Chovanec zatím přesná čísla nezná, ministerstvo na nich momentálně pracuje tak, aby vláda mohla konkrétní čísla projednat na svém středečním večerním zasedání. Podle ministra půjde o stovky lidí letos a několik set lidí příští rok. "Číslo bude nižší než těch povinných 1800. V současné době počítáme naše možnosti a kapacity," uvedl Chovanec. Potom, co kabinet návrh projedná, zástupci ministerstva s ním pojedou na čtvrteční neformální radu unijních ministrů do Lucemburku.
"Není jen otázka kolik uprchlíků, ale také jaké," podotkl místopředseda vlády a šéf lidovců Pavel Bělobrádek. "Myslím, že bychom měli přijímat a dávat azyl těm, kteří skutečně splňují kritéria mezinárodních uprchlíků, a ekonomické migranty vracet zpátky."
Zástupci členských států Unie se na červnovém summitu dohodli na dobrovolném přemístění celkem 40 000 uprchlíků z Itálie a Řecka za dva roky. Povinné kvóty, jež původně navrhovala Evropská komise, odmítli. Řešení se bude týkat celkem 60 000 lidí, protože unijní státy přijmou i 20 000 osob s nárokem na mezinárodní ochranu, které se nyní nacházejí mimo evropské území. Pokud by platily kvóty, na Česko by připadlo 1328 a 525 lidí během dvou let.
Chovanec: Naše hranice neleží na Rozvadově, ale v Řecku
Přijetí uprchlíků prezentuje Chovanec zejména jako pomoc státům, kteří se s vysokými počty migrantů potýkají nejvíce. "Musíme si uvědomit, že už nejsme bezpečný ostrůvek ve středu Evropy a že naše hranice neleží na Rozvadově, ale v Maďarsku, v Itálii a v Řecku," prohlásil ministr vnitra.
"Je to krátkodobé dvouleté opatření na stabilizaci zemí jako Itálie a Řecko, aby se zde nezhroutil systém azylové politiky a nemělo to dopady na absolutní otevření zemí migrantům," prohlásil ministr vnitra s odkazem na nedávnou hrozbu italského premiéra Matteo Renziho. Ten před zmiňovaným summitem o migrační politice varoval, že bez adekvátní reakce celého společenství začne Řím vystavovat uprchlíkům krátkodobá víza platná pro celý schengenský prostor.
Chovanec v této souvislosti podotýká, že Evropa v řešení uprchlické krize "dobíhá vlak" a "vidí jen koncová světla". Celým problémem se podle něj měla začít zabývat už před deseti lety a dvouletou pomoc jihu interpretuje jako čas, během kterého by osmadvacítka měla zlepšit ostrahu své jižní námořní hranice: "Chceme, aby se ochrana vnější hranice začala brát více vážně, v Řecku, v Itálii, ale také v Maďarsku."
Pravicová opozice se neshodne
Kvůli migrační politice vládu dlouhodobě kritizuje část opozice. "Myšlenka, že když mají některé státy unie problémy s uprchlíky, tak to uděláme tak, aby problémy měly všechny státy, je myšlenka scestná," prohlásil předseda občanské demokracie Petr Fiala.
Jiné stanovisko ale zastává TOP 09. "Vláda postupuje racionálně a nemíníme jí v tom nic vytýkat," řekl její místopředseda Miroslav Kalousek. "To co bychom si přáli je, aby ten program měl vedle toho a) i b), to znamená, jak budeme pracovat s jejich integrací do společnosti."
