Větší bezpečnost cyklistů ve městech mají zajistit takzvané cyklistické ulice, kde budou mít cyklisté přednost před automobily. Auta by v těchto ulicích směla jezdit maximálně 20 kilometrů za hodinu a řidiči by k cyklistům museli být ohleduplnější. Tuto úpravu zvažuje ministerstvo dopravy, podle kterého ale půjde spíše o opatření, které legalizuje to, co se již děje v cyklisticky vytížených oblastech.
Plány na vznik cyklistických ulic se podle národního cyklokoordinátora Jaroslava Martínka už zpracovávají například v Uherském Hradišti nebo v Lysé nad Labem. Vznikat mají zejména tam, kde nebudou příliš zpomalovat automobilovou dopravu. Tedy například v historických centrech měst s křivolakými uličkami, kde není možné stejně jet výrazně rychleji, dodal starosta Uničova a člen správní rady Asociace měst pro cyklisty Dalibor Horák.
V takzvané cyklistické zóně (označované taky cyklistická ulice) by cyklisti mohli jezdit po celé její šířce, a to i vedle sebe.
Změny by ministerstvo dopravy rádo protlačilo na jednání Poslanecké sněmovny na začátku září, kde se bude projednávat novela zákona o provozu na pozemních komunikacích. Národní cyklokoordinátor Jaroslav Martínek nutnost změn zdůvodnil tím, že česká společnost se v posledních letech posunula. „Ale naneštěstí legislativa je zhruba 20 let pozpátku. Takže jsou to logické změny, které naše legislativa potřebuje,“ vysvětlil Marínek.
Náměstek ministra dopravy Tomáš Čoček ale zdůraznil, že je cyklistické ulice nutné zavádět s rozmyslem. „Je to opatření vhodné pro jeden typ komunikací – komunikace v centru města, úzká, kde i teď je poměrně silný provoz cyklistů, auta tam tak jako tak projíždějí pomalu. Zóna legalizuje stav, který tam je,“ popsal v Událostech, komentářích. Podotkl, že jde o opatření nevhodné například pro silniční průtahy. Jaroslav Mach z pražského magistrátu potom upřesnil, že si dovede představit cyklistické ulice v historickém centru Prahy nebo na Vinohradech.
Cyklistické pruhy i pro auta – nesmí ale omezit nebo ohrozit cyklisty
Dalším záměrem ministerstva pro zvýšení bezpečnosti cyklistů ve městech jsou takzvané cyklistické pruhy. Mají vznikat tam, kde není možné kvůli šířce komunikací pro provoz kol vyhradit samostatný pruh. „Umožnilo by to vizuálně oddělit cyklistickou a automobilovou dopravu s tím, že automobily by do toho pruhu mohly vjíždět, ale měly by povinnost neomezit a neohrozit cyklisty,“ uvedl Tomáš Čoček.
Ministerstvo dopravy chce o zavádění cyklistických pruhů jednat i s kraji, a to na silnicích 2. a 3. tříd.
Kromě návrhu na zavedení cyklistických ulic a cyklistických pruhů, které by ministerstvo chtělo na jednání o novele zákona o provozu na pozemních komunikacích teprve protlačit, jsou další dva prvky do této novely již zahrnuté. Jde o výslovné stanovení povinnosti neohrozit cyklistu přejíždějícího pozemní komunikaci na přejezdu pro cyklistu. A dále o možnost zřídit sdružený přechod pro chodce a přejezd pro cyklisty.
Peníze na cyklostezky jsou, chybí ale kvalitní projekty
Budování cyklostezek se v uplynulých letech lišilo podle jednotlivých krajů. Největší iniciativu v letech 2000 až 2014 vyvíjela východní a jižní Morava. Díky například tamním vinařským cyklotrasám, ale i začleněním stezek do mezinárodní sítě EuroVelo, se Jihomoravský a Zlínský kraj staly prakticky průkopníky zakládání cyklotras u nás. Jen tyto dva kraje společně ze Státního fondu dopravní infrastruktury vyčerpaly téměř půl miliardy korun.
- Zlínský kraj – 331 milionů Kč – celkem 91 akcí.
- Jihomoravský kraj – necelých 160 milionů Kč – celkem 66 akcí.
- Karlovarský kraj – necelých 30 milionů – celkem 14 akcí.
Zdroj: SFDI
Na výstavbu cyklostezek vyčlenilo ministerstvo dopravy v letošním roce 150 milionů korun a stejný balík peněz předpokládá vyčlenit i v následujícím období. Kvůli nedostatku kvalitně zpracovaných projektů se ale v posledních letech stává, že se nepodaří vyčleněné peníze vyčerpat, doplnil Tomáš Čoček. Dalším důvodem, podle něj je, že se obcím zdražily výkupy pozemků pro budování cyklostezek.
Podle Jaroslava Martínka by ministerstvo dopravy mělo vytvořit spíše zázemí pro rozvoj cyklodopravy. Záležet ale podle něj bude na městech, nakolik tyto možnosti v praxi využijí.
Nově i příspěvek na projektovou dokumentaci k cyklostezkám
Situaci by do budoucna mohlo vyřešit poskytování až 85procentní finanční podpory od Státního fondu dopravní infrastrutkury na vznik dokumentace k projektům, kterou si dosud musely obce platit samy. Celkem ministerstvo od roku 2000 podpořilo cyklistickou dopravu více než 1,5 miliardami korun.
Cyklostezka je samostatná pozemní komunikace nebo silniční pás vyhrazený zvláštní značkou. Tento vyhrazený pás musí cyklista použít vždy.
- Cyklostezek je v ČR asi 3000 km.
Cyklotrasa bývá na silnicích označena žlutými značkami a může vést po jakékoli komunikaci.
- V ČR je asi 40 000 km cyklotras.
Ministerstvo dopravy zřídilo oddělení zaměřené na rozvoj cyklistiky a čisté mobility, které má výrazně zvýšit vnímání cyklistiky jako rovnocenného druhu dopravy zejména ve městech.
Rozdílný přístup k cylistické dopravě ve srovnatelných městech
Národní cyklokoordinátor Jaroslav Martínek uvedl jako příklad oblasti, které jsou ideální pro rozvoj cyklodopravy, například Polabí – konkrétně město Lysá nad Labem. Toto město srovnává s Uničovem v Olomouckém kraji. Obě města jsou podle něj typicky cyklistická – není tam nutné přesvědčovat lidi, aby na kolech jezdili. „V Uničově máte velice bohatou síť cyklostezek, město využívá Státní fond dopravní infrastruktury a prakticky každý rok získá nějakou dotaci,“ konstatoval Jaroslav Martínek.
Cyklistickou tradici má město Uničov podle starosty Dalibora Horáka už desítky let. Na kolech tam prý ve velkém jezdí i senioři. Starosta se na konferenci k navrženým změnám v cyklistické dopravě zmínil o agresivních a rozsáhlých diskusích, které na internetu vedou mezi sebou motoristi a cyklisti. „Myslím, že by legislativní změny měly vymýtit i to, že se jedna strana nevybíravě pouští do strany druhé. Měli bychom si uvědomit, že ve městech jsou si všechny způsoby dopravy a všichni uživatelé komunikací rovni,“ uvedl starosta Uničova Dalibor Horák.
V Lysé nad Labem, kterou jako opačný příklad uvedl Jaroslav Martínek, je prý sotva 200 metrů cyklostezky, a ta je navíc velmi špatná. „Chceme celým programem motivovat města, radnice. Peníze jsou připraveny, ale pokud nebudou připraveny projekty, těžko se města mohou rozvíjet,“ uvedl Jaroslav Martínek.
Stavbu cyklostezky v Lysé nad Labem zablokovaly výkupy pozemků
Předseda spolku Labská stezka Jan Ritter nevidí problém Lysé nad Labem v tom, že by se město nesnažilo. Příkladem je podle něj snaha o vybudování cyklostezky z Nymburka do Lysé nad Labem, kde se zatím stále musí chodit pěšky nebo jezdit po pěšinkách.
„Lysá už někdy v roce 2008 měla vydané stavební povolení na stezku z Lysé na Řehačku, ale to se bohužel nerealizovalo,“ uvedl Jan Ritter. Důvodem podle něj byla příliš vysoká cena pozemků.
Město Lysá nad Labem má podle starosty Jaroslava Havelky připravený kompletní projekt Labské cykostezky. Problém je ale právě s výkupy pozemků, na které by město potřebovalo cca 4,5 milionu korun. Další problém je podle starosty v novele zákona o vynětí ze zemědělského půdního fondu: „My bychom měli platit i za to vynětí, abychom tu cyklostezku mohli postavit,“ uvedl Jaroslav Havelka.
Předseda spolku Labská stezka dodal, že v současné době jsou i iniciativy na propojení Lysé nad Labem a Čelákovic. „Takže doufám, že se všechno zlepší a půjde to dopředu,“ uvedl Jan Ritter.
Povinnosti cyklisty
- Dodržovat zákon o silničním provozu.
- Zákaz telefonování během jízdy.
- Nepít před jízdou alkohol.
- Zákaz kouření během jízdy.
- Povinnost mít nasazenou ochrannou přilbu (u cyklistů mladších 18 let).
- Věnovat se plně řízení.
Ne každý příklad ze zahraničí je vhodný následování
Ne všechna města v západní Evropě jsou podle Jaroslava Martínka vhodným příkladem pro rozvoj cyklodopravy. Například Bochum nebo Hamburg mají podle něj obrovský problém s automobilovou dopravou. V Bochumi jezdí podle Martínka autem 58 procent lidí a město se podle něj doslova dusí.
Naproti tomu například Brémy nebo Freiburg vytvářejí podle něj pro rozvoj cyklistické, veřejné a pěší dopravy obrovské zázemí. „Chceme ukázat našim městům, že v Evropě najdeme spousty dobrých, ale i bohužel špatných příkladů. A je potřeba, aby města, radnice, politici, úředníci si dokázali vybrat ty dobré příklady,“ uvedl Jaroslav Martínek.
