Události: Pokud Turecko nezvládne proud uprchlíků, chce Česko plán B
„Turecko má tři, čtyři týdny na to, aby začalo plnit své sliby. Pokud bude v půlce března pokračovat ten neustálý proud 1500 až 2000 lidí denně, tak bude jasné, že Turecko své sliby neplní, a bude muset přijít s nějakou jinou ochranou evropské hranice – logicky je tou první hranicí, která se dá doopravdy chránit, ta řecko-makedonská a řecko-bulharská,“ uvedl Prouza.
„Teď je potřeba podpořit Turecko a Řecko, dát jim možnost, aby zregulovaly migraci. Pokud se to nepovede, musíme mít evropský plán B, ale zase na tom plánu B musí spolupracovat celá Evropa, to nemůže zajišťovat jenom V4.“
Bohuslav Sobotka (ČSSD)
Opozice ale se Sobotkovým mandátem v tomto ohledu příliš nesouhlasí. „Turecko v tuto chvíli musíme brát jako velkého partnera, a ne mu vyhrožovat, jestli nesplní podmínky, tak uvidí,“ říká 1.místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija.
Posune se evropská hranice do Makedonie?
Sobotka by měl rovněž navrhnout, aby byla Makedonie zahrnuta do evropského datového systému. Země V4 totiž chtějí posílit hranice Makedonie a Řecka, aby bylo případně možné migrační vlnu zadržet i tady.
„Je to jedna z krajních variant, které mohou nastoupit v případě, když se ukáže, že se nedaří vybudovat systém na té regulérní vnější hranici, kterou máme dneska v Řecku,“ uvedl v Interview ČT24 ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD).
Vláda vedle mandátu pro premiéra schválila také 15 milionů korun na humanitární pomoc syrským uprchlíkům, kteří utíkají z oblasti města Aleppo zničeného válkou.
„Považuji za důležité, aby naše pomoc v rámci migrační krize směřovala přímo do zasažených oblastí a míst, kde k válečným bojům dochází,“ uvedl ministerský předseda. Připomněl, že se Česko nedávno zavázalo dát letos zemím v regionu pomoc ve výši nejméně 170 milionů korun.
A ti, co už v Británii pracují…
I když bude uprchlická otázka hlavním bodem summitu, nebude tím jediným, co budou evropští politici řešit. Na pořadu dne jsou také požadavky Velké Británie v souvislosti s referendem o setrvání země v EU. Podle Sobotky musí najít Evropa v této věci shodu již tento týden, aby měla Británie dost času na kampaň před referendem. Na druhou stranu premiér připouští, že jednání nebudou jednoduchá.
Největší diskusi vyvolává zejména oblast sociálních dávek a nastavení takzvané záchranné brzdy, která by zemi umožnila dočasně omezit výplatu některých dávek. V souvislosti s tím jede premiér Sobotka na summit s jasným mandátem – pro Česko je nepřijatelné, aby se změny požadované Velkou Británií dotkly také lidí, kteří již v zemi pracují.
Prouza: My už kompromisy udělali, teď je na řadě Británie
„Nechceme a nemůžeme připustit, aby se změny okamžitě dotkly lidí, kteří pracují ve Velké Británii. Musí být jasné, že se týkají jen těch, kdo nově přijdou,“ dodává Prouza. Nepřijatelná by podle nej byla některá pravidla nejen pro střední Evropu, ale i pro pobaltské země, Bulharsko, Rumunsko, Španělsko a Itálii.
Sobotka v úterý telefonicky hovořil s Cameronem a výhrady visegrádské skupiny mu tlumočil. „Není možné, abychom ze dne na den změnili pravidla lidem, kteří v Británii pracují, plní si veškeré povinnosti a platí do sociálního systému,“ řekl Prouza s tím, že prioritou je dohodu s Británií najít.
„Udělali jsme řadu kompromisů, abychom Británii v EU udrželi. My jsme už hodně ustoupili v oblastech, které se týkají vztahů zemí v eurozóně a mimo eurozónu,“ řekl. Podle Prouzy je proto nyní také na Velké Británii, aby se ve své pozici posunula.
Velmi diskutovaným bodem je ale i indexace příspěvků na děti. Občané osmadvacítky, kteří pracují v Británii, totiž mohou dostávat příspěvky na děti, i když ty žijí stále v jejich domovské zemi. Návrh dohody ale počítá s tím, že by Británie mohla příspěvky snížit podle životní úrovně domovské země.
