Česká republika si připomněla 71 let od ukončení bojů druhé světové války. Pietní a vzpomínkové akce se konaly v řadě měst. Politici v čele s prezidentem Milošem Zemanem, vojáci i veteráni uctili konec války u Národního památníku na Vítkově. Oslavy tradičně probíhaly i v Plzni. V Praze mohli zájemci navštívit běžně nepřístupná místa, jako je Senát nebo Lichtenštejnský a Kolovratský palác.
Pietní akt na Vítkově začal státní hymnou. Čestné armádní jednotky letos prvně doprovodila i jednotka policie. Po jejich přehlídce přinesli vojáci za zvuku husitského chorálu Ktož sú boží bojovníci historické armádní prapory.
Prezident a političtí představitelé, zástupci spolků a válečných veteránů položili k památníku věnce. Na Vítkov dorazili i veteráni Rudé armády, kteří v květnu 1945 osvobozovali část Čech. Následovala minuta ticha za padlé vojáky a salvy vypálené čestnou stráží. Nad shromážděním pak proletěla dvojice armádních stíhaček Gripen a Letoun Challenger CL 601.
V Česku žije 700 veteránů z druhé války
Kardinál Duka, který se piety zúčastnil, má 8. květen spojený s rodinnou tradicí. Jeho otec působil ve Velké Británii u bombardovací perutě. „Považuji svou přítomnost zde za vyjádření úcty a vděčnosti těm, kteří dokázali za tuto zemi položit život, za ni bojovali a vrátili nám svobodu,“ řekl.
V československé zahraniční armádě bojovalo 20 tisíc mužů a žen. Na Vítkov přišel jeden z nich - brigádní generál a poslední žijící parašutista Jaroslav Klemeš. „Je nás stále méně a méně,“ postěžoval si další válečný veterán – brigádní generál Miloslav Masopust. Od loňska podle ředitele odboru pro válečné veterány ministerstva obrany Eduarda Stehlíka zemřelo asi 300 veteránů. Druhoválečných bojovníků tak nyní žije mírně nad 700.
Bečvář je čtyřhvězdičkový generál. Povýšil i Komorous
Prezident ve státní svátek jmenoval na Hradě i jedenáct nových generálů. Nejvyšší hodnost armádního generála získal náčelník generálního štábu Josef Bečvář. Policejní prezident Tomáš Tuhý a ředitel hasičského sboru Drahoslav Ryba byli povýšeni do hodnosti generálmajorů.
Vyšší hodnost má i ředitel Útvaru pro ochranu ústavních činitelů Jiří Komorous. Zeman ho jmenoval brigádním generálem. Komorous dříve čelil kritice kvůli své předlistopadové minulosti. Navštěvoval totiž důstojnickou školu někdejší Státní bezpečnosti.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v tiskovém sdělení souvislosti s porážkou nacismu varoval před nebezpečím politické ideologie založené na uvažování v kategoriích „my a oni“. „Paušální odsuzování a šíření předsudků na základě pohlaví, náboženství, politického názoru, sexuální orientace či původu vždy plodí v konečném důsledku jen zlo a násilí,“ uvedl. Zdůraznil také nutnost aktivní občanské obrany demokratických hodnot.
Kvůli obavám z nárůstu antisemitismu a rasismu v Česku proběhlo na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad také shromáždění nazvané Mlčet nehodlám. Zúčastnily se ho stovky převážně mladých lidí z různých skupin včetně příznivců radikální levice i liberální pravice.
V Plzni slavily tisíce lidí
Ukončení oslav osvobození tradičně probíhalo i v Plzni, která už od čtvrtka slavila připomínku příjezdu vojáků americké armády. Lidé si v rámci Slavností svobody mohli prohlédnout například vystavenou historickou i současnou americkou techniku a výzbroj nebo navštívit americký festival pouličního jídla.
Slavnosti se letos poprvé uskutečnily bez oficiální přehlídky vojenské techniky Convoy of Liberty, která každoročně platila za vrchol oslav. Vojenské kluby se s tím ale nesmířily a konvoj uspořádaly samy bez oficiálního posvěcení. Zapojilo se do něj asi 80 historických vojenských vozidel. Už v sobotu projela ulicemi i menší jízda nazvaná Ride of Freedom. Třináct amerických a belgických veteránů při této akci vítalo přes pět tisíc lidí.
V Olomouci zaútočila stíhačka Jak-3
V Olomouci si připomněli konec války dobovou technikou, výstavou historických dokumentů a především ukázkami boje. Hlavní program se konal v Radíkovské pevnosti. Vyvrcholením oslav byla rekonstrukce osvobození Olomouce v květnu 1945 se vzdušným útokem sovětské stíhačky Jak-3.
Vzpomínalo se například i v Liberci. Pietní akt začal tradičně na vojenském hřbitově v Ruprechticích. Další zastávkou bylo Štefánikovo náměstí, kde od neděle roste štěp památné lidické hrušně. Strom je v pořadí čtrnáctým štěpem hrušně, která jako zázrakem přežila řádění nacistů. Právě proto se stala symbolem naděje.
V Děčíně vítali Noční vlky s květinami a buchtami
Naopak oběti Rudé armády si v Děčíně připomněl ruský motorkářský klub Noční vlci. Na akci je pozval poslanec Jaroslav Foldyna (ČSSD). Lidé se s motorkáři fotili, přivítali je květinami a někteří jim napekli i buchty. V Praze naopak proti jejich jízdě metropolí protestovaly desítky lidí. Noční vlci tvoří spolek blízký ruskému prezidentovi Putinovi. Jejich členové jsou kritizováni za nacionalismus a bývají dáváni do souvislosti i s ruskou krajní pravicí. Po zastávce v Děčíně opustili Česko a zamířili do Berlína.
V ruských oslavách konce války se inspirovali i pořadatelé průvodu Nesmrtelný pluk, který prošel z pražského Loretánského na Hradčanské náměstí. Akce se zúčastnilo 200 až 300 lidí. Účastníci, z velké části rusky mluvící, nesli fotografie lidí, kteří zahynuli ve válce nebo se jí zúčastnili.
U příležitosti státního svátku si lidé mohli prohlédnout i vládní Lichtenštejnský palác na Kampě, senátní Kolovratský a Valdštejnský palác se zahradou a prostory Poslanecké sněmovny. Lichtenštejnský palác byl otevřený pro veřejnost teprve potřetí v historii. V současnosti slouží k pořádání konferencí nebo protokolárních akcí.
