Školní inspekce žádá odvolání ředitelky Základní školy v Krásné Lípě. Nejenže tam vznikla třída výhradně pro romské žáky, ale také „elitní“ třídy, kde děti za výuku platily. V případě romských prvňáků se podle inspektorů ředitelka sice nedopustila diskriminace, složení třídy je však proti principům inkluze.
V Krásné Lípě mají třídu pro romské žáky i třídu pro "elitu". Inspekce žádá odvolání ředitelky
Škola loni v září zařadila romské prvňáky do jiné třídy než děti neromské. Argumentovala tím, že chce dětem pomoct, protože nechodily do mateřinky. Rodiče romských dětí to ale považovali za diskriminaci a do školy kvůli tomu zamířila inspekce. Snahu vytvořit čistě romskou třídou neprokázala. Našla ale jiná zásadní pochybení.
Šetření například ukázalo, že se asistent pedagoga věnoval hlavně dětem z ostatních tříd nebo že škola nezohledňovala individuální vzdělávací potřeby těchto dětí. „Ředitelka dopustila i věci, které jsou z pohledu právního řádu naprosto nemyslitelné. Vytvořila například konkrétní třídy, kdy byla účast zpoplatněna,“ řekl náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrýs.
Kvalitu výuky kritizují i rodiče
Třídu, kde byly hlavně romské děti, navíc vedl mladý nezkušený učitel. Kvalitu výuky pak kritizují i samotní rodiče. „Umí dohromady počítat do pěti, číst vůbec, psací písmena taky vůbec,“ řekla ČT nespokojená matka prvňáka Miroslava Kováčová.
Inspekce kritizuje školu v Krásné Lípě, chce odvolat ředitelku (zdroj: ČT24)
Zřizovateli školy proto inspekce doporučila, aby ředitelku odvolal. Ta situaci nechce komentovat. Město za ní stojí a odvolání odmítá. „Na postup náměstka Andrýse budu podávat stížnost, přijde mi to neadekvátní,“ prohlásil starosta Jan Kolář. Škola má na odstranění nedostatků třicet dní.
Za inspekcí ale stojí i ministerstvo školství. Zjištění považuje za znepokojující. „To, co tam bylo doloženo, je naprosto nepřijatelné. Pro mě je to naprosto jednoznačné potvrzení správnosti proinkluzivních vyhlášek,“ konstatoval náměstek ministryně školství Stanislav Štech.
Inkluze stále vyvolává bouřlivé reakce
Se zavedením inkluze do škol se po deseti letech diskusí počítalo od letošního září. Plán ale vyvolal bouřlivé debaty a u některých rodičů také obavy z toho, jak jejich potomci přechod zvládnou. Proto se nakonec ministerstvo rozhodlo, že inkluze bude zavedena postupně během dvou let.
Podíl škol, ve kterých jsou vzděláváni žáci se speciálními vzdělávacími potřebami (mimo sociální znevýhodnění) podle druhu postižení a formy integrace – podíl škol (v %)
Děti s handicapem chodí do běžných škol už od roku 2005 a jejich počet neustále roste. Na speciální potřeby ale od státu nedostávají žádné peníze. Hlavní změnou od září proto bude financování podpory pro znevýhodněné děti přímo ze státního rozpočtu. Se zvládnutím nejrůznějších potíží pomohou například asistenti, děti budou mít nárok i na různé pomůcky.
Učitelé nevěří, že stát asistenty zaplatí
Peníze má zajistit ministerstvo školství. Právě z toho ale mají učitelé obavy. Podle Jany Strakové z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty UK učitelé nevěří, že jim stát podporu skutečně poskytne.
Zeman: Inkluze zbavuje mentálně postižené děti radosti z úspěchu (zdroj: ČT24)
Navzdory informační kampani ministerstva školství tak stále silněji znějí hlasy proti inkluzi. Na tiskové konferenci po návštěvě Libereckého kraje ji znovu kritizoval i prezident Miloš Zeman: „Inkluze zbavuje mentálně postižené děti radosti z úspěchu. V takzvané normální třídě budou vždy poslední.“ V anketě, která proběhla mezi pedagogy, podle něj inkluzi podporuje 89 učitelů, zatímco 1001 je proti.
Ministryně Kateřina Valachová (ČSSD) ale poznamenala, že prezident zákon sám podepsal. Zároveň mírní obavy, že speciální školy končí. „Speciální školství nerušíme. Rodič bude nadále určovat, kde se bude jeho dítě vzdělávat. Je jen přihlíženo k tomu, že ať je dítě v jakékoliv škole, má právo na kvalitní vzdělávání,“ řekla už dříve. Počet dětí, které jejich rodiče budou chtít od září převést do běžných škol, proto odhaduje jen na desítky, možná stovky.