Pojem demokracie se nepodařilo naplnit kvalitou, lidé nemají pocit, že politici je dostatečně zastupují. Soudí tak pražský zastupitel za Pirátskou stranu Jakub Michálek. O pražském magistrátu, který díky tučnému rozpočtu přitahuje divné lidi, hovořil pro Fokus Václava Moravce, který tentokrát s podtitulem Budoucnost demokracie mohou diváci sledovat v úterý 8. prosince na ČT24 od 20:00 hodin.
Nepovedlo se kvalitně naplnit obsah pojmu demokracie, říká Pirát Michálek
Když jsme se bavili o těch celospolečenských průzkumech, které máme ze Sociologického ústavu – nějaký větší stesk po komunistickém režimu, který je patrný za posledních 10 let – nějaká větší potřeba vlády pevné ruky ve společnosti a tak dále, leze z toho dojem, jako kdyby si 26 let od sametové revoluce lidé demokracie vážili méně nebo že se zvětšuje množina lidí, kteří si ji nepřejí. Proč si myslíte, že se tohle ve společnosti odehrává?
„Já si myslím, že za tu dobu se úplně nepodařilo vybudovat dobrý obsah pojmu demokracie. Že věci, které mají lidé spojené se současným politickým zřízením, úplně není možné označit za ideální nebo optimální demokracii. Deficity jsou natolik velké a lidé si to s tím nechtějí asociovat. Demokracie má být jakýsi pozitivní termín, ale když se pod to dají všechny ty negativní jevy, které fungují v české politice, tak si myslím, že to není něco, na co bychom úplně měli být hrdí. A to může být důvod, proč se lidé odcizují současnému systému. Mají pocit, že současný politický systém je z velké míry vůbec nezastupuje, a volí třeba i profesní politické strany.“
Je chyba v tom, že máme špatné politiky, anebo máme voliče a veřejné mínění, které nedokáže vytvořit takový tlak, aby špatní politici v politice nebyli?
„Já si myslím, že politika je jen jedna součást společnosti. Že jde o problém celé společnosti a že se tam promítají různé společenské problémy. A že se jedná vlastně o takový začarovaný kruh, protože pokud jsou lidé odcizeni od politiky, tak nemají žádnou motivaci se snažit o to, aby se politika nějak zlepšovala. Třeba se do ní sami zapojovat, aktivně na ní participovat, prosazovat nějaká lokální témata, věci, které je zajímají. A nechávají to pak všechno na politicích, nekecají jim do toho a pak jsou také zákonitě zklamáni, co z toho vyjde.“
- politik, člen České pirátské strany a zastupitel Hlavního města Prahy
- vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, dál studuje teoretickou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě
- má vlastní weblog, kde se vyjadřuje k politickým tématům
- spoluautor návrhu na zrušení článku 2 Klausovy amnestie, který podala skupina 30 senátorů
- kvůli neoprávněnému odpírání informací o přípravě amnestie podal žalobu na prezidenta Václava Klause
Vy jste ročník 1989. Říkal jste, že jste do politiky, do Pirátské strany, vstoupil v roce 2009. To znamená, že vám bylo 20. Jaká byla primární motivace? Co vlastně rozhodne, donutí, přiměje dvacetiletého člověka říct si, jdu do politické strany?
„Musím říct, že mě politika vždycky lákala, politická témata, angažovanost nebo vlastní aktivita v občanském životě. Ale nikdy jsem si nedokázal představit, že bych vstoupil do nějaké politické strany – jako je ČSSD nebo ODS. Tehdy to vlastně byly jen tyto dvě velké politické strany, které dominovaly v politickém ringu, a když vznikla Pirátská strana, byla to pro mě jasná volba. Protože se mi líbilo, že dokázali oponovat demagogii nahrávacího průmyslu a že dokázali přijít s nějakým rozumným náhledem, který nebyl zatížen různými lobbistickými skupinami. No a pak se na to postupně nabalovala i další témata – nejen autorský zákon, ale i třeba transparentní veřejná správa. A podařilo se nám to aplikovat i na města a obce, uspěli jsme v komunálních volbách, takže jsme dotvořili program a dneska má nějakých 30 různých programových bloků.“
A ta primární motivace byla prostě něco s něčím začít dělat? Mluvit o věcech, které vám vadí nebo které chcete zlepšit?
„Asi primární motivace skutečně tkvěla ve snaze podpořit hlavní téma Pirátské strany a pak jsem zjistil, (...) že to vlastně je jediná politická strana, která vznikla zezdola. Že se tam lidé dávají dohromady přes internetová fóra, že tam nejsou žádní bafuňáři, není to žádné politikaření a jsem tam velice spokojen. Nedovedu si představit, že bych přešel do jiné politické strany.“
Je to ten rozdíl mezi Piráty a hnutím ANO, že vy jste vznikli zezdola, jak říkáte, kdežto třeba právě ANO je manažerský nebo firemní projekt? Je tohle to hlavní?
„Rozdílů je víc, třeba nějakých 50 milionů korun, které zainvestoval pan Babiš do své skupiny nebo společnosti, kterou vytvořil. A my jsme, řekl bych, i dobrá parta a o problémech umíme diskutovat, umíme se o nich bavit a pak to dobře funguje i v zastupitelstvech, protože máme dostatečné zkušenosti na to, abychom se o těch věcech bavili racionálně a nebyli jenom jakousi organizační jednotkou nějaké firmy.“
Jak dobře to funguje v pražském zastupitelstvu, protože v roce 2009 vstupujete do politiky, po pěti letech jste tady vedl pražskou kandidátku – uspěli jste, jste v zastupitelstvu. Kdybyste se měl za tím rokem v pražském zastupitelstvu ohlédnout, tak je to vystřízlivění, nebo něco příjemného? Jaký je primární dojem, který vás napadne?
„Já jsem celkem pozitivní člověk, takže to vnímám velice pozitivně. Podařilo se nám utvořit v Pirátské straně v zastupitelstvu velice dobře fungující tým, který je výkonný. Řekl bych, že jsme nejaktivnější opoziční strana. Nabízíme reálné alternativy k tomu, co připravuje koalice. Dáváme i vlastní návrhy, podařilo se nám schválit třeba zveřejňování smluv ještě předtím, než prošel registr smluv, a podobně. Takže mám velmi dobrý pocit z toho, že jsem obklopen lidmi, kterým věřím a kteří pracují, řekl bych, velice oddaně tomu, co jsme voličům slibovali. A jsou i někteří kolegové v zastupitelstvu, kteří jsou vstřícní, diskutují s námi, dá se s nimi pracovat, ale obecná nálada v zastupitelstvu je celkem nepřátelská. Je to takové nepřátelské prostředí, kde se hodně politikaří, a je vlastně divné to popisovat, protože to, že se hodně politikaří, říkají často lidé, kteří sami politikaří nejvíc.“
Řekněte mi úplně na závěr – je podle té vaší roční zkušenosti pražská politika opravdu tak špinavá, jak se sama ona sebe vykreslila za poslední roky, a je to ještě horší, než jste si mysleli? Nebo naopak třeba zjišťujete, že se Praze ubližuje, protože situace na magistrátu zdaleka není tak hrozná, jak ji třeba média popisují nebo jak se o ní mluví?
„Je to hrozné a tady jsme se ani zatím podle mého názoru nedostali do situace, že bychom se věcně bavili o jednotlivých problémech, že bychom o tom diskutovali a snažili se najít nějaké nejlepší řešení. Často není ani jasné, jak vůbec vznikají ty nápady, které se objeví. A myslím si, že to není tak hrozné jako za Pavla Béma, kdy by tady vládla jedna politická strana, ale bude trvat nějaký čas, než se tady politika vyčistí. Protože pražská politika je o hodně penězích a přitahuje hodně divné lidi.“
