Elektronická evidence tržeb (EET) a kontrolní hlášení podnikatelů. Novinky, které mají podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) zlepšit výběr daní. Obchodníci budou muset podávat detailní informace o svém podnikání. Na jedné straně je tak snaha zarazit nepoctivé praktiky, na druhé se ovšem otevírá možnost pro zneužití dat v konkurenčním boji, varují podnikatelé. EET se zabývali Reportéři ČT.
„Jsme jedna z mála zemí v Evropě, která nemá de facto žádnou evidenci tržeb. Šedá ekonomika je 160 miliard,“ hájí svůj návrh ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Systém elektronické evidence tržeb ovšem může podle nezávislé ekonomky řešit řádově mnohem menší částku, než uvádí ministr jako celkové číslo šedé ekonomiky.
„Z těchto zatajených tržeb je nějakých 26 miliard,“ uvedla ekonomka Vysoké školy ekonomické Hana Zídková. Prostředky by měla zajistit elektronická pokladna. Každý podnikatel, který přijímá platby v hotovosti, si ji bude muset pořídit. Zanášet do ní bude každou jednotlivou platbu.
Jak přesně to bude fungovat?
„Obchodníci by každou transakci měli odeslat elektronicky na server finanční správy, odkud jim přijde kód, který musí poznamenat na účtenku, kterou vytisknou ze svého zařízení," popsala Zídková.
„To, že má být platba zaznamenána v okamžiku, kdy je realizována, v podstatě brání nešvarům, které mají klasické registrační pokladny s fiskální pamětí,“ uvedla náměstkyně ministra financí Simona Hornochová. Upozornila, že existují softwary, které v pokladně následně tržby upravují. Když si přijde finanční úřad pro informace, tak už jsou jiné než v době platby.
Jsou i jiné nástroje, jak efektivně vybírat daně, upozorňují kritici EET
„Je to systém, který se má dotknout milionů lidí, a tak by měl být co nejotevřenější. Zjistil jsem, že k tomu existuje nějaká studie, kterou si ministerstvo nechalo udělat. Chceme, aby byla veřejná. (…) Má dvě stě stránek, přes sto padesát bylo zcela začerněných nebo zůstala třeba jedna věta nezačerněná,“ říká odborník na informační technologie Michal Škop.
„Úřad o podnikateli bude vědět, kolik tržeb dělá - denně, v kterou hodinu, v kterém časovém období dne, v který den jich má nejvíce. Bude mít evidováno velmi přesně, jaké má peněžní toky. A budou se dlouhodobě a okamžitě sbírat data o tom, jak člověk podniká,“ uvedl předseda Asociace podnikatelů a manažerů Radomil Bábek.
Česká republika má přitom podle něj jiné nástroje, aby efektivně vybírala daně, ale nedělá to. „Má 200 finančních úřadů, 15 tisíc úředníků na finančních úřadech, více než 5,5 tisíce celníků atd.,“ podotkl Bábek.
A koho se EET týká?
Během několika let by elektronickou evidenci tržeb měli používat všichni podnikatelé, kteří přijímají peníze v hotovosti. Mnoho podniků už elektronické pokladny má. Data sice nyní na finanční úřad neposílají, majitelům to ale v mnoha případech usnadňuje práci. Jak ovšem zaznívá, ti, kdo nebudou chtít tržby evidovat, to stejně mohou obcházet.
Jaké budou nutné investice obchodníků a náklady státu na projekt?
„Cena pokladny je minimálně 50 tisíc korun, plus 20 tisíc je software. Každý měsíc navíc musíte platit tisíc korun firmě, aby vám software opečovávala,“ vyčíslil majitel restaurace Pavel Procházka.
„Naše odhady výtěžnosti z toho systému za první dva sektory, které by měly do toho systému spadnout, je asi 10 miliard až 12 miliard korun na daních,“ uvedla náměstkyně ministra financí Simona Hornochová. Vstupní náklady jsou podle ní kolem 350 milionů korun. Odhadované měsíční náklady na provoz, uložení dat, bezpečnost systému a zajištění podpory potom asi 170 milionů korun ročně.
Jak vysoké náklady na projekt budou, o tom mluví zpráva firmy BDO, kterou ministerstvo zveřejnilo začerněnou. ČT má její část k dispozici. Vyplývá z ní, že roční náklady na správu budou zhruba o 200 milionů vyšší, než tvrdí ministerstvo financí. K dispozici ji má i oponent ministra Babiše, poslanec a předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.
„BDO podle mého názoru velmi správně upozorňuje na mnohem větší náklady projektu, než tvrdí ministerstvo financí. (...) Správně vyčísluje jednak všechny provozní náklady, které jsou výrazně vyšší. Všimněte si, že jenom pro příští rok ministr financí nárokuje platy o 400 úředníků více, tedy o 270 milionů chce více na úředníky, kteří budou administrovat elektronickou evidenci tržeb,“ zmínil Kalousek.
Další kontroverzní projekt: Kontrolní hlášení
EET zatím opozice v parlamentu blokuje. Ministr Babiš ji ale chce prosadit ještě před schvalováním státního rozpočtu na příští rok. Považuje ji za jeden ze stěžejních zákonů své vlády. Od ledna ale bude platit další kontroverzní norma. Bude se týkat podnikatelů, kteří jsou plátci DPH, tedy těch, kteří mají obrat vyšší než jeden milion korun ročně. Ti budou muset odevzdávat takzvané kontrolní hlášení.
Jak to bude fungovat?
„Kontrolní hlášení je systém, kdy budou všichni plátci evidovat všechny transakce, které udělají, všechny své dodávky, své nákupy, a budou muset poměrně podrobně popsat každou transakci. Bude tam vždy číslo dokladu, identifikační číslo dodavatele nebo odběratele i hodnota plnění. Nebude tam, o jaké plnění jde, ani o jaký druh zboží nebo služby, které dodává,“ uvedla Zídková.
„Já odkryju svoje letité partnerské vztahy v rámci podnikání, které jsem si budoval léta letoucí. Jsou samozřejmě lidé, kteří o tyto data mají zájem,“ podotýká podnikatel Marek Hrdlic. „Rozhodně nechci, aby moje konkurence věděla, kteří klienti mi kolik platí. Klienti mého konkurenta jsou moji nejlepší potencionální zákazníci,“ říká odborník na informační technologie Michal Škop.
„Dneska při pochybnostech musí finanční správa pracně zkoumat, jestli byla daň odvedena. Systém, který budujeme, spočívá v tom, že u nákladů firmy bude ověřeno, jestli do toho systému byly vykázány přes kontrolní hlášení. Rychle tak najdeme začátek řetězce,“ uvedl ředitel Generálního finančního ředitelství Martin Janeček.
„Upřímně řečeno, já čistě nechápu, jak si někdo může myslet, že systém DPH může existovat bez kontrolního hlášení,“ podotkla náměstkyně ministra financí Simona Hornochová.
Bábek vidí nebezpečí především v dlouhodobě sbíraných a ukládaných podnikatelsky citlivých informací. „Budete chtít zlikvidovat nějakého malého, středního podnikatele jako nějaká velká korporace? Jako nic. Vyfiltrujete si, kdy prodává nejvíce nebo od koho nejvíce odebírá, a nabídnete mu lepší cenu. A je hotovej. Nebo si najdete jeho největší zákazníky a přeplatíte je. Nabídnete jim slevu. Prostě můžete dělat, co chcete,“ upozorňuje na rizika Bábek.
Nepomohou opatření Babišovým firmám?
Emoce budí i to, že by informace o konkurenci mohl využívat i Andrej Babiš jako podnikatel. ČT před necelým rokem poukázala například na silné postavení ministra financí ve státních lesích. V červnu potom informovala o konkurenčním boji mezi firmou Agro Jevišovice a společnosti Agrofert.
„De facto po naléhání pana Babiše se naše společnost Agrodružstvo Jevišovice téměř stoprocentně orientovala se svou produkcí na Kostelecké uzeniny. V tom čase na mě začala společnost Agrofert útočit, abych jí společnost Agro Jevišovice prodal,“ uvedl v červnu spolumajitel zemědělské firmy Bohumír Rada.
Andrej Babiš střet zájmů odmítá. Podnikatelské výhody plynoucí pro Babiše vylučuje i ředitel Generálního finančního ředitelství Martin Janeček. „Pan ministr by mi ani nemohl zadat, ať mu předám nějaká data, nebo komukoliv, protože bych porušil mlčenlivost podle daňového řádu, která je velice striktní, a jsou za to půlmilionové sankce,“ uvedl.
