Většina uprchlíků Českem jen projíždí, o azyl žádá jen zlomek z nich

Minulý týden zadrželi čeští policisté 519 běženců, za uplynulý čtvrt rok jich bylo dohromady 2500. Podle ministra vnitra Milana Chovance bude uprchlická vlna teprve kulminovat kvůli dramatické situaci v Maďarsku. Drtivá většina migrantů ale v Česku zůstat nechce a míří dále na západ. O azyl podle Chovance za poslední tři měsíce požádalo jen 60 Syřanů. Právě to, zda migranti žádají o mezinárodní ochranu, je rozhodující pro to, ve kterém typu uprchlického zařízení skončí.

Žadatelé o azyl jsou na území České republiky ubytováni ve třech typech zařízení. Jsou jimi přijímací, pobytová a integrační azylová střediska, která provozuje Správa uprchlických zařízení ministerstva vnitra. V souvislosti s aktuální migrační vlnou se ale nejčastěji mluví o záchytných (nebo detenčních) zařízeních, kde končí nelegální migranti.

Tato zařízení jsou teď v Česku tři: v Bělé pod Bezdězem, Zastávce u Brna a také ve Vyšních Lhotách, a je v nich ubytováno přes 1100 cizinců. V táborech tak zbývá 264 volných míst. Jenže podle ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) bude vlna běženců teprve kulminovat.

I proto má ministerstvo v záloze ještě kapacity v Poštorné, kde vzniklo stanové městečko pro 300 lidí. Dalších 300 míst ještě v Jihomoravském kraji může vzniknout - vnitro také počítá s tím, že další zařízení vzniknou v Drahonicích a Balkové.

Běženecká střediska v Česku
Zdroj: Cizinecká policie ČR

Detenční zařízení: žádný počítač ani mobil

V záchytných zařízeních končí cizinci, kteří se na území Česka dostali nelegálně, tedy v rozporu s legislativou. Často ani nemají žádné doklady, ministerstvo proto klade důraz na jejich ztotožnění. V záchytných zařízeních nemohou skončit děti, ale jen osoby starší 15 let.

Migrantům je v detenčních zařízeních poskytnuta strava a ubytování, k dispozici mají i zdravotnický personál, sociální pracovníky a duchovní. Klienti se mohou volně pohybovat po areálu střediska, vnější ostrahu zajišťuje policie, vnitřní pak bezpečnostní agentura.

obrázek
Zdroj: ČT24

Do těchto střežených prostor se dostane jen málokdo zvenčí, výjimkou jsou třeba tlumočníci nebo lékaři. S některými natáčela i Česká televize. Podle jejich slov migranti nemají téměř žádné soukromí a skoro na denním pořádku se objevují menší konflikty. Lidé uvnitř nemůžou používat počítač ani mobilní telefon. K dispozici jsou jim jen telefonní automaty.

Navíc jsou někdy rozdělené rodiny, které do Česka přišly spolu, právě na to si podle soudního tlumočníka Hanyho Baloushe stěžují uprchlíci nejvíc. „Někteří jsou někde za Prahou v Bělé a někteří jsou ve Vyšních Lhotách, přitom přijeli spolu. Mají psychické problémy,“ tvrdí.

Běženci ze Sýrie začali Česko opouštět

Pobytová zařízení ale začali minulý týden opouštět běženci ze Sýrie, kteří už dříve požádali o azyl v Maďarsku, protože jejich zemi sužuje váleční konflikt. Celkem jde o zhruba 230 lidí. Všichni dostali nabídku azylu v Česku, a pokud ji odmítli, tak jim policie vystavila doklady na další cestu s tím, že musí Česko opustit do sedmi dnů. Migranti by se podle platných pravidel měli vydat do Maďarska – většina z nich ale míří do Německa.

obrázek
Zdroj: ČT24

České úřady tak reagovaly na chování Maďarska, které si uprchlíky z tuzemských záchytných zařízení nepřebíralo zpět, ačkoliv tam měli zažádáno o azyl. Maďarsko totiž patří mezi země nejvíce postižené uprchlickou krizí. V záchytných zařízeních v Česku ale i nadále skončí ti Syřané, kteří v Maďarsku před příjezdem do Česka o azyl nepožádají.

Přijímací střediska: Zastávka a Ruzyně

  • Česko patří v rámci EU k zemím, kde uprchlíci žádají o azyl nejméně. Za první pololetí letošního roku evidovalo ministerstvo vnitra 784 žádostí o mezinárodní ochranu. Maďarsko jich mělo 85krát víc, Rakousko 36krát a třeba Bulharsko devítinásobek. Méně žádostí o azyl než Česko mají např. pobaltské státy, Slovensko nebo Rakousko.

Žadatelé o mezinárodní ochranu začínají v Česku svou pouť v přijímacím středisku. Ta slouží k ubytování nově příchozích do té doby, dokud neskončí potřebné základní vstupní procedury. Po danou dobu nemohou klienti středisko volně opustit a obvykle v něm setrvávají tři až čtyři týdny.

  • Identifikace totožnosti
  • Zahájení řízení o udělení mezinárodní ochrany
  • Vstupní pohovor a sociální šetření
  • Vstupní zdravotní prohlídka

Přijímací střediska jsou v Česku dvě: menší je na pražském Letišti Václava Havla s kapacitou 45 míst, větší pak v Zastávce u Brna, kde je k dispozici 216 míst – teď jich je obsazeno asi 170. Část areálu slouží i jako detenční zařízení.

V Zastávce mají cizinci k dispozici jídelnu, základní hygienické potřeby, lékařskou péči, sociální a psychologické služby. Ve středisku se také mohou účastnit volnočasových aktivit, jako jsou například návštěvy výtvarných dílen nebo posilovny. Nachází se v něm též internetová místnost, knihovna a učebna českého jazyka.

Proces žádání o azyl
Zdroj: ČT24

Na vyřízení žádosti o azyl čekají cizinci v pobytovém středisku

  • Odborníci už dříve uváděli, že jsou u nás podmínky pro získání azylu přísné. Letos rozhodlo ministerstvo vnitra v 728 případech – azyl ale dostalo jen 32 lidí (dalších 253 pak dočasnou doplňkovou ochranu). Loni rozhodlo ministerstvo v 1050 případech a azyl dostalo 82 lidí (dočasnou ochranu 294).

Po absolvování potřebných procedur je cizinec přemístěn do pobytového střediska. To slouží k ubytování žadatele o azyl do doby, než rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany nabude právní moci. V azylovém zařízení má klient k dispozici ubytování, stravu, další služby a za podmínek stanovených zákonem o azylu také kapesné.

V pobytovém zařízení se mají žadatelé podílet na úhradě nákladů za stravu a ubytování. Ovšem jen v případě, že mají finanční prostředky, které převyšují životní minimum. V České republice se nacházejí dvě pobytová střediska – v Kostelci nad Orlicí (275 lůžek) a Havířově (43).

Integrační program: Výuka češtiny, bydlení či zaměstnání

V případě, že byla cizinci přiznána mezinárodní ochrana, může vstoupit do státního integračního programu a požádat o dočasné ubytování v integračním středisku. Ta jsou v Česku čtyři: v Havířově (108 lůžek), Předlicích (44), Jaroměři (36) a v Brně-Židenicích (20).
Za pobyt ve středisku cizinci platí, strávit tam mohou maximálně 18 měsíců, během nichž se naučí česky a získají samostatné bydlení a zaměstnání.

Mohou při tom využít poradenství a asistenci zaměstnanců střediska a lidí z neziskových organizací. Vedle státního integračního programu pak fungují také centra na podporu integrace cizinců, kterých je teď devět v krajských městech.

Počet migrantů v azylových zařízeních (2014)
Zdroj: Ministerstvo vnitra
  • Ministerstvo vnitra v pondělí zprovoznilo web, který má podávat aktuální informace o migraci. Kromě statistik chce vnitro na webu nabízet informace o integraci cizinců, cizinci tam pak najdou informační brožuru o Česku nebo kurzy češtiny. Součástí jsou i důležité dokumenty či odpovědi na otázky, které se týkají migrační politiky. „Nechceme šířit paniku, ale naopak lidi uklidnit. Jsem přesvědčen, že naše republika situaci zvládá a je připravena ji zvládnout i v budoucnu,“ uvedl ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD).
Nahrávám video
Ministerstvo spustilo nový web o migraci
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lídři EU vyzvali k ochraně civilistů. Zasedne Rada bezpečnosti

K maximální zdrženlivosti, ochraně civilního obyvatelstva a plnému dodržování mezinárodního práva v souvislosti s vývojem po ranním útoku USA a Izraele na Írán ve společném prohlášení vyzvali předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk útok na Írán odsoudil a vyzval všechny strany, aby se vrátily k jednání. Na žádost Francie se také sejde Rada bezpečnosti OSN.
10:57Aktualizovánopřed 39 mminutami

Na Blízkém východě je několik tisíc Čechů

V destinacích Blízkého východu se nachází několik tisíc Čechů. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jana Papeže situace ovlivňuje cesty lidí jak přímo v zasažených zemích, tak v destinacích spojených přes Spojené arabské emiráty (SAE) či Katar. ACK podle něj situaci sleduje a podle vývoje bude rozhodovat o dalších krocích. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je prioritou zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se nacházejí v Íránu.
15:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 9 hhodinami

Video„Lidé mají stále obavy“. Před rokem vykolejil u Hustopečí vlak s benzenem

Přesně před rokem došlo k jedné z nejhorších ekologických katastrof v historii Česka – u Hustopečí nad Bečvou vykolejil vlak s benzenem. Z tisíce tun této toxické a hořlavé látky do krajiny unikla asi čtvrtina. Sto padesát tun benzenu již bylo odstraněno, zbývá odklidit ještě sto tun. „Není to úplně u konce, lidé mají obavy, co může nastat, kdyby například přišel velký déšť. Nevíme, co může nebezpečná látka v zemi do budoucna udělat,“ uvedla starostka obce Júlia Vozáková (nestr. za KDU-ČSL). V den havárie se na místě sešlo na 180 hasičů ze čtyř krajů i ze Slovenska, škoda činí cekem 428 milionů korun.
před 11 hhodinami

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
před 12 hhodinami

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
před 12 hhodinami

VideoDíky GPS našel ukradené kolo, policie mu ale nepomohla

Krádeží kol v Česku podle policejních statistik každoročně ubývá, i díky stále propracovanějším bezpečnostním prvkům včetně GPS lokátorů. Ani ty ale nemusí být zárukou, že majitel získá své kolo zpět. Přesvědčil se o tom Kamil Svatoň, který tímto způsobem vystopoval svůj ukradený bicykl. Svatoň obratem předal souřadnice policii, svoje kolo ale stále nemá. „Do dnešního dne ho sleduju, do dnešního dne vím, kde je. Pán ho měl uskladněné, dokonce několikrát na něm i vyjel na projížďku,“ popisuje Svatoň. „Policisté ve věci provedli šetření, ale vzhledem k tomu, že v daných místech nikoho nezastihli, nemohli tedy bez souhlasu uživatele vstoupit na pozemek nebo do obydlí,“ vysvětluje mluvčí policie Plzeňského kraje Michaela Raindlová. Zloděj, který okradl Svatoně, mezitím odcestoval do zahraničí. Aktuálně se kolo hlásí ze Zakarpatské oblasti na Ukrajině.
před 22 hhodinami

Babiš jednal s velvyslancem USA o plnění závazků u výdajů na obranu, píše Deník N

Premiér Andrej Babiš (ANO) jednal v minulých dnech s americkým velvyslancem v Praze Nicholasem Merrickem o výdajích na obranu, napsal v pátek Deník N. Vláda chce snížit obranné výdaje ve srovnání s návrhem rozpočtu předloženým minulým kabinetem. Velvyslanec navrhl podle Deníku N Babišovi, že by Česko mohlo splnit svůj závazek vydávat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu tím, že by přispělo do fondu Severoatlantické aliance (NATO) na nákup zbraní Ukrajině. Podle Deníku N to Babiš odmítá a snaží se získat roční odklad.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami
Načítání...