Senát podle očekávání schválil zavedení elektronické evidence tržeb (EET). Vláda si od ní slibuje omezení daňových úniků a až 18 miliard korun do státní pokladny. Pravicoví senátoři se přitom snažili o opak – navrhovali zákon zamítnout nebo aspoň odložit na dobu po příštích sněmovních volbách. Zákon nyní dostane prezident Miloš Zeman, který už dříve slíbil, že ho podepíše v nejbližším možném termínu. Platit tak začne možná už od 1. dubna.
Senátoři o zákonu rozhodli po zhruba čtyřhodinové debatě, v níž zopakovali argumenty pro a proti. „Elektronická evidence tržeb je posledním kamenem v mozaice opatření proti daňovým únikům, se kterým ve funkčním období současné vlády přichází ministerstvo financí,“ řekl senátorům ministr financí Andrej Babiš z hnutí ANO.
Babiš uvedl, že elektronická evidence tržeb přinese malým podnikatelům ochranu před nekalou konkurencí. „To je totiž smysl elektronické evidence tržeb. Není to projekt likvidace malého a středního podnikání, jak se zarputile snaží tvrdit některé opoziční strany,“ argumentoval ministr.
Právě na to poukazoval senátor Ivo Valenta za Stranu soukromníků, podle něhož kvůli EET skončí s podnikáním desítky tisíc lidí. „Vadná není jenom samotná myšlenka zavedení kontrolního mechanismu EET, kdy si nástroj kontroly musí na vlastní náklady pořizovat sami kontrolovaní,“ prohlásil. Zákon je podle Valenty namířen proti živnostníkům, kteří se ale na daňových únicích podílejí necelou desetinou, a velké daňové úniky neřeší.
Zákon znovu ostře kritizovala i ODS. Až půlmilionová pokuta za jeho porušení, byť i neúmyslné, bude podle strany pro živnostníky likvidační „Zákon umožňuje i uzavření provozovny, ale pro finanční úřady s žádnou sankcí za nesplnění povinností nepočítá,“ upozornil místopředseda ODS Miloš Vystrčil. „Poctivé živnostníky a podnikatele EET zasáhne nejvíce, zatímco ti nepoctiví se budou smát,“ dodal místopředseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS).
Wagnerová: Živnostníci ano, banky ne?
Bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová za Stranu zelených poukázala na to, že se zákon nemá vztahovat například na banky, pojišťovny nebo stavební spořitelny. Podle ní je tato nerovnost ústavně nekonformní.
Zástupci vládních stran naopak potřebnost EET zdůvodňovali tím, že přinese narovnání podnikatelského prostředí v České republice. Předseda Senátu Milan Štěch z ČSSD uvedl, že zákon o EET je zpracovaný slušně a není v něm potřeba něco zásadního přepracovat. Pokud by v zákoně bylo třeba něco opravit, upozorní na to podle Štěcha Ústavní soud, u kterého chce pravice normu po jejím schválení napadnout.
Koalice ale při hlasování jednotná nebyla. Zákon nepodpořila většina lidoveckých senátorů, což se Babišovi nelíbilo. „Je to klíčový zákon pro vládu a my jsme v rámci koaličního jednání KDU-ČSL velice ustoupili,“ poznamenal. „Nechápu, proč by měl být ministr zklamaný. On není náš šéf a my hlasujeme podle našeho nejlepšího vědomí a svědomí,“ vzkázal mu předseda senátorského klubu lidovců Petr Šilar.
Přesný termín, kdy začne zákon o elektronické evidenci tržeb platit a kdy podle něj budou muset první podnikatelé vydávat účtenky, zatím není znám. Prezident Miloš Zeman ale slíbil, že ho v nejbližším možném termínu podepíše. Zákon by pak zřejmě začal platit už od 1. dubna. Podnikatelům potom poběží čas na přípravu.
Jako první by měly začít EET používat ubytovací a stravovací služby (zhruba 60 000 podnikatelů), pravděpodobně od listopadu 2016. O čtvrtletí později (na jaře 2017) by měly tržby evidovat i firmy z oboru velkoobchodu a maloobchodu (dalších zhruba 250 000 podnikatelů).
Ve třetí fázi, od šestnáctého měsíce po spuštění (na jaře 2018), se do EET mají zapojit podnikatelé provozující ostatní činnosti (svobodná povolání, doprava, zemědělství) a od osmnáctého měsíce (tedy v létě 2018) jako poslední vybraná řemesla a výrobní činnosti.
