Vrchní soud v Olomouci chyboval, když odňal soudci Michalovi Ryškovi kauzu ženy, která nechtěla do porodnice. Rozhodl tak Ústavní soud. Na rodičku záchranáři po domácím porodu zavolali policii, protože odmítla převoz s dítětem do nemocnice. Žena později žádala omluvu a odškodnění. Ryška jí dvakrát vyhověl, vrchní soud ovšem vždy rozhodnutí zrušil a nakonec případ přidělil jinému soudci. Ústavní soud se ženy zastal, spis se po jeho zásahu znovu vrátí k Ryškovi, jenž by měl rozhodnout potřetí.
„Právo na zákonného soudce je významnou pojistkou proti ovlivňování soudu. Nebrání-li tomu závažné a objektivní okolnosti, musí o dané věci rozhodovat vždy ten samý soudce,“ zaznělo v nálezu Ústavního soudu.
„K nařízení změny soudce by nemělo docházet ve skutečnosti jen proto, že soudci rozhodující na obou stupních soudní soustavy zastávají odlišné právní názory, přístupy a případně i hodnoty,“ upozornil soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček. Jde podle něj o výjimečné opatření. Účelem změny soudce není názorová unifikace, ale zamezení excesům.
Lékař zavolal policii
Na porušení ústavních práv si stěžovala matka, na kterou lékař po příjezdu do bytu v brněnské Údolní ulici zavolal policii. Trval totiž na převozu dítěte do nemocnice, přestože porod proběhl v pořádku. Žena ani její partner s tím nesouhlasili. Navrhli, že se sami dostaví s dítětem na prohlídku druhý den ráno. Lékař nakonec přiměl matku s dítětem k odjezdu do nemocnice.
Žena se následně obrátila se žalobou na Krajský soud v Brně, kde soudce Michal Ryška dvakrát rozhodl v její prospěch. Dospěl k závěru, že nucený transport zdravého dítěte "pro jistotu" do nemocnice nelze ospravedlnit. Přiznal ženě a dítěti právo na omluvu a odškodnění sto tisíc korun.
Ústavní soudci uznali ženino právo na zákonného soudce, podstatou sporu se ale nezabývali. „Ústavní soud neřešil a ani nemohl řešit samotnou spornou otázku, zda byl postup záchranné služby přiměřený, anebo nikoliv,“ zdůraznil Šimíček.
