Praha bude od září přispívat na školní obědy chudým dětem. V září to také budou shodou okolností přesně tři roky, co Česká televize v pořadu 168 hodin upozornila na hladové děti. Dnes už jich díky státu, obcím nebo neziskovým organizacím chodí na oběd tisíce. Pomoc se ale stále nedostává všem, i když ministerstvo práce sehnalo peníze. Deset krajů se do programu nepřihlásilo. Argumentují například tím, že rodiny už dávky dostávají. Ministerstvo ale zaznamenalo i jiný důvod – podpora dětí etnické menšiny.
Peníze na obědy pro chudé děti jsou, deset krajů je ale nechce
Téma hladových dětí rozpoutal v září 2013 příběh matky tří synů Heleny Houdkové. Odložila tehdy ostych vystoupit v televizi a před kamerou promluvila o tom, jak synům na dlouhé čtyři roky nahradily teplé obědy rohlíky.
Diváky její osud oslovil a uspořádali pro ni sbírku, odrazila se ode dna a zvedla téma, o kterém se řada rodičů stále stydí mluvit. Ukázalo se přitom, že jde o celoplošný problém. Od té doby se do pomoci zapojila ministerstva, neziskovky, některé kraje i obce.
Dlouhodobě platí díky dárcům obědy dětem po celé republice organizace Women for Women. „V tomto školním roce jsme pomohli již takřka 3500 dětem z 664 základních škol,“ uvedla manažerka charitativních projektů Jana Skopová. Rodiče dávají s pomocí pouze souhlas, peníze na obědy putují přímo na účet školy.
Malý dar, ale velká pomoc
Do pomoci se zapojilo i ministerstvo školství, které na obědy pro chudé děti ročně vyčlenilo několik desítek milionů korun. Ministerstvo práce a sociálních věcí pak získalo z evropských fondů dokonce 400 milionů. Program je určený rodičům závislým na dávkách, kteří musí od úřadu práce získat potvrzení, že splňují podmínky. Dítěti pak oběd zaplatí přímo škola.
168 hodin: Hladové děti (zdroj: ČT24)
Do pomoci ministerstva se nově zapojila i Praha. Čtyři miliony korun příští rok rozdělí sedmi stovkám dětí. „V Praze máme přes tři tisíce dětí v hmotné nouzi, takže je to jen necelá třetina z těch, které by to mohly využívat,“ upozornila radní Jana Ropková (ČSSD). Zatím se přihlásilo devět městských částí. Například Praha 7 se už do pomoci pustila sama. Vyhlásila veřejnou sbírku a od roku 2013 nashromáždila ve speciálním obědovém kontě přes sto tisíc korun.
Některé kraje nechtějí přispívat romským dětem
O peníze pro děti ze sociálně nejslabších rodin ale zatím vedle Prahy projevily zájem jen kraje Liberecký, Vysočina a Jihomoravský. Středočeský kraj se například do programu nepřihlásil, protože ho považuje za nadbytečný. „Jedním z argumentů proti bylo to, že sociálně slabé rodiny už dávky dostávají a tímto by došlo de facto k jejich zdvojení,“ odůvodnila stanovisko mluvčí krajského úřadu Michaela Drobná.
Podobně jako Středočeský kraj zareagovalo deset krajů ze čtrnácti. Ministerstvo prý ale zaznamenalo i jiný důvod neochoty zapojit se do programu – podpora dětí etnické menšiny. „Děti se narodily v romských rodinách a dnes neobědvají. Myslíme si, že by bylo v pořádku peníze nasměrovat i do těchto rodin. Slyšeli jsme ale z některých krajů, že to pro ně není zajímavá cílová skupina,“ řekl České televizi náměstek ministryně práce Martin Kučera.
Rodiče se stále stydí o pomoc požádat
I když se o obědech pro chudé děti mluví tři roky, rodiče se také stále stydí o pomoc požádat. „Žádný z rodičů se sám nenahlásí. Děti jsou detekovány od učitelů a od nás,“ potvrzuje vedoucí školní jídelny ZŠ Mikulova z Prahy 4 Helena Trojanová.
Ideální oběd podle Státního zdravotního ústavu
Rodin, kterým po zaplacení nájmu a poplatků zbyde na měsíc jen několik stokorun a nemají tak na zaplacení obědů pro děti, žije přitom v Česku až na sto tisíc. Jeden školní oběd nepřekročí částku třicet korun. Je to malý dar, ale velká pomoc.
Děti už nespí na lavicích a necítí se odstrčené
Pro mnoho dětí jde totiž o jediné teplé jídlo za celý den. I zdánlivě obyčejný teplý oběd navíc dokáže změnit spoustu věcí. „Děti už nespí na lavicích, už nezlobí. Necítí se odstrčené, protože tam byly až takové situace, že děti šly do jídelny a ony čekaly v šatně a byly odstrčeny od kolektivu,“ říká autorka průlomové reportáže z roku 2013 Lea Surovcová.