V Krásné Lípě mají třídu pro romské žáky i třídu pro "elitu". Inspekce žádá odvolání ředitelky

Školní inspekce žádá odvolání ředitelky Základní školy v Krásné Lípě. Nejenže tam vznikla třída výhradně pro romské žáky, ale také „elitní“ třídy, kde děti za výuku platily. V případě romských prvňáků se podle inspektorů ředitelka sice nedopustila diskriminace, složení třídy je však proti principům inkluze.

Škola loni v září zařadila romské prvňáky do jiné třídy než děti neromské. Argumentovala tím, že chce dětem pomoct, protože nechodily do mateřinky. Rodiče romských dětí to ale považovali za diskriminaci a do školy kvůli tomu zamířila inspekce. Snahu vytvořit čistě romskou třídou neprokázala. Našla ale jiná zásadní pochybení.

Šetření například ukázalo, že se asistent pedagoga věnoval hlavně dětem z ostatních tříd nebo že škola nezohledňovala individuální vzdělávací potřeby těchto dětí. „Ředitelka dopustila i věci, které jsou z pohledu právního řádu naprosto nemyslitelné. Vytvořila například konkrétní třídy, kdy byla účast zpoplatněna,“ řekl náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrýs.

Kvalitu výuky kritizují i rodiče

Třídu, kde byly hlavně romské děti, navíc vedl mladý nezkušený učitel. Kvalitu výuky pak kritizují i samotní rodiče. „Umí dohromady počítat do pěti, číst vůbec, psací písmena taky vůbec,“ řekla ČT nespokojená matka prvňáka Miroslava Kováčová.

Nahrávám video

Zřizovateli školy proto inspekce doporučila, aby ředitelku odvolal. Ta situaci nechce komentovat. Město za ní stojí a odvolání odmítá. „Na postup náměstka Andrýse budu podávat stížnost, přijde mi to neadekvátní,“ prohlásil starosta Jan Kolář. Škola má na odstranění nedostatků třicet dní.

Za inspekcí ale stojí i ministerstvo školství. Zjištění považuje za znepokojující. „To, co tam bylo doloženo, je naprosto nepřijatelné. Pro mě je to naprosto jednoznačné potvrzení správnosti proinkluzivních vyhlášek,“ konstatoval náměstek ministryně školství Stanislav Štech. 

Inkluze stále vyvolává bouřlivé reakce

Se zavedením inkluze do škol se po deseti letech diskusí počítalo od letošního září. Plán ale vyvolal bouřlivé debaty a u některých rodičů také obavy z toho, jak jejich potomci přechod zvládnou. Proto se nakonec ministerstvo rozhodlo, že inkluze bude zavedena postupně během dvou let. 

Podíl škol, ve kterých jsou vzděláváni žáci se speciálními vzdělávacími potřebami (mimo sociální znevýhodnění) podle druhu postižení a formy integrace – podíl škol (v %)
Zdroj: Česká školní inspekce

Děti s handicapem chodí do běžných škol už od roku 2005 a jejich počet neustále roste. Na speciální potřeby ale od státu nedostávají žádné peníze. Hlavní změnou od září proto bude financování podpory pro znevýhodněné děti přímo ze státního rozpočtu. Se zvládnutím nejrůznějších potíží pomohou například asistenti, děti budou mít nárok i na různé pomůcky.

Učitelé nevěří, že stát asistenty zaplatí

Peníze má zajistit ministerstvo školství. Právě z toho ale mají učitelé obavy. Podle Jany Strakové z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty UK učitelé nevěří, že jim stát podporu skutečně poskytne.

Nahrávám video

Navzdory informační kampani ministerstva školství tak stále silněji znějí hlasy proti inkluzi. Na tiskové konferenci po návštěvě Libereckého kraje ji znovu kritizoval i prezident Miloš Zeman: „Inkluze zbavuje mentálně postižené děti radosti z úspěchu. V takzvané normální třídě budou vždy poslední.“ V anketě, která proběhla mezi pedagogy, podle něj inkluzi podporuje 89 učitelů, zatímco 1001 je proti.

Ministryně Kateřina Valachová (ČSSD) ale poznamenala, že prezident zákon sám podepsal. Zároveň mírní obavy, že speciální školy končí. „Speciální školství nerušíme. Rodič bude nadále určovat, kde se bude jeho dítě vzdělávat. Je jen přihlíženo k tomu, že ať je dítě v jakékoliv škole, má právo na kvalitní vzdělávání,“ řekla už dříve. Počet dětí, které jejich rodiče budou chtít od září převést do běžných škol, proto odhaduje jen na desítky, možná stovky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V půjčovnách zbývají poslední karavany. Lidé si připlácí za pohodlí

Půjčovny obytných aut a karavanů zažívají před začátkem prázdnin velký nápor zákazníků. Lidé, kteří plánovali vyrazit na rodinnou dovolenou v červenci a teprve nyní začínají hledat vůz, už u řady firem neuspějí. Oslovení provozovatelé hlásí na první prázdninový měsíc téměř stoprocentní obsazenost, termíny podle nich zmizely už během zimy. Půjčovny navíc sledují, že si Češi připlácejí za luxus a prostor.
před 1 hhodinou

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
12:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Koalici jde jen o zrušení poplatků, říká Okamura. Podle Talíře chce vláda na ČT a ČRo páku

Vládní koalice v úterý oznámila, že v pondělí bude kabinet projednávat zákon, který ruší televizní a rozhlasové poplatky. Podle předsedy Poslanecké sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury jde koalici čistě právě o zrušení poplatků. „Nic jiného v tom nehledejte. Nic jiného naším záměrem opravdu není,“ zdůraznil. Předseda sněmovního mediálního výboru z opoziční KDU-ČSL František Talíř se ale domnívá, že kabinet chce mít páku, jak na média veřejné služby tlačit.
před 2 hhodinami

Zůna požaduje pro příští rok zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více. Obrana by letos měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o více než 16 miliard korun méně než loni.
11:28Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Za vyhrožování střelbou a schvalování činu na fakultě uložil soud podmínku

Za vyhrožování vystřílením třídy a schvalování střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze z prosince 2023 uložil ve středu Obvodní soud pro Prahu 8 mladíkovi pětiměsíční podmíněný trest. Zároveň mu stanovil dvacetiměsíční zkušební dobu, během které bude pod dohledem probačního úředníka a musí se podrobit psychologickému poradenství. Mladík vinu odmítá, proti verdiktu podal odvolání k Městskému soudu v Praze.
před 7 hhodinami

Zdravotníci se nedrželi postupů, ukázal audit v případu úmrtí dvou novorozenců v Litoměřicích

Kontrola kvůli loňskému úmrtí dvou novorozenců a resuscitaci dalších dvou v litoměřické nemocnici ukázala, že zdravotníci se v těchto případech odchýlili od doporučených lékařských postupů a doporučeného použití některých léčiv. Na základě interního auditu však nelze určit, jestli tato pochybení byla příčinou úmrtí obou miminek. Ve středu o tom informovala Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří.
před 8 hhodinami

VideoŠitý na míru, tepe návrh zákona o střetu zájmů Výborný. Vondráček: Jsme v něm všichni

Prezident Petr Pavel hovořil s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Šéf resortu označil komunikaci zemědělského fondu s orgány Evropské unie ohledně dotací za bezproblémovou, nesouhlasí prý se současnou podobou zákona o střetu zájmů. Poslanci nyní navrhují jeho změnu. Podle člena sněmovního zemědělského výboru Marka Výborného (KDU-ČSL) má návrh zákona zbavit premiéra Babiše střetu zájmů, označil to jako „neakceptovatelné“. Návrh zákona je podle něj ušitý na míru. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že „ve střetu zájmů – nikoliv podle zákona – jsme do nějaké míry přece všichni, když rozhodujeme o věcech, které se týkají našeho platu, zákonů.“ Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 11 hhodinami
Načítání...