Náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky Rostislav Pilc, který přišel loni na podzim o bezpečnostní prověrku, ve čtvrtek rezignoval na svou funkci. Uvedl to jeho právní zástupce Daniel Volák. Poznamenal, že Pilc i nadále považuje rozhodnutí Národního bezpečnostního úřadu o odebrání bezpečnostní prověrky za nezákonné, nechce ale prodlužovat stav, kdy je prezident „kvůli této záležitosti vystaven stálému veřejnému i mediálnímu tlaku“. Prezident Zeman krátce poté jmenoval nového náčelníka: stal se jím brigádní generál Jan Kaše, kterého Zemanovi v minulých měsících doporučila armáda.
Šéf vojenské hradní kanceláře Pilc kvůli prověrce rezignoval. Nahradil ho Kaše
Pilc o prověrku přišel na konci loňského listopadu. Proti rozhodnutí podal rozklad k řediteli NBÚ, avšak neuspěl. Podle spekulací v tisku mohou za jeho případem stát spory ve Vojenském zpravodajství. Pilc v aféře kolem Jany Nagyové (nyní Nečasové) svědčil v neprospěch svých bývalých kolegů.
Deník MF DNES s odkazem na anonymní zdroj z bezpečnostní komunity napsal, že odebrání prověrky mohlo spočívat i v Pilcově vazbě na Rusko, kde od roku 2001 působil jako vojenský přidělenec, či jeho přílišné náklonnosti k ženám. Pilcův advokát Volák však tyto informace popřel.
Rostislav Pilc
Mluvčí NBÚ Radek Holý sdělil, že úřad nemůže informace o bezpečnostním řízení nijak komentovat. „(NBÚ) se nemůže prostřednictvím médií nijak hájit, případně ohradit proti skutečnostem, které v nich uvádí účastník řízení nebo jeho právní zástupce, kteří nejsou ničím omezeni,“ řekl.
Po absolvování vysoké školy sloužil v československé armádě nejprve jako velitel skupiny; v letech 1992 až 1993 se zúčastnil mise UNPROFOR v tehdejší Jugoslávii; po návratu do Česka působil jako velitel skupiny speciálního průzkumu (1993-1997) a po absolvování dvouletého kurzu nastoupil k Vojenskému zpravodajství (1999-2001).
V letech 2001 až 2006 působil jako vojenský přidělenec v Rusku; po návratu do ČR opět působil ve Vojenském zpravodajství, kde v letech 2007 až 2009 řídil odbor vojenské diplomacie.
Od září 2009 byl zástupcem ředitele Vojenského zpravodajství; od června 2013 do předloňského října byl pověřen řízením VZ.
Kvůli kauze údajného zneužití Vojenského zpravodajství byl Pilc koncem září 2014 vypovídat na policii. Podle informací z tisku vypověděl, že o sledování bývalé manželky premiéra Nečase vojenskými zpravodajci nic nevěděl.
Koncem roku 2014 ho ministr obrany Martin Stropnický (ANO) přeložil do personální pravomoci hlavy státu a loni v lednu byl jmenován náčelníkem Vojenské kanceláře prezidenta republiky.
2 minuty
Události: Nový šéf Vojenské kanceláře prezidenta
Ve věci bude rozhodovat soud
Pilc se kvůli odebrání prověrky obrátil minulý týden na soud. Správní žalobu podal jeho advokát Daniel Volák. Navrhuje zrušit rozhodnutí o odejmutí bezpečnostní prověrky Národním bezpečnostním úřadem (NBÚ) i jeho následné potvrzení ředitelem NBÚ Dušanem Navrátilem. „Svým postupem a rozhodnutím porušil ústavou zaručená práva mého klienta, když nad zákonem mu dané pravomoci zasáhl do správního řízení o odejmutí bezpečnostní prověrky generálmajoru Pilcovi na stupeň přísně tajné,“ uvedl Volák.
„Právě tato žaloba a projednávání případu u soudu by pravděpodobně vystavilo hlavu státu dalším konfrontacím. Tomu se můj klient rozhodl svou rezignací předejít,“ dodal teď advokát.
Generál Kaše je odborníkem na spojovací technologie
Novým šéfem vojenské kanceláře Pražského hradu prezident jmenoval brigádního generála Jana Kašeho (56). „Prezident republiky Miloš Zeman ve čtvrtek dne 14. dubna 2016 na Pražském hradě přijal rezignaci dosavadního náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky generálmajora Rostislava Pilce a jmenoval na jeho místo náčelníkem Vojenské kanceláře prezidenta republiky brigádního generála Jana Kašeho,“ uvedl hradní mluvčí Jiří Ovčáček.
Podle zákulisních informací Kašeho již v minulosti hlavě státu doporučilo vedení armády a ministerstvo obrany.
Začínal jako velitel čety, poté byl analytikem systémových projektů; mezi roky 1985 a 2003 působil na generálním štábu, mj. vedl oddělení výstavby informačních systémů, odcházel jako zástupce náčelníka sekce velení a řízení.
V roce 2004 působil jako bezpečnostní ředitel ministerstva obrany, poté byl dva roky poradcem u kontaktního velvyslanectví NATO v Tel Avivu; od června 2007 do prosince 2009 byl náčelníkem spojovacího vojska, poté rok vedl styčnou kancelář NATO v Bělehradě.
V roce 2011 se vrátil na ministerstvo obrany, nejprve byl ředitelem sekce komunikačních a informačních systémů, od roku 2013 pak vedl Agenturu komunikačních a informačních systémů, která odpovídá za koncepci, výstavbu a rozvoj spojovacího vojska a za rozvoj a provoz komunikačních a informačních systémů české armády.
