Domovy důchodců v celé České republice musely v roce 2015 odmítnout přes šedesát tisíc žadatelů. Některým by přitom mohly vyhovět. Problém je však v tom, že část kapacit blokují klienti, o které není potřeba se starat celý den. Právě takovým lidem teď kraje i centra sociálních služeb nabízejí terénní pečovatele, kteří seniorům umožní žít co nejdéle doma.
Domovy důchodců odmítají desítky tisíc lidí. Někteří jejich klienti by však mohli žít doma
Tyto terénní služby momentálně rozjíždí například Ústav sociálních služeb v Praze 4. Jeho terénní pracovníci pomáhají seniorům například s úklidem, vařením nebo nákupy. Jsou také k dispozici rodinám, které se o své seniory denně starají, ale pokud odjedou například na dovolenou, mohou je svěřit pečovatelům ve stacionáři.
„Máme odlehčovací služby. Pokud to rodina potřebuje, může nám svěřit svého seniora třeba na čtrnáct dnů,“ sdělil ředitel Ústavu sociálních služeb v Praze 4 Jan Schneider.
Nákup, úklid i vaření asi za sto korun na hodinu
Například Jiřině Peterkové je přes sedmdesát let a řada jejich vrstevnic už žije v domově pro seniory. Jiřina Peterková sice žije sama, ale pořád v domácím prostředí. „Mám pocit, že jsem ještě aktivní a sama si dokážu uvařit. Nejsem v cizím, mám kolem sebe své věci,“ říká Jiřina Peterková. Přesto jsou ale věci, se kterými pomoct potřebuje. Například úklid.
Také Zdena Čiháková žije sama. Špatně se však pohybuje a pomoc pečovatelky potřebuje třeba v koupelně při umývání. Vítá také, pokud jí terénní pracovnice opatří nákup a za hodinu jejich služeb platí okolo sta korun.
„Budeme se snažit naše služby ještě více přizpůsobit potřebám seniorů, aby nemuseli odcházet do pobytového zařízení,“ uvedl ředitel Jan Schneider.
Domovy pro seniory jsou plné v průměru z 96 procent. Problém mají hlavně senioři s nízkými příjmy nebo postižením. Podobně jako Ústav sociálních služeb v Praze 4 řeší nedostatek míst v domovech pro seniory také v Jihomoravském a Zlínském kraji.
Nápor na domovy důchodců - celodenní péči nemají desítky tisíc lidí (zdroj: ČT24)
Do desíti let šest tisíc lidí starších 90 let
Lékaři však opakovaně varují, že Česko není připravené na stárnutí populace a také nemá systém dlouhodobé péče o seniory. Přitom se lidé budou dožívat stále vyššího věku. Podle odhadů demografů by mohlo v roce 2025 žít v Česku skoro šest set tisíc lidí starších osmdesáti let.
Největším problémem je podle odborníků nedostatečná provázanost zdravotního a sociálního systému. „Zákony, které vydává ministerstvo zdravotnictví, se naprosto míjejí se zákony, které vydává ministerstvo práce a sociálních věcí,“ upozornil místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic Petr Fiala.
Senioři by se například mohli dostat do situace, kdy na pečovatelské služby nebudou mít peníze. Zástupci lékařské společnosti, kanceláře Světové zdravotnické organizace a geriatři vyzvali vládu, aby se situací začala okamžitě zabývat, a navrhují zavedení takzvaného ošetřovatelského pojištění, které funguje například v Německu.
„Když to u sousedů dobře funguje, tak nevím, proč bychom měli vymýšlet nějaké složité modely,“ myslí si o ošetřovatelském pojištění Fiala. Podle ministryně práce to není řešení a s vlastním zákonem chce přijít do podzimu.