Peníze na obědy pro chudé děti jsou, deset krajů je ale nechce

Praha bude od září přispívat na školní obědy chudým dětem. V září to také budou shodou okolností přesně tři roky, co Česká televize v pořadu 168 hodin upozornila na hladové děti. Dnes už jich díky státu, obcím nebo neziskovým organizacím chodí na oběd tisíce. Pomoc se ale stále nedostává všem, i když ministerstvo práce sehnalo peníze. Deset krajů se do programu nepřihlásilo. Argumentují například tím, že rodiny už dávky dostávají. Ministerstvo ale zaznamenalo i jiný důvod – podpora dětí etnické menšiny.

Téma hladových dětí rozpoutal v září 2013 příběh matky tří synů Heleny Houdkové. Odložila tehdy ostych vystoupit v televizi a před kamerou promluvila o tom, jak synům na dlouhé čtyři roky nahradily teplé obědy rohlíky.

Diváky její osud oslovil a uspořádali pro ni sbírku, odrazila se ode dna a zvedla téma, o kterém se řada rodičů stále stydí mluvit. Ukázalo se přitom, že jde o celoplošný problém. Od té doby se do pomoci zapojila ministerstva, neziskovky, některé kraje i obce.

Dlouhodobě platí díky dárcům obědy dětem po celé republice organizace Women for Women. „V tomto školním roce jsme pomohli již takřka 3500 dětem z 664 základních škol,“ uvedla manažerka charitativních projektů Jana Skopová. Rodiče dávají s pomocí pouze souhlas, peníze na obědy putují přímo na účet školy.

Malý dar, ale velká pomoc

Do pomoci se zapojilo i ministerstvo školství, které na obědy pro chudé děti ročně vyčlenilo několik desítek milionů korun. Ministerstvo práce a sociálních věcí pak získalo z evropských fondů dokonce 400 milionů. Program je určený rodičům závislým na dávkách, kteří musí od úřadu práce získat potvrzení, že splňují podmínky. Dítěti pak oběd zaplatí přímo škola.

6 minut
168 hodin: Hladové děti
Zdroj: ČT24

Do pomoci ministerstva se nově zapojila i Praha. Čtyři miliony korun příští rok rozdělí sedmi stovkám dětí. „V Praze máme přes tři tisíce dětí v hmotné nouzi, takže je to jen necelá třetina z těch, které by to mohly využívat,“ upozornila radní Jana Ropková (ČSSD). Zatím se přihlásilo devět městských částí. Například Praha 7 se už do pomoci pustila sama. Vyhlásila veřejnou sbírku a od roku 2013 nashromáždila ve speciálním obědovém kontě přes sto tisíc korun.

Některé kraje nechtějí přispívat romským dětem

O peníze pro děti ze sociálně nejslabších rodin ale zatím vedle Prahy projevily zájem jen kraje Liberecký, Vysočina a Jihomoravský. Středočeský kraj se například do programu nepřihlásil, protože ho považuje za nadbytečný. „Jedním z argumentů proti bylo to, že sociálně slabé rodiny už dávky dostávají a tímto by došlo de facto k jejich zdvojení,“ odůvodnila stanovisko mluvčí krajského úřadu Michaela Drobná.

Podobně jako Středočeský kraj zareagovalo deset krajů ze čtrnácti. Ministerstvo prý ale zaznamenalo i jiný důvod neochoty zapojit se do programu – podpora dětí etnické menšiny. „Děti se narodily v romských rodinách a dnes neobědvají. Myslíme si, že by bylo v pořádku peníze nasměrovat i do těchto rodin. Slyšeli jsme ale z některých krajů, že to pro ně není zajímavá cílová skupina,“ řekl České televizi náměstek ministryně práce Martin Kučera.

Rodiče se stále stydí o pomoc požádat

I když se o obědech pro chudé děti mluví tři roky, rodiče se také stále stydí o pomoc požádat. „Žádný z rodičů se sám nenahlásí. Děti jsou detekovány od učitelů a od nás,“ potvrzuje vedoucí školní jídelny ZŠ Mikulova z Prahy 4 Helena Trojanová.

Ideální oběd podle Státního zdravotního ústavu
Zdroj: ČT24

Rodin, kterým po zaplacení nájmu a poplatků zbyde na měsíc jen několik stokorun a nemají tak na zaplacení obědů pro děti, žije přitom v Česku až na sto tisíc. Jeden školní oběd nepřekročí částku třicet korun. Je to malý dar, ale velká pomoc.

Děti už nespí na lavicích a necítí se odstrčené

Pro mnoho dětí jde totiž o jediné teplé jídlo za celý den. I zdánlivě obyčejný teplý oběd navíc dokáže změnit spoustu věcí. „Děti už nespí na lavicích, už nezlobí. Necítí se odstrčené, protože tam byly až takové situace, že děti šly do jídelny a ony čekaly v šatně a byly odstrčeny od kolektivu,“ říká autorka průlomové reportáže z roku 2013 Lea Surovcová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nejen vojáci či hasiči. Platy by letos mohly růst i celníkům a dozorcům

Výdělky bezpečnostních sborů by mohly vzrůst ještě v tomto roce. V případě, že by se vláda na zvýšení platů vojáků, policistů a hasičů dohodla, obdobně by měla zvednout i výplaty vězeňských dozorců a celníků, sdělili ČT ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) a ředitel celní správy Marek Šimandl. Právě na celníky se přitom v současných rozpravách o platech bezpečnostních složek podle něj trochu zapomíná.
před 7 hhodinami

Zájem o dálniční známky vzrostl

Řidiči mají vyšší zájem o dálniční známky. Do konce dubna si je pořídilo zhruba o sto tisíc šoférů více než za stejné období loni. To přitom kupovali kupony ve velkém kvůli blížícímu se výraznému zdražení. Znovu si přitom připlatili řidiči i letos. Populární jsou i jednodenní známky. Za chybějící elektronické viněty celníci za první čtyři měsíce při kontrolách uložili na místě pokuty bezmála za čtrnáct milionů.
před 7 hhodinami

Systém financování zdravotnictví se musí změnit, vyzývají ekonomové

Financování českého zdravotnictví je podle Hospodářské komory do budoucna neudržitelné. Odhaduje, že náklady veřejného zdravotního pojištění v roce 2040 přesáhnou bilion korun. Příjmy přitom porostou výrazně pomaleji. Důvodem je stárnutí populace. Ekonomové vyzývají politiky ke změnám.
před 7 hhodinami

Pokrok, míní o Putinově návrhu k jednání Vondráček. Podle Vondry nestačí

Návrh ruského vládce Vladimira Putina, aby se v Istanbulu konaly bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou, je podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) důležitým krokem, ale nestačí. V Otázkách Václava Moravce řekl, že si lze klást otázku, zda nejde o zdržovací taktiku. Podle místopředsedy ANO Radka Vondráčka ale není v Putinově zájmu dát Ukrajincům čas na dozbrojení. Návrh Kremlu tak považuje za hmatatelný pokrok. Premiér Petr Fiala (ODS) si myslí, že Rusko hledá způsoby, jak se vyhnout úplnému příměří, na které je Ukrajina podle něj připravena.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Lhostejnost otevírá dveře násilí, zdůraznil při pietě v Letech šéf Senátu

Na pietním shromáždění u romského památníku v Letech u Písku se v neděli sešly desítky lidí, aby uctily památku obětí romského holocaustu na místě takzvaného cikánského tábora. Za druhé světové války tam zemřelo 335 lidí. Je to právě lhostejnost, která otevírá dveře k násilí, genocidě a holocaustu, řekl ve svém projevu při pietní akci předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
před 9 hhodinami

Na vyšetřování blackoutu ve Španělsku se podílejí i Češi

Na vyšetřování nedávného rozsáhlého blackoutu ve Španělsku se podílejí i čeští odborníci. V Otázkách Václava Moravce to řekl předseda představenstva společnosti ČEPS Martin Durčák. Odhadl, že výsledky by expertní komise mohla mít zhruba za půl roku. K výpadku dodávek elektřiny na Pyrenejském poloostrově došlo na konci dubna, paralyzoval většinu pevninského Španělska a Portugalska i části jihozápadní Francie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Mateřství je hra života, míní zpěvačka Vytisková

Je Den matek, který tradičně připadá na druhou květnovou neděli. Zpěvačku Kláru Vytiskovou, která má tři děti, inspiruje mateřství k psaní písniček, žena si v něm dle ní může najít hru života. Podle chartistky Kamily Bendové je důležité, aby matka dětem, kterých má ona sama šest, vytvořila jistotu bytí. Domov, kam se mohou vždycky vrátit. Obě ženy hovořily o mateřství v pořadu 90′ČT24.
před 18 hhodinami

Dědečka mu věznili nacisti, teď školák sbírá podpisy potomků válečných veteránů

Současní školáci patří zhruba ke čtvrté generaci po druhé světové válce. Paměť a poselství se stále předávají dál v hodinách dějepisu či na vzpomínkových akcích. Některé děti a dospívající ale pátrají i v rodinné historii. Patří mezi ně i žák základní školy Stanislav Zach, jehož předci byli vojáky a jehož dědečka nacisté drželi v pracovním táboře. Chlapec nyní do zápisníku sbírá podpisy potomků válečných veteránů.
před 19 hhodinami
Načítání...