Vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) připraví na příští jednání vlády návrh na odvolání Evy Sykové z funkce první místopředsedkyně vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Rozhodl se tak kvůli kauze s kmenovými buňkami. Postupem lékařů se navíc bude zabývat etická komise ministerstva zdravotnictví.
Bělobrádek navrhne odvolání Sykové z rady pro výzkum
Události: Postup lékařů posoudí etická komise (zdroj: ČT24)
Syková na členství ve vládní radě tento týden rezignovala kvůli kauze s kmenovými buňkami. Uvolněné místo v předsednictvu bude doplněno ze stávajících členů rady, aby v ní fungovali oba místopředsedové. Kdo by to měl být, se zatím neví. Rada se tím bude zabývat na příštím jednání, ještě před prázdninami. „Zatím neřeším, kdo by měl doplnit uvolněné místo, určitě o tom budu jednat ještě s panem předsedou vlády. Jedno chybějící místo určitě není závažný problém pro fungování RVVI,“ řekl Bělobrádek.
Syková už ve čtvrtek rezignovala na funkci ředitelky Ústavu experimentální medicíny Akademie věd. V ústavu bude dál pokračovat ve vědecké práci. Kvůli kauze s kmenovými buňkami se však nevzdá funkce senátorky za ČSSD.
Spolupracovníci Sykové podle Reportérů ČT brali od pacientů se smrtelnou amyotrofickou laterální sklerózou (ALS) peníze za experimentální léčbu kmenovými buňkami. Účast v klinické studii má být ze zákona bezplatná. Vědkyně trvá na tom, že nic nezákonného ani neetického neudělala, hlavní snahou bylo pomoci pacientům s ALS.
K rezignaci na členství ve vládní radě ji vyzval už ve středu premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), zatímco prezident Miloš Zeman naopak prohlásil, že by byl k Sykové vzhledem k jejím předchozím vědeckým úspěchům velkorysý.
Bělobrádek navrhne odvolání Sykové z rady pro výzkum (zdroj: ČT24)
Rektor Univerzity Karlovy a lékař profesor Tomáš Zima řekl, že výzkum kmenových buněk je běh na dlouhou trať, možné léčebné účinky zkoumají studie na celém světě. „V klinické studii pacienti za účast nikdy neplatí, naopak dostávají příspěvek, nebo se účastní zadarmo. Studie jsou pojištěné proti riziku nepříznivých příhod, které se při testování léků mohou stát,“ uvedl.
Ministerstvo zdravotnictví: Důkazy se zdají průkazné
Postupem lékařů se bude zabývat také etická komise ministerstva zdravotnictví. Jak uvedl mluvčí ministerstva Ladislav Šticha, důkazy shromážděné novináři se zdají být více než průkazné. „Přesto i v této chvíli je potřeba ctít presumpci neviny. Etická komise už dostala od ministra zdravotnictví za úkol posoudit nové informace a zaujmout k nim jasné stanovisko,“ uvedl mluvčí.
Jednasedmdesátiletá vědkyně Eva Syková je autorkou více než 600 publikací a spoluautorkou několika patentů. V minulosti působila ve Fyziologickém ústavu ČSAV, Ústav experimentální medicíny vedla od roku 2001. V říjnu 2012 se dostala za ČSSD do Senátu a v září před dvěma lety se stala i poradkyní premiéra pro vědu a výzkum.
Jako lékařka se věnuje biomedicíně (oboru neurovědy) a její specializací je
výzkum chorob mozku a míchy. V posledním desetiletí se intenzivně zabývá výzkumem kmenových buněk. Podporuje rozvíjející se vědní obor – regenerativní medicínu.
V roce 2008 se Syková neúspěšně ucházela o místo předsedkyně Akademie věd ČR. Ve volbě prohrála s Jiřím Drahošem. Před rokem se o ní spekulovalo jako o možné nástupkyni odvolaného ministra školství Marcela Chládka.
Eva Syková
V Česku je schváleno 1281 klinických studií
V Česku je nyní schváleno 1281 klinických studií, skutečný počet probíhajících studií se liší, protože některé schválené ještě nezačaly, jiné už skončily, ale Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) o tom zatím nedostal informaci. „Loni SÚKL schválil 379 studií, předloni 374 a rok předtím 413 studií,“ uvedla Hana Pavlíčková z tiskového oddělení SÚKL s tím, že z celkového počtu studií ověřuje sedm využití kmenových buněk, a to při léčbě amyotrofické laterální sklerózy, degenerativního onemocnění páteře, kritické končetinové ischemie a syndromu diabetické nohy, infarktu myokardu a při endoprotéze kyčelního kloubu.
Klinické studie schvalují SÚKL a etické komise. V rámci posuzování studie SÚKL hodnotí lék, jeho kvalitu, ale i stavbu studie s ohledem na to, aby bylo možné získat co nejvíce objektivních a platných informací.
Financování není součástí žádosti. Je stručně uvedeno v protokolu klinického hodnocení a je předmětem smlouvy mezi zadavatelem studie a zdravotnickými zařízeními, kde ji má provádět. Některá vyšetření podstupují pacienti v rámci běžné zdravotní péče, některá v rámci výzkumu. Ze zákona o léčivech musejí dostat pacienti všechny hodnocené léky zdarma. Doba trvání studie je různá, u kmenových buněk se vyžaduje delší období, po které je pacient sledován.
Vydáno pod