Evropská komise bude po Česku chtít, aby na základě kvót přijalo 2978 lidí. Napsal to nizozemský list de Volkskrant. Dalších 1 328 běženců připadá na Česko podle navržených květnových kvót. Celkem chce Brusel rozmístit do zemí osmadvacítky 160 tisíc běženců - čtvrtinu odsouhlasil právě už na jaře. Návrh, který se týká zbylých tří čtvrtin, má představit ve středu.
- Policisté za minulý týden zadrželi 519 běženců, což je výrazně více než v týdnu předcházejícím. Nejde však o zvyšující se trend, na celkovém počtu se výrazně projevila zejména více než dvousetčlenná skupina migrantů, která do Česka přicestovala v noci na úterý.
Řada zemí osmadvacítky včetně Česka a Slovenska povinné kvóty pro přerozdělování imigrantů dlouhodobě odmítá. „Budeme komentovat až to vyjádření, které bude oficiálně zveřejněno, které oznámí Jean-Claude Juncker, pořád ale platí, že kvóty pro Česko zůstávají naprosto nepřijatelné. Ostatní návrhy EK hodláme podpořit," uvedl tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.
- Slovensko má podle Bruselu přijmout 1502 migrantů. Největší počet má přijmout Německo (přes 31 000), Francie (24 000) a Španělsko (skoro 15 000). Nejmenší podíl má naopak Malta (133) nebo Kypr (274).
Kvóty mají odlehčit zejména Německu, Maďarsku či Řecku
Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker by měl plán přerozdělení uprchlíků oficiálně zveřejnit ve středu. V uvedeném celkovém množství lidí jde o žadatele o azyl, kteří představují zátěž zejména pro země ležící na vnějších hranicích Evropské unie. Z nich je v Itálii 15 600 a v Řecku 50 400. Největší podíl má ale Maďarsko (54 000 lidí), kam prchají migranti takzvanou balkánskou cestou.
I Berlín trvá na tom, aby s náporem běženců z Blízkého východu a Afriky pomohly všechny unijní země. Jen letos jich má v Německu o azyl požádat na 800 tisíc. Země je na to ale podle kancléřky Merkelové připravená. Vláda má na výdaje v oblasti migrace pro příští rok uvolnit šest miliard eur navíc. „To, co teď očekáváme, naši zemi zaměstná na dalších několik let a a změní ji. Chceme, aby tato změna byla pozitivní, a věřím, že toho můžeme dosáhnout,“ uvedla kancléřka Angela Merkelová.
„Jsou tady země, které chtějí zavádět etnická a náboženská kritéria. Další státy chtějí stavět ploty a nevpustit na své území nikoho. Co by si tyto státy myslely skoro před třiceti lety, kdybychom v momentě pádu Berlínské zdi řekli: Ne, zůstaňte kde jste,“ podotkl francouzský prezident Francois Hollande.
