16 senátorů podalo ústavní stížnost kvůli úhradové vyhlášce na rok 2015. Nelíbí se jim údajně netransparentní odměňování nemocnic pojišťovnami. Za péči o pacienty totiž platí na základě koeficientů. Ty ale zohledňují počet pojištěnců v jednotlivých krajích a nemocnice tak za stejné zákroky dostávají jinak zaplaceno.
Úhradová vyhláška míří k Ústavnímu soudu. Senátorům vadí různé platby za stejnou péči
„Koeficienty nejsou v souladu s běžnou logikou, ani s tím, co říká náš právní systém,“ uvedla senátorka Jitka Seitlová. Senátorům se nelíbí výpočet jednotlivých koeficientů. Ten je daný tím, kolik v kraji žije pojištěnců. Za stejnou operaci tak dostanou nemocnice v Praze mnohem více peněz než v jiných krajích. Nejhůř je na tom Olomoucký a Moravskoslezský.
Seitlová navíc upozornila, že se vše může odrážet i v kvalitě péče: „Nižší úhrada samozřejmě znamená nižší možnosti zabezpečení personálního i technického, to znamená pochopitelně také rozdíly v kvalitě.“
Senátoři proto požádali soud o přednostní projednání jejich návrhu. Pokud jim ÚS vyhoví, koeficienty se přestanou zohledňovat. Pod návrhem je podepsáno 16 senátorů z různých klubů, minimum je deset.
Ke stížnosti se připojily i nemocnice. „Poskytovatel nemůže nést zodpovědnost za počet pojištěnců pojišťovny,“ podotkl předseda Asociace českých a moravských nemocnic Eduard Sohlich, podle kterého je opatření absurdní a nesmyslné. Podle asociace navíc čísla za první čtvrtletí jasně ukazují, že vývoj počtu ošetřených u 67 procent nemocnic má zásadně opačný vývoj od „koeficientu přechodu“ v současné vyhlášce.
Ministerstvo koeficienty zavedlo v roce 2012 kvůli velkým přesunům pojištěnců mezi kraji. Tehdejší šéf resortu Leoš Heger (TOP 09) ale vyhlášku hájí. „Kde pojišťovně pojištěnci ubývají, tak tam platí méně, protože se předpokládá, že celkový objem výkonů bude menší,“ řekl České televizi.
Protiústavní vyhláška z roku 2013
Ústavní soud se před dvěma lety zabýval i úhradovou vyhláškou na rok 2013. Tehdy rozhodl, že je protiústavní, přesto ji nechal v platnosti do konce následujícího roku. Okamžité zrušení by prý destabilizovalo zdravotnictví a ohrozilo pacienty.
Při výkladu vyhlášky, a zejména při tvorbě vyhlášek na příští roky, ale ministerstvo muselo zohlednit názor soudu. Vyhlášku tehdy také kritizovali lékaři, kvůli ní prý chyběly peníze na péči. Většinu úhrad totiž vyhláška snížila, i když náklady na provoz rostly.