Téměř desetina obyvatel Česka, tedy zhruba 1,02 milionu lidí, žije pod hranicí příjmové chudoby. Nejvíce je mezi nimi nezaměstnaných, chudobou jsou ale ohroženi také důchodci a děti, především ty vyrůstající v neúplné rodině. Zhruba šest procent Čechů a Češek se kvůli nedostatku peněz nevěnuje ve volném čase žádné aktivitě. Víc než polovina lidí byla za poslední rok aspoň jednou v kině, divadle nebo v nějaké památce, na co si naopak udělají mnohem méně času, jsou jejich blízcí, s nimiž se stýkají výrazně méně než v minulosti.
Proti předchozímu roku se podle Českého statistického úřadu míra ohrožení chudobou nezměnila. Zlepšila se ale materiální situace lidí, která je nejlepší za posledních deset let. Česko patří v Evropě dlouhodobě k zemím s nejnižší mírou chudoby. „Příjem domácností se zvýšil v roce 2014 nominálně, ale i reálně, a to o 2,4 procenta. Nejvíc rostl u domácností zaměstnanců. Míra ohrožení příjmovou chudobou se dlouhodobě pohybuje mezi devíti a deseti procenty. Česko tuto hodnotu vykazuje jako jednu z nejnižších v Evropské unii,“ uvedla Šárka Šustová z ČSÚ.
Chudobou byli nejvíce ohroženi nezaměstnaní, děti a důchodci
Skupinu osob ohrožených příjmovou chudobou tvořili v roce 2015 z jedné čtvrtiny osoby nezaměstnané a z jedné šestiny starobní důchodci. Tři čtvrtiny starobních důchodců ohrožených příjmovou chudobou jsou jednotlivci a z těchto je 85 % žen. Každý pátý člověk ohrožený chudobou byl pracující, tedy zaměstnaný nebo samostatně výdělečně činný, každý desátý student a každý dvacátý pečoval o děti či domácnost.
Hranice příjmové chudoby odpovídá 60 procentům mediánu příjmu. Na medián nedosáhne polovina lidí. Hranice pro jednotlivce loni činila asi 10 220 korun a pro rodinu se dvěma menšími dětmi 21 461 korun.
Mezi zbylou čtvrtinu osob patřily děti mladší 16 let. Z dětí ohrožených příjmovou chudobou vyrůstá třetina v neúplné rodině, přičemž u většiny z nich jejich rodič nepracuje. U úplných rodin dětí ohrožených příjmovou chudobou pracuje nejčastěji právě jeden z rodičů. V úplných rodinách, kde nepracuje ani jeden z rodičů, je každé čtvrté dítě ohrožené příjmovou chudobou.
Ubylo materiálně deprivovaných osob, čtvrtinu z nich tvoří pracující
Loni se ale zlepšila materiální situace. Takzvanou materiální deprivací – tedy nedostatkem – trpělo v minulém roce 5,6 procenta Čechů a Češek. Je to asi 590 000 lidí, proti předloňsku jich tak o víc než 100 000 ubylo. V roce 2005 v této situaci bylo skoro 12 procent lidí. Do roku 2009 podíl klesl zhruba na šest procent. Od roku 2012 do roku 2014 se blížil k sedmi procentům.
Deprivovaní nemají nejméně čtyři položky z následujících devíti: auto, pračka, telefon, barevná televize, dostatečně vytápěný byt, týdenní dovolená pro všechny členy domácnosti, konzumace masa každý druhý den, úhrada neočekávaného výdaje ve výši několika tisíc korun (9 700 Kč v roce 2015) a včasné placení pravidelných plateb za bydlení a splácení půjček.
Čtvrtinu materiálně deprivovaných osob tvoří i přes jejich nejnižší míru materiální deprivace pracující, což je dáno jejich vysokým zastoupením v celé populaci. Pětinu materiálně deprivovaných osob tvoří nezaměstnaní, jejichž míra materiální deprivace je nejvyšší, starobní důchodci a děti do 16 let.
Třetinu materiálně deprivovaných dětí představují děti žijící v úplných rodinách, ve kterých nepracuje ani jeden z rodičů. Materiálně deprivována je téměř polovina těchto dětí. Čtvrtina materiálně deprivovaných dětí žije v úplných rodinách, kde pracuje jen jeden z rodičů. Míra materiální deprivace je u těchto dětí výrazně nižší (5,6 %). V úplných rodinách, v nichž pracují oba rodiče, je deprivováno pouze 1,4 % dětí, což je v celkové struktuře deprivovaných dětí necelá desetina. Dětí z neúplných rodin je mezi deprivovanými třetina – pětina s nepracujícím rodičem a desetina s pracujícím rodičem. V neúplných rodinách přitom žije celkem 12,3 % dětí do 16 let.
Lidé se méně stýkají s rodinou a přáteli
Češi a Češky se mnohem méně než před deseti lety setkávají s rodinou a přáteli. Méně často než dřív jim také telefonují a píšou. Zatímco své příbuzné v roce 2006 denně viděla skoro čtvrtina lidí, loni to bylo už jen 14 procent. Přátele denně potkávala pětina lidí, teď jen desetina.
V roce 2006 příbuzné každý den vídala skoro čtvrtina a každý týden 37 procent lidí. Loni se každý den s rodinou potkávalo 14 procent lidí a každý týden 35 procent. Několikrát za měsíc příbuzné před deseti lety viděli dva z deseti, loni už tři z deseti lidí. Zvedl se i podíl těch, kterým stačí kontakt jednou ročně.
Podobné je to i mezi přáteli. Každý den je před deseti lety vídala pětina Čechů, teď desetina. Častější než dřív je setkání jednou za měsíc či jednou ročně. Podle statistiků ubylo ale i kontaktů jiných. Před deseti lety si s příbuznými denně volala či psala třetina lidí, teď necelá čtvrtina. S přáteli bývala v každodenním telefonickém či písemném kontaktu čtvrtina Čechů a Češek, teď necelá pětina. Lidé si teď s rodinou a kamarády víc píšou několikrát za měsíc. Zhruba dvě procenta lidí uvedla, že si nemohou setkání s rodinou a přáteli finančně dovolit. Sedm procent nechtělo rodinu a známé vidět z jiných důvodů.
Za kulturou vyrazila loni zhruba polovina Čechů, zhruba čtvrtina chudých si to nemůže dovolit
V posledním roce navštívila kulturní nebo historickou památku, muzeum, či galerii přes polovina dotázaných. Téměř polovina osob zavítala i do kina nebo na divadelní představení či koncert. Sportovní události se zúčastnily dvě pětiny dotázaných.
Zhruba 5 % lidí si návštěvu kultury nemůže dovolit a pětina osob o tyto aktivity neměla zájem. „Zhruba 5 % osob uvedlo, že si tento způsob trávení volného času nemůže dovolit. U osob s příjmy pod hranicí chudoby si to z finančních důvodů nemůže dovolit přibližně čtvrtina,“ říká Šárka Šustová.
Divadelní a jiná představení, stejně jako historické a kulturní památky, navštěvují mírně častěji ženy. Do kina chodí muži a ženy stejnou měrou a sportovních akcí se účastní výrazně častěji muži než ženy, které častěji uváděly, že o takové akce nemají zájem (45,8 %).
