Ministerstvo zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD) může vypsat tendr na zajištění letecké záchranné služby v šesti regionech. Po několika odkladech se na podmínkách soutěže shodla vláda. Ve čtyřech zbývajících regionech bude službu zajišťovat armáda a policie, cílem je převést postupně leteckou záchrannou službu pod stát.
Kabinet se shodl na leteckých záchrankách. Tendr čeká šest regionů
„Máme společnou vůli, aby postupně provoz letecké záchranné služby převzal a garantoval stát,“ prohlásil po jednání kabinetu předseda vlády Bohuslav Sobotka.
„Usnesením, které vláda přijala, potvrdila, že je připravena jít touto cestou. Na přechodnou dobu, než stát bude schopen převzít organizaci a provoz letecké záchranné služby, je vypsáno výběrové řízení na soukromého provozovatele,“ dodal. Veřejná zakázka má být vypsána na čtyři roky počínaje 1. lednem 2017.
Silové složky dostanou na starost Brno a Budějovice
Podle smluv z roku 2008 v hodnotě 3,128 miliardy korun v současnosti létají vrtulníky pro pacienty z osmi soukromých základen firem Alfa-Helicopter a DSA. Jedná se o základny Ostrava, Olomouc, Brno, Jihlava, Liberec, České Budějovice, Hradec Králové a Ústí nad Labem.
V Praze a Plzni obstarávají službu ministerstva vnitra a obrany. Od 1. ledna 2017 budou po nové dohodě resortů zajišťovat leteckou záchrannou službu i v Českých Budějovicích a Brně. Z osmi soukromých stanovišť tak dvě v novém tendru ubudou.
„Před osmi lety se to soutěžilo jako jeden celek, nyní šest základen soutěžíme jako šest samostatných částí,“ dodal ministr zdravotnictví Němeček s tím, že větší konkurence má pro stát zajistit výhodnou cenu.
Němeček má také do srpna kabinetu předložit analýzu možností zabezpečení letecké záchranné služby po roce 2019. Pracovat by na ní měli experti ministerstev zdravotnictví, obrany, vnitra, financí, Úřadu vlády ČR a Asociace krajů ČR.
Alfa Helicopter
Janské Lázně ani Karlova Studánka se privatizovat nebudou
V oblasti zdravotnictví se vláda zabývala i osudem státních Janských Lázní a Karlovy Studánky. Kabinet podpořil Němečkův návrh a oba podniky vyňal z privatizace. Resort se obával, že soukromí vlastníci by se mohli zaměřit na komerční využití lázní, čímž by někteří pacienti ztratili možnost léčby. S tím nesouhlasilo ministerstvo financí, podle něhož se struktura péče může zajistit smluvně.
Lázeňství se v Česku (Československu) privatizovalo zejména v letech 1992 a 1993, a to odstátněním majetku a jeho vložením do nově založených akciových společností; v republice je nyní zhruba devadesát poskytovatelů lázeňské rehabilitační péče, většina nestátní. Oba zmíněné subjekty jsou ekonomicky soběstačné, stát je nedotuje.
„Lázně jsou v privatizačním režimu takřka dvacet let a znamená to pro ně jen to, že nemohly investovat do svého majetku, protože se to mohlo zdát jako zbytečná investice. Teď mají jasnou perspektivu, možnost se rozvíjet a investovat,“ řekl po jednání vlády ministr Němeček.
GALERIE
Mýto a letecká záchranka