Volby v roce 1996 byly po revoluci již třetí svobodné, ale přesto měly několik primátů. Především šlo o první parlamentní volby, které proběhly v samostatné České republice. Poprvé také došlo k jednoznačnému ostrému střetu vládních stran s opozicí. A přestože Zemanova ČSSD tehdy ještě nevyhrála, o porážku v žádném případě nešlo.
Lidskost se sobectvím v roce 1996 remizovala, vzestup ČSSD tehdy nikdo nečekal
Politolog: Minimální rozdíl mezi ODS a ČSSD průzkumy vůbec neindikovaly (zdroj: ČT24)
„Lidskost proti sobectví“ bylo motto, se kterým šla do voleb v roce 1996 ČSSD, jejímž předsedou byl již tři roky Miloš Zeman. Strany se ujal poté, co ve volbách v roce 1992 získala pouze 6,5 procenta hlasů a získala šestnáct mandátů – o šedesát méně než vítězná koalice ODS a KDS. Že by to měla slavná Zemanova kampaň s autobusem zásadně změnit, však průzkumy před volbami v roce 1996 nenaznačovaly.
ODS vyhrála podruhé za sebou, i když těsně
Nakonec ČSSD získala přes 26 procent hlasů, zatímco ODS (již po fúzi s KDS) necelých 30. Rozdíl v počtu poslanců obou stran činil pouhých sedm. Třetí skončila KSČM, která však tehdy zaznamenala historicky nejhorší výsledek se ziskem deseti procent.
Podle politologa z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Lubomíra Kopečka ovšem nelze hovořit o neúspěchu ODS. „Výsledek ODS v roce 1996 nebyl sám o sobě nijak špatný. Ztratila jen minimálně oproti volbám 1992. V danou chvíli to v postkomunistických podmínkách bylo unikátní – že by nějaká strana dokázala podruhé za sebou vyhrát volby a podruhé s téměř stejným výsledkem,“ poukázal. Další dvě vládní strany navíc dokonce mírně posílily, když KDU-ČSL získala přes osm procent hlasů a ODA šest procent.
Václav Klaus se v roce 1996 stal dosud jediným premiérem ČR, kterému se podařilo znovu vyhrát volby
Zásadní však bylo, že se ČSSD podařilo získat hlasy, které byly v předchozích volbách rozprostřené mezi větší množství malých stran. „Zmizeli moravisté, zmizel střed a levý střed, který byl ještě úspěšný ve volbách 1992. Prostor vyplnila sociální demokracie,“ podotkl Lubomír Kopeček.
Hlavní faktory: Zemák a možná i stud za levicovou volbu
Že výsledek sociální demokracie neodpovídal tomu, co naznačovaly průzkumy, přičítá politolog dvěma hlavním faktorům. Jedním z nich je možnost, že levice tehdy nebyla tak docela „in“. „Nebyla vnímána jako něco, co je mainstreamový, hlavní proud české politiky. Takže je možné, že spousta voličů v průzkumech nepřiznávala, že hodlají volit sociální demokracii,“ naznačil.
Hlavní ale byla Zemanova kontaktní kampaň. Autobus Zemák se ocitl v centru mediální pozornosti, vše okořenily bonmoty o Becherovce a vzkaz na střeše pro předsedu ODS: „Šťastný let, Václave.“ Zeman navíc šel do voleb s jasnými a na svou dobu nezvykle radikálními prohlášeními, když sliboval, že půjde vládě po krku a napraví škody, které podle něj pravicová vláda napáchala.
Miloš Zeman slaví úspěch ČSSD ve volbách v roce 1996
Výsledkem tak podle Lubomíra Kopečka bylo, „že se hlasy nespokojených kanalizovaly převážně k jedné politické straně“. Byť kromě ČSSD sesbíraly část protestních hlasů i komunistická strana a SPR-RSČ, která se však do sněmovny dostala naposled.
Sněmovní pat se přerodil v nestabilní vládu
Vzhledem k tomu, že se do sněmovny kromě dosavadní koalice a sociálních demokratů dostali ještě komunisté a republikáni, skončily volby fakticky patem. Kromě velké koalice, o které tehdy ještě nikdo neuvažoval, nebo podobně nepředstavitelného vládního angažmá komunistů či republikánů, nebylo možné sestavit většinovou vládu. Dosavadní koalice ODS, KDU-ČSL a ODA měla navzdory mírnému posílení menších stran pouze 99 hlasů.
Nakonec prezident Václav Havel prosadil svoji představu menšinové koalice vedené Václavem Klausem podpořené sociální demokracií. „Spojenectví středopravých a pravicových stran muselo vyjednávat se sociální demokracií, aby její vládu pustila v Poslanecké sněmovně. To bylo z hlediska tehdejšího předsedy ODS a premiéra Václava Klause docela pokořující,“ podotkl politolog.
Miloš Zeman, jenž tehdy neváhal zdůrazňovat, že je Česká republika parlamentní demokracií, se stal předsedou Poslanecké sněmovny. Sociálnědemokratická podpora měla tu podobu, že poslanci ČSSD opustili při hlasování o důvěře sál. Uspořádání, které volby z roku 1996 přinesly, přesto nevydrželo dlouho. Koalice se začala hroutit již po roce, strany se rozhádaly kvůli úsporným opatřením. Situace potom gradovala skandálem kolem financování ODS a jejím rozštěpením. Druhá Klausova vláda podala demisi poslední listopadový den roku 1997, tedy necelý rok a půl po volbách.
Klaus, Havel a Zeman