Stanovisko, které několik měsíců zastává při unijních jednáních o uprchlících Česká republika – tedy že prioritou je ochrana hranic – podle Chovance už přejímají i státy, které za něj dřív Česko kritizovaly.
Evropa podle něj zcela promarnila měsíce diskusemi o nefunkčním systému kvót, místo toho, aby situaci aktivně řešila. „Kdyby se o povinných kvótách hlasovalo dnes, jsem přesvědčen, že už bychom nebyli přehlasováni,“ míní Chovanec.
Debata Milana Chovance a Petra Gazdíka v OVM, 1. část
Debata Milana Chovance a Petra Gazdíka v OVM, 1. část
Milan Chovanec a Petr Gazdík v OVM, 2. část
Dokud nezjistíme, o koho jde, musí uprchlíci zůstat v detenci
Zopakoval, že co nejdříve musí být zprovozněny takzvané hotspoty na vnějších hranicích Schengenu a zpřísněna ostraha jižní hranice. Hotspoty, kde má docházet k registraci každého uprchlíka přicházejícího na území EU, by podle něj měly navíc fungovat jako detenční zařízení. „Do doby, než je zjištěno, jestli jde o uprchlíka, nebo ekonomického migranta, dokud není bezpečnostně prověřen, tam musí být zadržen. Dokud toto nebudeme dělat, celý systém nemá smysl,“ upozornil český ministr.
Příští úterý budou o situaci znovu jednat v Praze ministři zemí visegrádské čtyřky a jejich kolegové z Balkánu. Cílem schůzky je sjednocení postojů zemí a vyvinutí většího tlaku na Řecko, Itálii a další země, které neplní v rámci ochrany hranic své závazky.
Státy by mohly spolupracovat na návratu migrantů, navrhuje premiér
To se týká i Turecka, kterému se EU zavázala poskytnout finanční pomoc a otevřít některé další kapitoly přístupových jednání, pokud zajistí zmírnění přílivu uprchlíků. „Očekáváme, že Turecko bude plnit dohodu a regulovat migrační tok, který prochází přes jeho území,“ řekl premiér Bohuslav Sobotka v diskusním pořadu televize Prima.
Bohuslav Sobotka o migrační krizi
„Řešením je posílit ochranu vnější schengenské hranice a zajistit, aby Turecko splnilo to, co Evropě z hlediska migrace slíbilo, a řešit konflikty v Sýrii a Iráku, aby nepřicházeli stále noví uprchlíci.“
Podle premiéra také může zasáhnout proti pašerákům lidí, kteří tam působí. „Turecko přece může použít armádu, může použít policii, aby rozbilo pašerácké gangy a tím pádem znesnadnilo možnost toho, že uprchlíci budou přeplouvat do Řecka a přes Balkán dál do Evropy,“ doplnil Sobotka.
Potřeba je také zrychlit zřízení evropské pobřežní stráže nebo zlepšit návratovou politiku, na které by mohly evropské státy spolupracovat. Například by mohly společně plnit letadla, která budou vracet uprchlíky. „Bude to efektivnější, bude to i levnější, pokud budeme například vracet společně lidi, kteří tady nezískali azyl,“ zmínil Sobotka. Zlepšení návratové politiky má být pro ekonomické migranty signálem, že nemají šanci v Evropě zůstat.
Podle místopředsedy Poslanecké sněmovny Petra Gazdíka je třeba reformovat i celou azylovou proceduru Evropské unie. Osmadvacítka by si zároveň podle něj taky měla stanovit hranici solidarity a jasně určit, jak má kontrola vnějších hranic vypadat.
