Negativní emoce? Ne, Smilovičtí uvítali irácké křesťany dorty

Skupina uprchlíků z Iráku, která je od páteční noci dočasně ubytovaná v křesťanském středisku Karmel ve Smilovicích, zatím nepocítila nelibost tamních obyvatel. Naopak. Dosud se setkali s projevy přátelství a ochotou pomoci, přestože část obyvatel vesnice proti jejich příjezdu protestovala.

Přátelské projevy vůči uprchlíkům z Iráku jsou podle mluvčího Slezské diakonie, která se o ně ve Smilovicích stará, zřejmě i důsledkem hlasitě sdělované neochoty části vesnice je přijmout. Někteří se za tyto projevy spoluobčanů zřejmě stydí. Přiznal to i tamní starosta.

„Myslím si, že se to zlomilo. Setkáváme se jen s přátelskými projevy, lidé nabízejí dobrovolnickou pomoc, oblečení, peníze. Do Karmelu například přišla rodina s dětmi, která přinesla dva upečené dorty,“ líčil mluvčí diakonie Zdeněk Kašpárek.

Poprvé sníh a po letech pocit bezpečí

Dvě velké rodiny, které čítají deset dospělých a čtyři děti, jsou prý po prvním víkendu v podhorské vesnici nadšeni. „Hlavně si užívají to, že jim po dlouhých letech nehrozí, že je někdo zastřelí nebo ukamenuje. Ze všeho mají radost. Byli nadšeni ze sněhu, který viděli poprvé v životě. Postavili si sněhuláky,“ líčil Kašpárek.

Zdeněk Kašpárek: Obyvatelé Smilovic jsou k Iráčanům vstřícní (zdroj: ČT24)

Mezi hosty Karmelu je vysokoškolská učitelka Najat. „Původně jsme žili v Bagdádu a život jsme tam měli těžký už kvůli jménu otce, jmenoval se Israel. Všichni si mysleli, že jsme Židé. Je zázrak, že nejsme mrtví všichni,“ řekla žena.

Bratři a sestry získali azyl v USA, manžel zmizel beze stopy. S největší pravděpodobní byl zabit. Později žila s umírající matkou v městě Arbíl v iráckém Kurdistánu. „Bez muže, který by mě chránil, jsem měla veliký strach vyjít na ulici,“ líčila žena, která trpí cukrovkou a neobejde se bez inzulinu.

První česká slova a česko-arabská bohoslužba

První setkání běženců s lidmi z okolí proběhlo na společné nedělní bohoslužbě, která byla česky i arabsky. Přestože byli velmi unaveni po dlouhé cestě, v sobotu si vyšli na procházku po okolí a začali se učit česky. „Na nacházející týdny mají připravený pevný program, který obsahuje především vzdělávací bloky s důrazem na výuku českého jazyka,“ řekl Kašpárek.

Kromě výuky latinky a českého jazyka se budou seznamovat s českými reáliemi a kulturou, aby se dokázali v novém prostředí orientovat. Čeká je také nezbytné papírování, řízení s příslušníky cizinecké policie, zdravotní prohlídky, návštěva úřadu práce v Třinci, kde by měli po dvou měsících ve Smilovicích získat byty.

Malé čeká zápis do školy, velké úřad práce

„Děti, které jsou školou povinné, musejí být zapsány do školy. Zpočátku budou mít zařízeno domácí vzdělávání,“ uvedl Kašpárek. Podle něho si všichni přejí, aby našli v Česku nový domov, práci a zdomácněli tady.

Zatímco oblečení nosí stejné jako místní lidé, na jídlo si budou muset pomalu zvykat. „Kuchařky se jim zatím snaží připravovat jídlo, na které jsou zvyklí. Například v životě neviděli zelí, vepřové maso také nejedli,“ uvedl Kašpárek.

V průběhu dvou měsíců by mělo do Smilovic přijet dalších dvacet migrantů. Jde o projekt přesídlení 153 křesťanů z Iráku a Libanonu, který loni schválila vláda. Rodiny prověřily české tajné služby. Jejich cestu i pobyt zajištuje s pomocí partnerů a sponzorů nadace Generace 21. Skupiny uprchlíků jsou také ve středisku Okrouhlík na Vysočině a v Brně. Do Smilovic by mělo v další vlně dorazit ještě dvacet migrantů.

Lékařské prohlídky má usnadnit manuál

Pomoci má uprchlíkům také nový informační manuál České lékařské komory. Jeho cílem je zlepšit komunikaci mezi migranty a lékaři a předcházet tak možným konfliktům. Běžencům poskytne základní informace o jejich pacientských právech.

Události: Zdravotnická péče o uprchlíky (zdroj: ČT24)

Autoři manuálu už požádali ministerstvo vnitra o pomoc s překladem a distribucí do uprchlických zařízení. „Přicházejí z jiného prostředí. Zohledňujeme epidemiologická rizika, jinak je vyšetřujeme podobně jako Čechy,“ říká o péči o běžence praktická lékařka Anna Vlčková.

„Všechno proběhlo hladce, byli jsme na rentgenu a na vyšetření. Personál se k nám choval velmi pěkně, takže to bylo bez problému,“ popisuje své zkušenosti irácký uprchlík žijící v Brně Savyo Salim.

Nadační fond Generace 21, který přesidlování uprchlíků organizuje, iniciativu lékařů vítá. A dodává, že prvotní zdravotní prohlídku migranti absolvují ještě před odletem do Česka. „Během těch prohlídek se ověřuje jejich bezinfekčnost a dělají se všechny základní zdravotnické úkony tak, aby už do České republiky přiletěli s předem připravenou zdravotní kartou,“ vysvětluje mluvčí fondu Martin Frýdl.