Dvacítka zákonodárců z šesti poslaneckých klubů napříč politickým spektrem předloží návrh na zákaz kožešinových farem v Česku. Od roku 2017 by se nové farmy nesměly zakládat a do konce roku 2018 by měly ukončit činnost stávající podniky. „Chovat a usmrcovat zvířata primárně za účelem získávání kožešin je v 21. století těžko přijatelné. Nemluvě o tom, že podmínky držení naprosto neodpovídají etologii chovaných druhů,“ řekl poslanec Robin Böhnisch (ČSSD), podle kterého druhy, jako jsou norek americký nebo liška polární, nelze úspěšně domestikovat.
Návrh zakázat kožešinové farmy spojil poslance za ANO, lidovce i komunistu
Podobný návrh na podzim zamítl sněmovní zemědělský výbor. Zákaz by se neměl týkat chovů králíků, kde je kožešina pouze vedlejším produktem. V Česku je nyní aktivních devět farem, loni skončil chov ve Zbýšově a chov lišek v Křižanovicích. Tam ale podle Státní veterinární správy pokračuje chov norků.
Pod návrhem jsou podepsaní zástupci sociálních demokratů, lidovců, TOP 09, komunistů i poslanec Úsvitu Marek Černoch a nezařazený Jaroslav Holík. Úmysl připojit se avizovala i čtveřice poslanců hnutí ANO. Zákaz chovů kožešinových zvířat platí podle důvodové zprávy ve Velké Británii, Nizozemsku, Rakousku, Slovinsku a v Chorvatsku.
Upřímně by mě nikdy dříve nenapadlo, že se takováto spolupráce podaří dohodnout napříč politickým spektrem, navíc i komorami parlamentu. Je ale vidět, že pokud jde o společný racionální zájem, je spolupráce možná. A to je podle mě pro dobrá zpráva.
Ministerstvo zemědělství by mělo končícím farmám na základě vyhlášky poskytnout jednorázové finanční příspěvky. „Příspěvky jsou nenárokové a je zcela na uvážení ministerstva, v jakém rozsahu a za jakých podmínek budou poskytnuty,“ píše se v důvodové zprávě novely zákona.
Ministerstvo tak může například zvážit poskytnutí příspěvků, které by chovatelům kompenzovaly dřívější investice - museli své chovy přizpůsobit předpisům účinným od začátku roku 2014.
Norek evropský
Nejčastěji se v Česku na kožešiny chovají norci a lišky. Ročně jich je zpracováno přibližně 20 tisíc. Počet farem se dlouhodobě snižuje. Veterináři uvádějí, že ještě v roce 2000 jich fungovalo 26. Podle mluvčího Státní veterinární správy Petra Pejchala chovy ukončují činnost zejména z ekonomických důvodů, ale nezanedbatelný vliv mají i aktivisté a ochranáři zvířat, kteří svými aktivitami v některých případech chovy poškozují.
Veterináři od roku 2013 chovy zvířat kontrolují dvakrát ročně. Jednou v létě a jednou před tzv. kožkováním. „Při kontrolách v roce 2015 nebyly Státní veterinární správou zjištěny žádné závady a porušení legislativy,“ řekl mluvčí veterinářů Petr Pejchal.
Věšina Čechů je proti chovu zvířat na kožešiny
Většina Čechů s chovem takzvaných kožešinových zvířat nesouhlasí. Lidé se odmítavě staví také k testování čisticích prostředků na zvířatech a využívání divokých zvířat v cirkusech. Podle prosincového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění více než tři čtvrtiny lidí zastávají názor, že by se současná společnost obešla bez kožešinové módy.
Zakažte kožešinové farmy, vyzývají poslanci napříč spektrem (zdroj: ČT24)
Na podzim zemědělský výbor odhlasoval, aby se neměnily podmínky pro chovy kožešinových zvířat. Na výbor se koncem loňských prázdnin obrátil ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) poté, co aktivisté od něho požadovali přípravu novely, kterou by chovy kožešinových zvířat zakázal. Pro nerušení chovů hlasovali všichni přítomní poslanci, současná legislativa byla podle nich dostačující.