Peníze na obědy pro chudé děti jsou, deset krajů je ale nechce

Praha bude od září přispívat na školní obědy chudým dětem. V září to také budou shodou okolností přesně tři roky, co Česká televize v pořadu 168 hodin upozornila na hladové děti. Dnes už jich díky státu, obcím nebo neziskovým organizacím chodí na oběd tisíce. Pomoc se ale stále nedostává všem, i když ministerstvo práce sehnalo peníze. Deset krajů se do programu nepřihlásilo. Argumentují například tím, že rodiny už dávky dostávají. Ministerstvo ale zaznamenalo i jiný důvod – podpora dětí etnické menšiny.

Téma hladových dětí rozpoutal v září 2013 příběh matky tří synů Heleny Houdkové. Odložila tehdy ostych vystoupit v televizi a před kamerou promluvila o tom, jak synům na dlouhé čtyři roky nahradily teplé obědy rohlíky.

Diváky její osud oslovil a uspořádali pro ni sbírku, odrazila se ode dna a zvedla téma, o kterém se řada rodičů stále stydí mluvit. Ukázalo se přitom, že jde o celoplošný problém. Od té doby se do pomoci zapojila ministerstva, neziskovky, některé kraje i obce.

Dlouhodobě platí díky dárcům obědy dětem po celé republice organizace Women for Women. „V tomto školním roce jsme pomohli již takřka 3500 dětem z 664 základních škol,“ uvedla manažerka charitativních projektů Jana Skopová. Rodiče dávají s pomocí pouze souhlas, peníze na obědy putují přímo na účet školy.

Malý dar, ale velká pomoc

Do pomoci se zapojilo i ministerstvo školství, které na obědy pro chudé děti ročně vyčlenilo několik desítek milionů korun. Ministerstvo práce a sociálních věcí pak získalo z evropských fondů dokonce 400 milionů. Program je určený rodičům závislým na dávkách, kteří musí od úřadu práce získat potvrzení, že splňují podmínky. Dítěti pak oběd zaplatí přímo škola.

6 minut
168 hodin: Hladové děti
Zdroj: ČT24

Do pomoci ministerstva se nově zapojila i Praha. Čtyři miliony korun příští rok rozdělí sedmi stovkám dětí. „V Praze máme přes tři tisíce dětí v hmotné nouzi, takže je to jen necelá třetina z těch, které by to mohly využívat,“ upozornila radní Jana Ropková (ČSSD). Zatím se přihlásilo devět městských částí. Například Praha 7 se už do pomoci pustila sama. Vyhlásila veřejnou sbírku a od roku 2013 nashromáždila ve speciálním obědovém kontě přes sto tisíc korun.

Některé kraje nechtějí přispívat romským dětem

O peníze pro děti ze sociálně nejslabších rodin ale zatím vedle Prahy projevily zájem jen kraje Liberecký, Vysočina a Jihomoravský. Středočeský kraj se například do programu nepřihlásil, protože ho považuje za nadbytečný. „Jedním z argumentů proti bylo to, že sociálně slabé rodiny už dávky dostávají a tímto by došlo de facto k jejich zdvojení,“ odůvodnila stanovisko mluvčí krajského úřadu Michaela Drobná.

Podobně jako Středočeský kraj zareagovalo deset krajů ze čtrnácti. Ministerstvo prý ale zaznamenalo i jiný důvod neochoty zapojit se do programu – podpora dětí etnické menšiny. „Děti se narodily v romských rodinách a dnes neobědvají. Myslíme si, že by bylo v pořádku peníze nasměrovat i do těchto rodin. Slyšeli jsme ale z některých krajů, že to pro ně není zajímavá cílová skupina,“ řekl České televizi náměstek ministryně práce Martin Kučera.

Rodiče se stále stydí o pomoc požádat

I když se o obědech pro chudé děti mluví tři roky, rodiče se také stále stydí o pomoc požádat. „Žádný z rodičů se sám nenahlásí. Děti jsou detekovány od učitelů a od nás,“ potvrzuje vedoucí školní jídelny ZŠ Mikulova z Prahy 4 Helena Trojanová.

Ideální oběd podle Státního zdravotního ústavu
Zdroj: ČT24

Rodin, kterým po zaplacení nájmu a poplatků zbyde na měsíc jen několik stokorun a nemají tak na zaplacení obědů pro děti, žije přitom v Česku až na sto tisíc. Jeden školní oběd nepřekročí částku třicet korun. Je to malý dar, ale velká pomoc.

Děti už nespí na lavicích a necítí se odstrčené

Pro mnoho dětí jde totiž o jediné teplé jídlo za celý den. I zdánlivě obyčejný teplý oběd navíc dokáže změnit spoustu věcí. „Děti už nespí na lavicích, už nezlobí. Necítí se odstrčené, protože tam byly až takové situace, že děti šly do jídelny a ony čekaly v šatně a byly odstrčeny od kolektivu,“ říká autorka průlomové reportáže z roku 2013 Lea Surovcová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Retribuční soudy před 80 lety hledaly kolaboranty. Odsoudily i nevinné

Téměř osm set trestů smrti – takový byl finální účet působení Mimořádných lidových soudů, které měly před 80 lety po druhé světové válce v českých zemích trestat zrádce, kolaboranty a udavače. Spravedlnosti tehdy neušli někteří vrcholní představitelé nacistického aparátu. Před soud se ale občas dostali i nevinní lidé, kteří s blížícím se rokem 1948 začali být komunistům nepohodlní. Nezasloužené tresty jim mnohdy zničily život a na rehabilitaci čekají dodnes.
před 4 mminutami

Objem hypoték v červnu stoupl meziměsíčně o devět procent

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v červnu hypotéky za 37,5 miliardy korun, což je proti květnu nárůst o devět procent. Nové úvěry bez refinancování vzrostly o sedm procent na 29,4 miliardy korun. Úrokové sazby nových úvěrů v červnu pokračovaly v mírném poklesu a snížily se v průměru ze 4,6 procenta na 4,56 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
před 41 mminutami

Koalice zřejmě nestihne zakotvit rozpočtovou odpovědnost do ústavy

Vládní koalice chce zakotvit rozpočtovou odpovědnost přímo do ústavy. Ve středu projedná kabinet návrh ústavního zákona, podle kterého by stát, obce i kraje musely dbát o zdravé a udržitelné veřejné finance. Sněmovní opozice považuje návrh ministerstva financí za zbytečný – mimo jiné i proto, že ho už poslanci prakticky nemají šanci do říjnových parlamentních voleb schválit.
před 1 hhodinou

Z Trumpových výhrůžek málokterá dopadla, říká ekonom Bartoň

Prezident USA Donald Trump v pondělí varoval Rusko, že pokud do padesáti dnů nebude uzavřena dohoda o ukončení války s Ukrajinou, přijdou velmi vysoká cla. Podle bývalého guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka by opatření mohlo představovat „silný kalibr“, pokud by skutečně platila sekundární cla na obchodní partnery Moskvy ve výši stovek procent. Podle datového ekonoma Anglo-American University v Praze Petra Bartoně však „zatím z těch jeho (Trumpových) výhrůžek málokterá dopadla“. Debatu moderovala Tereza Řezníčková.
před 7 hhodinami

Respektujte slovenský zájem, reagoval Fico na Fialův dopis

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) vyzval svého českého kolegu Petra Fialu (ODS), aby respektoval slovenský zájem na zajištění budoucích dodávek zemního plynu pro Slovensko za rozumné ceny. Fico tak reagoval na dopis, kterým jej Fiala požádal, aby Bratislava neblokovala nový soubor sankcí EU vůči Moskvě. Už dříve podobnou výzvu Ficovi adresoval německý kancléř Friedrich Merz. Fico také Fialovi navrhl co nejrychlejší uspořádání společného jednání vlád obou zemí v Bratislavě. Fiala to odmítl.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Dvě třetiny kontrol autobazarů odhalily problémy

Při koupi auta z autobazaru by zákazníci měli trvat na úplných a neměnných informacích o ceně, technickém stavu i historii vozu. Česká obchodní inspekce loni zjistila pochybení ve dvou třetinách kontrol, včetně nepravdivých údajů o stavu vozidla nebo počtu najetých kilometrů. Prodejci by měli poskytnout konečnou cenu a doložit servisní knížku.
před 10 hhodinami

Zvlněná vozovka na D1 vytvořila nebezpečný skok

Na nájezdu na jeden z mostů na D1 u Ostravy ve směru na Brno se vytvořil nebezpečný skok. I při snížené rychlosti tam řidiči často škrtnou podvozkem o povrch silnice a vystavují se tak velmi nebezpečné situaci. „(Skok) může (automobil) nadnést a opravdu letí vzduchem. Málokterý řidič má v praxi natrénováno, aby takovýto manévr zvládl,“ upozorňuje koordinátor BESIP Petr Blahut. Opravy podle Ředitelství silnic a dálnic začnou ještě během léta – nebudou ovšem definitivní, ale pouze provizorní. Čeká se totiž na výsledek soudního sporu týkajícího se materiálu použitého v podloží.
před 10 hhodinami

Třicetiprocentní cla mohou učinit evropský export nekonkurenceschopným, tvrdí analytik

Pokud by americký prezident skutečně od 1. srpna uvalil na zboží z Evropské unie třicetiprocentní cla, učinilo by to evropský export „v podstatě nekonkurenceschopným,“ říká zástupce ředitele institutu Europeum Viktor Daněk. Podle ekonomky Jany Matesové Trump nedosáhne kýženého přesunu výroby do USA, protože jeho oznámení provází nepředvídatelnost. Evropská unie podle svých představitelů dlouhodobě usiluje o obchodní dohodu se Spojenými státy.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...