Čína by se mohla díky současné návštěvě prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze stát aspoň z části evropštější zemí. V Událostech, komentářích to prohlásil ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Optimistický pohled kabinetu a prezidenta ale nesdílí kritici čínské návštěvy, podle nichž se Praha k Pekingu zejména přičiněním Miloše Zemana staví příliš poddansky.
Prezidentský podpis česko-čínské dohody o strategické spolupráci a následná desítka memorand mezi jednotlivými resorty je podle šéfa tuzemské diplomacie výsledkem rok a půl trvajícího úsilí, kterým Praha zahajuje nové vztahy s Pekingem; Zaorálek tak nemluví příliš odlišně od hlavního hostitele čínského státníka, prezidenta Zemana, který v souvislosti se vztahy mezi Českem a Říší středu hovořil výslovně o restartu.
„Stojím si za tím, co se dohodlo. Je to férový výsledek. Nikdy bych nesouhlasil s tím, aby se Česká republika před někým pokořovala. To, co jsme dohodli, je děláno v souladu s českými zájmy a tak, abychom respektovali důstojnost a sebevědomí této země,“ prohlásil Zaorálek s odkazem na hojně vyslovované obavy, že Česko opomíjí lidskoprávní aspekt celé spolupráce – Peking je za porušování lidských práv konstantně kritizován už desítky let.
Čínský prezident Si podle Zaorálka na slavnostní recepci v sálech Pražského hradu prý sám prohlásil, že k univerzalitě lidských práv musí všichni na světě směřovat – je ale potřeba brát zřetel na rozdílné vývojové fáze jednotlivých zemí. „Věřím, že Čína od nás něco pochytí a že se v něčem poevropští,“ doplnil ministr, a podporu našel i u komunistů.
„Čína dokázala něco, co nedokázal jiný stát na světě: Za třicet let zvýšit životní úroveň pěti set milionů lidí. Právo na rozvoj je také základní lidské právo,“ konstatoval v Událostech, komentářích šéf KSČM Vojtěch Filip; nastolenou cestu spolupráce označil za oboustranně výhodnou, zejména s ohledem na ekonomickou sílu asijského obra, a také on odmítl, že by byla Praha před Pekingem v pokleku. O nedůstojném a poddanském postoji Česka totiž hovoří kritici čínské návštěvy nejčastěji.
Telička: K Číně se chováme vstřícněji než ke spojencům
Podle Zaorálkova předchůdce v úřadu, Alexandra Vondry (ODS), vláda předvádí naprosto nepřiměřené, nedůstojné chování. Hlavní kontroverze potom vzbuzuje vyjádření prezidenta Zemana v rozhovoru pro čínskou státní televizi, kdy ze špatných vztahů mezi Pekingem a Prahou obvinil bývalou vládu: „Byla velmi podřízená tlaku Spojených států a Evropské unie. Nyní jsme opět nezávislou zemí. Formulujeme svou vlastní zahraniční politiku, která je založena na našich vlastních zájmech - národních zájmech.“
To ovšem popírá tehdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09): „Je to čistá lež. Nátlak z americké strany ani z Bruselu nikdy nepřišel. Byla to naše vlastní politika, že jsme se stavěli za ochranu lidských práv.“
Kritický je i europoslanec a zahraničněpolitický expert Babišova ANO Pavel Telička. „Prezident Zeman na adresu našich spojenců a organizace, jejíž jsme součástí, mluví hůř než ortodoxní komunista,“ uvedl na svém Twitteru a pro ČT24 dodal: „Ústy hlavy státu se chováme podstatně vstřícněji k Číně než k našim hlavním spojencům a partnerům v Evropské unii a NATO.“
Obdobně potom hovoří i bývalý ambasador v Moskvě a Washingtonu Petr Kolář. „Jako občan této země se cítím unesen, ponížen a znásilněn,“ prohlásil v Interview ČT24. „Parlament by měl vládu interpelovat a chtít vědět, jak je možné, že prezident členské země Evropské unie v Čínské státní televizi říká takové nehoráznosti. Dialog nesmí být servilní a nesmí to být kolaborace.“
Čínský prezident přiletěl do Prahy na Velikonoční pondělí, trasu jeho kolony lemovaly česko-čínské vlajky, Miloš Zeman jej pozval na soukromou návštěvu lánského zámku a v úterý se dočkal i velkolepého přivítání na Pražském hradě. Jeho součástí bylo vypálení jednadvaceti dělostřeleckých salv; naposledy byl takto cizí státník v Česku vítán v 50. či 60. letech. Večer následoval ohňostroj na vltavském nábřeží.
