„Váš pas prosím… a občanský průkaz,“ kontroluje maďarský policista iráckou rodinu v nočním vlaku v Budapešti. Bylo osm hodin večer, vlak se chystal vyrazit na cestu přes Slovensko a Česko až do Berlína. Pro uprchlíky, jejichž cílem je Německo, by to mohl být ideální spoj. I proto, že vlak jede velkou část cesty přes noc.
Ať už mířila irácká rodina se čtyřmi dětmi kamkoliv, z Budapešti ten večer neodjeli. Neměli v pořádku doklady, společně s policií proto museli z vagónu ven. Vlak odjel bez nich.
Na peróně zůstali i maďarští policisté. Ti slovenští je vystřídali až po třech hodinách cesty, na nádraží v Bratislavě. Do vlaku ani nenastoupili. Nebyl důvod – nekonaly se výtržnosti, nikdo podezřelý ve vlaku nebyl.
Jak vypadají kontroly ve vlaku z Maďarska do Německa?
Mezi Budapeští a Berlínem pravidelně jezdí průvodčí Tibor Mandžár. Ani on větší nával uprchlíků, o kterém se v poslední době v souvislosti s vlaky z Maďarska mluví, ve svých spojích nezaznamenal. „Před třemi týdny tu nějací byli, ale byla tu i policie, takže je vyloučili z přepravy. Zatím je tu klid,“ říká průvodčí a jeho slova potvrzuje dvojice mladých cestovatelů, kteří opodál hrají karty.
Klid vydržel i za hranice dalšího státu, po půlnoci vlak přejel české hranice. Ani na břeclavském nádraží, kde má souprava zhruba dvacetiminutovou přestávku, se policie k cestujícím nepřipojila.
Po pěti hodinách jízdy a 365 kilometrech vystoupil štáb České televize z vlaku v Brně. Cestovní pas ani občanský průkaz za celou dobu vytáhnout nemuseli, stejně jako drtivá většina cestujících. S písknutím výpravčího se vlak vydal na zbytek své cesty do Berlína. Bez problémů, policistů i uprchlíků.
Nejčastější domovská země uprchlíků? V případě Česka Kosovo
Od ledna do května policie na českém území odhalila dva a půl tisíce nelegálních migrantů, mezi nimi i ty, kterým vypršelo vízum. Převažují ale běženci z aktuální uprchlické vlny; jen za poslední týden cizinecká policie odhalila 90 nelegálních migrantů, což je třikrát víc oproti týdennímu průměru ze začátku roku.
Ilegální migranti se pohybují buď zcela bez dokladů, anebo požádali o azyl v jiné unijní zemi, nejčastěji v Maďarsku, a v Česku pak byli zadrženi. Za pomoci dublinského řízení se je stát snaží dostat do zemí, odkud přijeli, anebo tam, kde požádali o azyl. V letošním roce vnitro řešil šest set takových případů, nejčastěji právě s Maďarskem (428 případů), kam se taky podařilo české straně drtivou většinu lidí vrátit (426 lidí).
Ministerstvo vnitra poskytlo ČT i data o národnostech zadržených. Nejvíc jich pochází z Kosova (205 uprchlíků) a do Česka mířili hlavně začátkem roku. V posledních týdnech jde častěji o Syřany, kterých na území republiky od ledna do května zadrželi pětašedesát. Po zmíněných obyvatelích Kosova a Ukrajincích (75 případů) tvoří třetí nejpočetnější skupiny. Na čtvrtém místě jsou Afghánci (59 zadržených migrantů) a Kubánci (57 případů).
