Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) by chtěl, aby mohla Evropská unie vyslat na vnější hranice schengenského prostoru síly z jiných zemí, pokud stát, který má hranici chránit, selže. Řekl to v Interview ČT24. Jde o návrh Evropské komise a téma, ve kterém se Zaorálek neshodne s dalšími zeměmi visegrádské skupiny. Maďarsko i Polsko by to považovaly za zásah do suverenity. Český ministr přitom na jednání evropských ministrů zahraničí přednesl návrhy, které vzešly z pondělního pražského setkání, za celou visegrádskou skupinu. Mimo jiné chce, aby EU jasně řekla, že chce zastavit tok migrantů do Evropy.
Lubomír Zaorálek upozornil, že Česko jako stát, který nemá žádné vnější hranice schengenského prostoru, je plně závislé na schopnostech jiných zemí. Chtěl by proto, aby prostřednictvím Evropské unie mohlo do ochrany vnějších hranic mluvit. „Když některá země selže, aby tam EU nastoupila – agenturou, prostředky, lidmi – a díru zalepila,“ řekl ministr v Interview ČT24. Dodal, že Česko je připraveno na „děravé“ hranice poslat i své lidi.
Zaorálkova podpora návrhu Evropské komise vzbudila odpor u části visegrádských zemí. Polsko a Maďarsko možnost, že by EU mohla na jejich území sama poslat posily z jiných států, odmítají. „Jsou přesvědčeni, že je to suverénní záležitost ochrany hranic státu. Říkají, že je nepřijatelné, aby jim někdo jiný hranice chránil,“ upřesnil Lubomír Zaorálek.
Zazní, že chce EU zastavit tok migrantů?
Ministr také shrnul hlavní cíle, které Česko za visegrádskou skupinu navrhne a bude prosazovat na jednání Evropské rady. Již na jednání ministrů předeslal Zaorálek, že by EU měla jasně říct, „že náš základní cíl je zastavit tok migrantů do Evropy“. To podle něj dosud nikdy jednoznačně nezaznělo. Chce také, aby Evropská rada prosadila zadržení migrantů na hot spotech, aby před dokončením azylové procedury neodcházeli.
Sám premiér Bohuslav Sobotka by potom měl při summitu evropských lídrů ještě přidat návrh, aby Makedonie, i když není členskou zemí EU, dostala přístup do evropského datového systému. „To znamená, aby zpracování dat, které se provádí na hranicích mezi Makedonií a Řeckem, bylo součástí evropského systému sbírání dat o migrantech. Jde o to, aby na linii Turecko – Řecko – balkánské země každý dělal, co měl,“ shrnul Lubomír Zaorálek.
Makedonie a Bulharsko jako záložní linie
Jednání představitelů zemí visegrádské skupiny se zúčastnili také zástupci Bulharska a Makedonie. V4 se obává, že současná snaha EU o zastavení migrantů již v Turecku či na řecko-tureckých hranicích selže. Takovou možnost připustila i německá kancléřka Angela Merkelová. „Jsme v rámci evropsko-tureckého zásahu na základě migrační dohody mezi EU a Tureckem schopni bojovat s příčinami útěku a zlepšit ochranu vnější hranice? Vyplatí se dál jít touto cestou? Nebo už se musíme vzdát a místo toho zavřít řecko-makedonsko-bulharskou hranici se všemi důsledky pro Řecko, pro celou Evropskou unii a tím i pro schengenský systém?“ řekla kancléřka před jednáním Evropské rady.
Zdůraznila však, že přednost dává variantě s udržením migrantů v Turecku - v tom se shoduje s Lubomírem Zaorálkem. Dalším opatřením navíc má být zefektivnění ochrany řeckých hranic. Atény dostaly tříměsíční ultimatum a český ministr očekává, že tentokrát Řecko své závazky splní. „Může to být tak, že to nenaplní stoprocentně, ale už v tuto chvíli je vidět, že tlak, který se vyvinul, je takový, že hotspotů mělo být pět, čtyři už fungují. (…) Člověk vidí, že se postupuje poměrně rychle,“ nastínil Lubomír Zaorálek.
Zdůraznil, že navdory aktuálním komentářům německých médií, která píší o „povstání“ proti Merkelové, nelze hovořit o diplomatické válce o uprchlíky. „Nemůžeme si dovolit válčit mezi sebou,“ podotkl ministr zahraničí. Dodal, že situace v Německu je vážná, tamní úřady nevědí o stovkách tisíc migrantů. „Říkali mi, že tam je 300 tisíc migrantů, kteří jsou mimo registraci, mimo kontrolu, o kterých vlastně přesně nevědí, kde je mají a co dělají.“
„Evropa není s nikým ve válce“
Zaorálek poznamenal, že navzdory probíhající krizi, která ukázala, že evropské „principy fungují pouze v klidných chvílích“, Evropa není vojensky ohrožena. Proto také považuje za zcestný návrh prezidenta Miloše Zemana, který v rozhovoru pro slovenskou televizi TA3 doporučil vytvoření vojenských jednotek k ochraně evropských hranic. „Nevím, proč vytvářet dojem, že jde o válku. Evropa není s nikým ve válce a vojáky potřebujeme na něco jiného než na ochranu hranic,“ upozornil ministr. Současně připomněl, že Česko posílá na schengenské hranice policisty. Zahraniční mise je zavedly do Maďarska, Slovinska i Makedonie.
V tom by také měl spočívat princip, který Lubomír Zaorálek podporuje: možnost, aby EU převzala ochranu vnějších hranic, když je některý stát zabezpečit nedokáže. Zatím jezdí policisté na schengenské hranice na žádosti konkrétních států, jejich mise tak Brusel obcházejí.
