to doklad, který ještě nebyl šířeji v historii prezentován, konkrétně případ skupiny zavřené 30. září 1941, kdy bylo vzato do vazby padesát ildí a posláno do Mauthausenu, kde až na čtyři byli do roka umučeni,“ sdělil Sádlo.
S takovým hodnocením však Chrobáková nesouhlasí. „Myslím, že a priori vycházet z faktu, že mohl Chudoba pomoct všem, není správné. Nenašla jsem žádné doklady o tom, že by mezi lidmi, kterým pomůže, dělal nějaké rozdíly,“ uvedla historička. Chudoba mimo jiné pomohl z vězení i otci Josefa Škvoreckého. „Myslím, že v té těžké době prostě obstál. Narazila jsem na svědectví, která dokládají, že se choval statečně, že ničil udání, vykonával domovní prohlídky liknavě a varoval lidi, o které mělo gestapo zájem,“ dodala Chrobáková.
„Podle mého názoru zachránil život nejenom naší rodině, ale i dalším lidem, které mohli nacisté odtáhnout do koncentračních táborů,“ řekla Tomanová. Právě ona se rozhodla, že chce jméno Jana Chudoby i po letech veřejně očistit. Inspirovala ji k tomu Velká encyklopedie osobností Náchoda, která vyšla minulý rok v prosinci, a ve které je Chudoba v medailonku popsán jako kolaborant s nacistickým režimem, z čehož ho v roce 1948 obvinil komunistický režim.
Pro komunisty byl Chudoba kolaborant
Důležitou roli ve zinscenovaném procesu sehrál fanatický náchodský komunista Bohumil Smola. Ten se později podílel i na přípravě procesu s Rudolfem Slánským, ve kterém padlo jedenáct rozsudků smrti. „Byl také předsedou mimořádného lidového soudu v Hradci Králové a zřejmě se pokoušel Chudobovi mstít za to, že mu v roce 1945 nevystavil potvrzení o účasti v takzvané revoluci,“ vysvětlila Chrobáková, podle které byl celý proces včetně výpovědí svědků zmanipulovaný.
Soud poslal Chudobu za kolaboraci s nacisty na deset let do vězení. V něm bývalý policejní ředitel onemocněl bronchitidou a tuberkulózou. V roce 1954 byl jako zlomený muž podmínečně z kriminálu propuštěn. K plné rehabilitaci došlo až po roce 1989.
„V roce devadesát čtyři se při obnově řízení konstatovalo, že se ruší původní rozsudek a v roce dva tisíce přišlo od policie vyrozumění, že čin, za který byl za komunistů trestán, se nestal. Že je nevinný,“ uvedla vnučka Jana Chudoby Dagmar Svobodová.
„Chudoba byl rehabilitovaný a najednou vyjde po šestnácti letech v Náchodě medailon, ve kterém se opakuje všechna ta špína, kterou na něj naházel zinscenovaný soud. To je velká nespravedlnost. Já jsem už jediný svědek, který si to pamatuje, tak se domnívám, že by se měl příběh doktora Chudoby zveřejnit,“ tvrdí Tomanová.
