Třetina studentů přihlášených na pedagogické fakulty podle společnosti Scio vůbec učit nechce. Další více než čtvrtinu by učení bavilo, ale živit se tím nechtějí. Mezi důvody, proč jako pedagogové působit nechtějí, se vedle nízkých platů objevovaly v dotaznících také náročnost práce učitele a nemožnost seberealizace ve školách. Uchazeči o vysoké školy, kteří plánují po absolutoriu učit ve škole, mají menší studijní předpoklady než jejich vrstevníci, konstatuje Scio.
Téměř dvě třetiny uchazečů o pedagogiku nechtějí učit
Nezájem uchazečů o pedagogické fakulty o práci ve školách je daný tím, že tyto školy nebývají první volbou. „Mnoho uchazečů si dává přihlášku na pedagogiku jako záchrannou možnost vedle například práv nebo ekonomie,“ uvedl mluvčí Scio Štěpán Pudlák.
Průzkum této společnosti se uskutečnil v únoru při Národních srovnávacích zkouškách, které Scio organizuje. Dotazníky se zaměřily nejen na zájem o studium pedagogiky, ale také na vnímání dopadů zákona o pedagogických pracovnících, který předepisuje kvalifikaci nezbytnou pro učitelskou profesi.
Odrazuje nejen nízký plat, ale i malý prostor pro kreativitu
Lidé, kteří jsou rozhodnuti učit, měli průměrně v testech studijních předpokladů percentil 38,7. Znamená to, že o něco více než třetina uchazečů měla v tomto testu horší výsledek než oni. Naopak největší studijní předpoklady prokázali uchazeči napříč fakultami, které by sice učení bavilo, ale živit se tím nechtějí. Jejich průměrný percentil měl hodnotu 54,6. Dotazníky vyplnilo 4258 lidí, z nichž byly asi čtyři pětiny letošních maturantů.
Ředitel Scio Ondřej Šteffl upozornil, že důvod, proč se nejschopnější uchazeči nehlásí na pedagogické obory, nespočívá jen v platech. „Stát různými dalšími opatřeními čím dál více zužuje prostor pro kreativitu učitelů,“ doplnil. Například výuka matematiky se podle něj zaměří hlavně na přípravu na testy, ať už se jedná o připravované jednotné přijímací zkoušky nebo naplánovanou povinnou maturitu z tohoto předmětu.
Pokud by se nástupní plat učitele zvýšil na 30 tisíc korun hrubého, šly by učit dvě pětiny těch, kteří se učením živit nechtějí, ačkoliv by je to bavilo. Nyní je základní tarifní plat začínajících učitelů 21 530 korun měsíčně. Školské odbory i ministerstvo školství žádají pro příští rok zvýšení platů o 10 procent.
